Obrazy ideologie
Originální způsob, jak zachytit ideologické soupeření supervelmocí známé jako studená válka, je využití karikatur. V rámci politického boje využívaly oba soupeřící bloky moc schematického kresleného obrazu. Československou veřejnost zásoboval politickými karikaturami časopis Dikobraz. Téma obrazy ideologie je postaveno na dekonstrukci vybraných karikatur z Dikobrazu, které odpovídají počátečnímu období studené války. Námět hodiny je postaven na komparaci výkladu a na samostatné práci studentů s jednotlivými obrazy.
Cílová skupina
Žáci a studenti 9. třídy ZŠ a příslušných ročníků víceletých gymnázií
Vzdělávací oblast – Dějepis
Společnost a studená válka
Časová náročnost
40–45 minut
Cíle
- Žáci rozumí schematičnosti obrazů, dokáží rozeznat důvody zobrazení, které vedly ke konkrétním námětům
- Žáci vnímají karikaturu jako prostředek masové ideologické komunikace
- Žáci dokáží rozeznat atributy zobrazované a zobrazující strany
- Žáci aktivně vytváří hodinu
- Žáci na základě dekonstrukce stanovují obecné závěry o historické epoše
Komentář
Záhy po ukončení druhé světové války a rychlé korozi svazků vítězných mocností nad nacistickým Německem se začaly tvořit nové mocenské bloky. Na jejich hranicích vznikla ideologická i skutečná železná opona. Následné soupeření ve stínu jaderné apokalypsy a třetí světové války bylo vedeno na široké frontě i mimo armádní cvičiště a kasárna.
Jedním z prostředků ideologického boje bylo využívání masmédií. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se stále využíval rozhlas a tisk, éra televize byla teprve budoucností. Výrazně širší prostor v tomto boji tak skýtal tisk a jeho různé podoby. Oblíbené se staly satirické deníky či satirické přílohy běžných novin. V československém prostředí plnil tuto roli satirický časopis Dikobraz, založený v roce 1945. Šéfredaktorem byl epigramatik Jaroslav Vojtěch, heslem časopisu bylo „s úsměvem jde všechno líp“. Zejména po únoru 1948 se Dikobraz stal zdrojem primitivní a štvavé satiry vůči Západu a politickým oponentům, velkou zásluhu měl v tomto směru ministr informací Václav Kopecký. Počátkem padesátých let se stal šéfredaktorem Dikobrazu Pavel Kohout, který v tvrdé linii pokračoval. Uvolněnější nádech dostal časopis až v druhé části dekády pod vedením Eduarda Littmana.
Dnes představuje Dikobraz unikátní sbírku karikatur, které reflektují dobové ideologické válčení. Postavy v časopise jsou symbolické a představují čisté esence základních ideologických motivů daného režimu. Díky tomu není problém tyto karikatury analyzovat a na základě jejich dekonstrukce vysvětlit jazyk ideologie komunistického státu. Námět tímto způsobem zpracovává osm vybraných karikatur, které zobrazují téma studené války. Cílem je na základě skupinové práce přimět studenty k analýze ideologického obrazu a následné konstrukci obecných závěrů o studené válce a soupeření ideologií.
Instrukce
Krok 1: Úvod to tématu (5 minut)
Předneseme základní informace o studené válce. Důležité je seznámit studenty s ideologickou stránkou konfliktu. Vysvětlíme žákům, že hodina bude probíhat na základě práce s karikaturami.
Krok 2: Analýza karikatury (10 minut)
Promítneme první karikaturu, obraz č. 1. „systém“. V něm je zachycen komunistický a kapitalistický svět. Zatímco v komunistickém mírovém světě nese dělník knihy a společnost radostně buduje nové město, v druhé části obrazu nenasytní lidé mučí a zabíjejí. Zdůrazněn je motiv války v Koreji a spojitost USA s fašismem (knihy) a rasismem (postava z rasistické organizace Ku-klux-klan). Tuto karikaturu učitel promítne na projektor, popřípadě ji rozdá do každé lavice. Studenti se s ní seznámí, kantor stručně vysvětlí její původ (časopis Dikobraz). Následně žáci zodpovědí následující otázky:
- Popište rozdíly mezi kulturami, jak je zachycuje obraz.
- Co je vyčítáno západní kultuře?
- Co je kladně hodnoceno na kultuře východní?
- Jak na vás působí dělník, který přináší knihy?
- Jak na vás působí americký kapitalista?
Krok 3: Skupinová práce (15 minut)
Rozdělíme třídu do skupin a každé z nich dáme jednu karikaturu. Celkově tak bude ve třídě pracovat maximálně 7 skupin pro obrazy č. 2 – č.8. V případě jiného počtu se může postupovat individuálně. Každá skupina dostane specifický obrázek, který má ale společné vlastnosti: dobu vzniku, místo vzniku, kladné zobrazení komunistické kultury, záporné zobrazení západní kultury.
Následně skupiny analyzují obraz. Na základě analýzy zodpovědí příslušné otázky, ty jsou u všech obrazů stejné. V této fázi fungujeme pouze jako dozor a případný regulátor otázek, důležitá je samostatná invence studentů.
- Vymyslete název pro obraz.
- Jak je zachycena západní kultura?
- Jak je zachycena východní kultura?
- Ke každé kultuře napište její hlavní atributy.
- Napište, jaké jsou hlavní zájmy USA a západního světa.
- Odhadněte dobu vzniku karikatur.
Krok 4: Závěrečná debata a přednes výsledků (10 minut)
Studenti přednesou svoje závěry a důvody, které je k jejich utváření vedly. Na základě finálních odpovědí se vytvoří finální obraz studené války jako ideologického konfliktu dvou velmocí a dvou ideologických bloků. Na základě rozboru obrazů a následné debaty mohou být stanoveny obecné závěry:
- Doba vzniku obrazů
- Důvod jejich vzniku
- Podstata obou režimů
- Hlavní ideologické symboly soupeření
- Motivy vzniku obrazů
Materiály
Karikatury časopisu Dikobraz
Č. 1 – „systém“
Č. 2 – „americká společnost“
Č. 3 – „pavučina“
Č. 4 – „medvěd pětiletky“
Č. 5 – „voják míru“
Č. 6 – „Korea“
Č. 7 – „Marshallův plán“
Č. 8 – „mír“
