Dějiny ve škole - škola v dějinách
Školní prostředí je v naší společnosti univerzální instituce, vzbuzuje vzpomínky a emoce v každém z nás. Výuka odráží specifika doby, mění se, ale zároveň v něčem zůstává stejná, a proto otevřená srovnání. Následující soubor námětů odkazuje na aplikaci Dějiny ve škole, která je kompletně přístupná v sekci Soudobé dějiny on-line.
Škola jako instituce politiky paměti
Cílová skupina: ZŠ – II. stupeň, gymnázium (nižší ročníky)
Vzdělávací oblast: Člověk a společnost – Dějepis
Časová náročnost: 45 minut
Cíle
- Žáci porozumí významu školy jako instituce kolektivního vzpomínání, která se podílí na prosazování specifické interpretace minulosti obhajující soudobé politické uspořádání.
- Žáci porozumí politické podmíněnosti vzpomínkové praxe ve škole.
- Žáci dokážou aplikovat znalosti o politicky motivovaném vzpomínání na současnou politickou situaci, současně si od prosazování konkrétní politické paměti vytváří kritický odstup.
Komentář
V tomto námětu se setkáme s proměnou vzpomínkových oslav na jedné konkrétní základní škole v období pěti různých politických režimů – Rakouska-Uherska, první republiky, protektorátu, třetí republiky a socialistického Československa. Předmětem analýzy nebude historie jako snaha o co nejobjektivnější poznání minulosti, ale politika paměti ve škole – tedy proměnlivé a dobově podmíněné vztahování se k minulosti, ze které daný politický režim vybírá jen určité osoby nebo události. V námětu můžeme sledovat proměny obsahu typické politické festivity ve škole – hromadných vzpomínkových oslav. Zároveň si všímáme toho, že samotný fenomén oslav se nemění. Námět nabízí zamyšlení nad tím, do jaké míry je instituce školy ze své podstaty velmi náchylná k politizaci výchovy, přičemž žáci se prostřednictvím masových vzpomínkových akcí ve škole stávají objekty ideologické manipulace.
Škola a rodiče
Cílová skupina: ZŠ – 7., 8. třída / gymnázium – sekunda, tercie
Vzdělávací oblast – předmět: Člověk ve společnosti – Výchova k občanství
Časová náročnost: 30 minut
Cíle
- Žák analyzuje různé formy vztahů mezi rodiči a učiteli, mezi rodinou a školou, vnímá proměny těchto vztahů v průběhu dvou století, uvědomuje si, že vztah ke vzdělání prochází vývojem, uvědomuje si plynutí času.
- Žák analyzuje formy rodičovského nátlaku a rozumí pozici učitele.
- Žák posuzuje a hodnotí různé modely chování, rozlišuje vhodné a nevhodné typy rodičovské intervence.
Komentář
Cvičení reflektuje téma, které provází školu od doby, kdy se stala zákonem vyžadovanou institucí – tedy vztahy mezi rodiči a učiteli. Žáci znají obě sociální prostředí z vlastní zkušenosti a dotýká se jich i případné napětí mezi těmito dvěma oblastmi. V tomto cvičení sledujeme konflikt mezi rodiči a učiteli. Zatímco první konflikt je zasazen do konce 18. století, druhý do poslední čtvrtiny století dvacátého. Také podoba konfliktu odráží dobovou kulturní situaci – zatímco v prvním případě ženy protestují proti samotné instituci školy, kterou vnímají jako nepotřebnou, ve druhém jde právě o lepší hodnocení a zacházení, které si rodiče vynucují navzdory reálným výstupům žáka. Cvičení se zaměřuje jednak na proměny konfliktních situací v čase, jednak ovšem také na proměny vztahu ke vzdělávání a vztahu mezi rodiči a učiteli.
Příliš mnoho dějin
Cílová skupina: ZŠ – 9. třída / SŠ – I. ročník
Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět – Dějepis
Časová náročnost: 45 minut
Cíle
- Popsat. Žáci znají dějiny politických procesů v Československu.
- Analyzovat. Žáci dokážou popsat, jaké ideologické nástroje používal stát v padesátých letech.
- Porozumět. Žáci chápou, jakým způsobem se totalitní stát snaží ovlivnit veřejnost a také jaké jsou limity tohoto ovlivňování. Chápou, kde se nalézají zdroje alternativních výkladů společenských událostí.
- Hodnotit. Žáci dokážou popsat, jaké jsou rozdíly v ideologické manipulaci v totalitní a demokratické společnosti.
Komentář
Dvě scény z filmu Vracenky (1990, r. Jan Schmidt) předvádějí důležitý problém – ve škole jsou podávány informace, které mohou být odlišné od těch, jež děti získávají doma nebo v jiných společenských institucích. V podávání dějepisné látky se toto nebezpečí skrývá mnohem častěji než v jiných předmětech. Ukázky i další materiály k výuce vypovídají o období padesátých let v Československu, kdy byla úloha školy jako nástroje k předávání ideologizovaného pohledu na svět extrémní. Námět ale ukazuje i limity ideologické manipulace, představuje rodinu jako místo, kde se oficiální informace dále reflektovaly, často i kriticky. Vedle státu a školy představujeme i rodinu jako místo, kde se vytvářejí jiné interpretace minulosti nebo současnosti nebo kde mohou propukat konflikty o oficiální ideologii. Oficiální verze historie zde může být konfrontována s osobními prožitky.
Je třeba hájit vyšší princip?
Cílová skupina: SOŠ/SOU – II. ročník
Vzdělávací oblast: Estetické vzdělávání – Česká literatura 20. století
Časová náročnost: 45 minut
Cíle
- Popis. Studenti se seznamují s dílem Jana Drdy.
- Analýza. Studenti porovnávají různé typy uměleckého vyjádření.
- Porozumění. Studenti promýšlejí společenské úlohy literatury.
- Hodnocení. Studenti chápou ideologické zakotvení literatury i její apelativní a pedagogickou funkci.
Komentář
Povídka Jana Drdy Vyšší princip patří ke kánonu české literatury a její vyznění se někdy mění v klišé. V novém podání se ale můžeme vrátit k podstatě jejího sdělení – jaká je cena hrdinského činu, a především proč právě tyto činy mají být připomínány. Další získanou kompetencí je srovnání výrazových prostředků různých uměleckých forem – filmu a literatury, ale také beletrie a memoárové literatury, která se snaží přiblížit život běžných lidí.
Hodina posiluje mezioborové vazby, na literárním příkladu podporuje znalost reálií z období druhé světové války, ale otázky, které z materiálů vyplývají, patří svojí podstatou do Výchovy k občanství.
