Úkol číslo 2: Osobní otřes z bojů první světové války
Vzdělávací cíl:
Žáci jsou seznámeni s obrazem první světové války, který není úplně konvenční. Hlavním tématem nebude vojenská strategie, zákopová válka ani motivace jednotlivých stran konfliktu, ale strach a emoční vypětí z mezní situace vedoucí až k sebevražednému chování. Získají tak možnost promýšlet realitu velkého válečného konfliktu z pohledu obyčejného a velmi zranitelného účastníka, kterým byl pěšák v poli. Žáci promýšlejí, a případně diskutují možné motivy mezního chování v podobě sebevraždy či sebepoškozování rozšířených mezi vojáky.
Časová náročnost:
25 minut
Klíčová slova:
První světová válka – dějiny emocí – traumatická minulost – perspektiva zdola
Práce na jednotlivých úkolech:
- Analýza filmové ukázky (7 minut)
Žáci sledují krátkou ukázku z filmu (21:42–24:43). Scéna obsahuje expresivní zobrazení násilí a je velmi emotivní. Zážitek nemusí být jednoduché artikulovat kvůli vzniku morálního šoku (reakce typu: „ta doba byla strašná“ apod.). Zde je potřeba podat žákům pomocnou rukou v podobě promyšleného zadání jak s ukázkou pracovat. Postupujeme metodou přiřazování klíčových slov: žáci vybírají vyjádření, která nejlépe vystihují to, co ve filmu viděli. K jednotlivým slovům přiřazují známky na škále od jedné do deseti. Tento postup umožní soustředit pozornost na obsah ukázky a neodbíhat k obecným úvahám, na které bude prostor později.
Screenshot z filmu Šarlatán, r. Agnieszka Holland, 2020 - Analýza dalších zdrojů (10 minut)
Žáci studují úryvek z pamětí veterána a text současného odborníka na dějiny první světové války. Všímají si v nich popisů sebevražedného chování a sebepoškozování. Tyto texty a dílčí otázky, na které mají v textech hledat odpovědi, umožní vztáhnout filmovou scénu k dobovému vzorci chování, který byl poměrně rozšířený. - Shrnutí (8 minut)
Žák odpovídá na badatelskou otázku vztahující se opět k filmu jako celku. Snaží se přijít na to, co vedlo hlavní postavu k pokusu o sebevraždu. Za úspěch lze považovat situaci, kdy žák ve své odpovědi argumentuje nejen filmovou scénou (typicky: „Nebyl schopen se smířit s tím, že byl donucen popravit kamaráda.“), ale vztahuje její děj a vyznění k širší instrumentalizaci sebevraždy, o níž získá informace z doprovodných textů (modelově: „K pokusu o sebevraždu mohl vést panický strach z boje, všeobecná brutalita, vlastní podíl na smrti lidí včetně vlastního kamaráda. Film nenabízí vysvětlení, který z motivů převažoval.“)
Slovo k vybraným pramenům a zdrojům:
Pramen č. 1
Úryvek pochází z válečného deníku spisovatele a žurnalisty E. E. Kische, který sloužil jako desátník rakousko-uherské armády na jižní frontě v Srbsku. Tyto zápisky vyšly poprvé knižně v roce 1922. Jejich publikování odráželo autorův pacifistický názor ovlivněný levicovou politickou orientací. Válka v nich byla popisována jako zbytečné a absurdní krveprolití.
Pramen č. 2
Zdroj je výtahem ze studie vojenského historika Jiřího Hutečky z roku 2016, která se zabývá první světovou válkou a vojenskými povinnostmi z pohledu obyčejných českých vojáků. Je založena na studiu osobních poznámek a dopisů. Ústředním tématem tohoto výzkumu bylo vnímání mužnosti v kontextu brutality první světové války.
