Náměty do vyučování
Náměty představují výukové jednotky realizované zpravidla v jedné, méně častěji ve dvou vyučovacích hodinách. Jde o kompozice jednotlivých výukových objektů, které do jednoho celku spojují určité vzdělávací cíle. V námětech se zpravidla kombinuje několik žánrů: video, text, fotografie a karikatura.
Specifikem námětů je podrobný metodický komentář, který se snaží o důkladnou reflexi všech navrhovaných postupů. Námět je rozčleněn do jednotlivých fází podle typu činnosti (zadávání úkolu, řešení, reflexe úkolu), přičemž každá činnost je komentována. Komentáře orientují uživatele ke vzdělávacím cílům, a to v každé fázi (kroku) navrhovaného námětu. Cílem takto formulovaných námětů je vyvázat učitele z orientace na mechanickou reprodukci učiva (látky) a směrovat ho k vnímání látky jako prostředku pro rozvoj žákovských kompetencí a vyšších kognitivních znalostí.
Každý námět je stavebnicí svého druhu, přičemž stavebními kameny jsou jednotlivé výukové objekty. Může tak posloužit nejen jako metodika do výuky, ale zároveň i jako návod, jak sestavovat své vlastní kompozice z materiálů v sekci Soudobé dějiny online.
Jak učit o Izraeli?
Válka, která začala genocidním útokem Hamásu 7. října 2023 vyvolala silnou potřebu objasnit historické kořeny blízkovýchodního konfliktu i dějiny Státu Izrael.
Jak pracovat s filmem Šarlatán ve školní výuce?
Film Šarlatán režisérky Agniezsky Holland a scenáristy Marka Epsteina lze využít k otevření důležitých témat moderních dějin, která zůstávají při výuce často ve stínu konvenčních vyprávění, Šarlatán je však velice zajímavě začleňuje do předkládaného obrazu minulosti: téma psychického tlaku na vojáky v zákopech první světové války, rizika života homosexuální menšiny v první polovině 20. století a utváření jazyka agresivních mediálních kampaní v socialistickém tisku. Ke každému vybranému tématu je přiřazena badatelská otázka, na kterou se žáci snaží nalézt odpověď nejen s pomocí analýzy filmové ukázky, ale také na základě práce s historickým pramenem a odborným textem z pera historika
Co je to politický proces? Případ Jazz
Metodika navrhuje způsob, jak vysvětlit žákům pojem „politický proces”, a zasadit ho do historického i právního kontextu. V centru tohoto materiálu je proces s členy Jazzové sekce z roku 1987, který je historiky označován jako poslední velký politický proces v socialistickém Československu.
Architektura budoucnosti
Text vznikl na základě workshopu, který se uskutečnil 31. 8. 2017 v rámci Letní školy pro učitele. Jeho autoři, Václav Sixta a Michal Kurz, se pokouší překročit navyklý způsob uvažování o architektuře a zaměřují se na hlubší promýšlení metod, kterými bychom mohli téma architektury didakticky uchopit.
Obrazy ideologie
Námět v rozsahu jedné vyučovací hodiny je založen na analýze série karikatur z časopisu Dikobraz z padesátých let 20. století, které odpovídají počátečnímu období studené války. Námět hodiny je postaven na výkladu a na samostatné práci studentů s jednotlivými obrazy.
Odsun ve filmu
Tento námět ilustruje posuny zobrazování vysídlení sudetských Němců z pohraničí v rámci divokého odsunu. Žáci sledují, jak je tato událost zobrazována v pěti ukázkách z filmů, které vznikly v rozmezí let 1952-2011.
Páskové a svazáci. Postoje mládeže v 50. letech
Námět se zaměřuje na srovnání dvou subkultur mládeže na začátku padesátých let. Žáci analyzují vzhled i hodnoty tzv. pásků (nonkonformních a spíše protirežimně zaměřených mladých lidí) a svazáků, kteří režim podporovali. Žáci pracují s dobovými i současnými filmovými obrazy, vzpomínkami pamětníků i karikaturami.
Obyčejní lidé. „Mlčící většina" v období tzv. normalizace
Námět je zaměřen na identifikaci různých postojů vůči normalizačnímu režimu ze strany několika sociálních skupin, nejprve tzv. „obyčejných lidí”, tj. občanů, kteří se chtěli vyhnout střetům s režimem ani ho aktivně nepodporovali, dále disentu a lidí žijících v prostředí undergroundu. Žáci identifikují hodnoty a životní strategie těchto skupin a srovnávají jejich kulturní vzorce.
Disent a „obyčejní lidé"
Námět se zaměřuje na poznání sociálního a kulturního prostředí opozičních skupin v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Žáci analyzují hodnoty a sociální praxi disentu a srovnávají je s hodnotami a životní praxí „obyčejných lidí”, tj. občanů, kteří se snažili udržovat odstup jak od režimu, tak od disentu.
Stereotypní obrazy Němců
Cvičení se zaměřuje na analýzu poválečných negativních obrazů Němců jako agresivní, „panské” rasy. Žáci analyzují tyto obrazy (filmové ukázky, karikatury) a uvažují o společenských souvislostech těchto obrazů.
Ideologické obrazy práce v 50. letech
Námět ilustruje ideologické motivy pronikající do popkultury padesátých let 20. století. Na příkladu několika filmových obrazů ukazujeme základní rysy komunistické ideologie a její variabilitu v různých žánrech (pohádka, komedie, drama). Vedle dobových ideologických obrazů z padesátých let pracují žáci i s kritickými obrazy z let šedesátých, které se vůči tomuto trendu vymezují.
„Jiné" obrazy války - boxer
Námět pro jednu vyučovací hodinu je založen na obrazu boxera. Všechny reprezentace pocházejí z období druhé světové války nebo jsou do válečného období situovány. Z ukázek je patrné, že pomocí jednoho obrazu lze přinést velmi různorodá sdělení. Důležité pojítko mezi jednotlivými materiály je srozumitelnost obrazu boxera v několika různých významech. Tato srozumitelnost vychází z dobového kontextu, kdy box měl svůj přijímaný společenský význam. Účelem námětu je rozkrytí procesu, při kterém je k tomuto společenskému obrazu přidán nový kontext – obraz boxera, který je naplněn politickým nebo sociálním významem.
Husitství v kulturní paměti
Série tří námětů tematizuje význam husitství v české kulturní identitě a způsoby jeho ideologického přivlastňování ze strany nacionalismu a komunismu. Žáci sledují proměny toho, jak o bitvě u Lipan píší autoři učebnic v rozmezí let 1932-2004, srovnávají způsoby zobrazování Jana Husa a Jana Nepomuckého a všímají si, jak se (ne)proměňuje obraz Jana Husa od 19. století po současnost.
Dějiny ve škole - škola v dějinách
Školní prostředí je v naší společnosti univerzální instituce, vzbuzuje vzpomínky a emoce v každém z nás. Výuka odráží specifika doby, mění se, ale zároveň v něčem zůstává stejná, a proto otevřená srovnání. Následující soubor námětů odkazuje na aplikaci Dějiny ve škole, která je kompletně přístupná v sekci Soudobé dějiny on-line.
