Semináře pro učitele

Nabídka seminářů, které pořádá Oddělení vzdělávání ÚSTR. Semináře jsou určeny pro učitele, studenty a otevřené jsou i dalším zájemcům. Kontaktní osobou je Anna Macourková (anna.macourkova@ustrcr.cz).

  1. Prezenční semináře
  2. Distanční a kombinované kurzy
  3. Semináře projektu Dějepis+
  4. Záznamy uskutečněných seminářů
  5. Přednášky pro školy a veřejnost
  6. Přehled uskutečněných seminářů

Distanční a kombinované kurzy

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Vyhlašujeme další kolo distančního semináře.

Záznamy uskutečněných seminářů

Od letošního jara HistoryLab nejsou již jen samostatná cvičení, ale také katalog a časová osa. Obě tyto funkce umožňují vybírat z téměř osmdesáti cvičení. V rámci webináře představíme, jak je efektivně využívat, a zároveň nabídneme pohled do koncepčních a didaktických východisek, na jejichž základě byla vytvořeny. Jak vybrat to pravé cvičení pro vaši třídu? Kde končí časová osa a proč v ní jsou některá cvičení dvakrát? Jakou roli hraje design katalogu a časové osy? Webinářem provedou členové týmu HistoryLabu.

Jak lze vystavovat obrazy masové vizuální produkce v muzeu? A co mohou přinést do školní výuky? Nejen těmto otázkám se budeme během webináře věnovat. Jako lektoři vystoupí kurátorky výstavy společně s autory a autorkami tematických cvičení v aplikaci HistoryLab.

Digitální aplikace pro práci s historickými prameny HistoryLab se přiblížila okamžiku, kdy bude možné s využitím interaktivních cvičení kompletně pokrýt látku dějin 20. století v souladu s RVP. Proto pro vás připravujeme mnoho nových badatelských otázek jak z českých, tak světových dějin. Webinář představí cvičení zabývající se například chřipkovou epidemií v roce 1970 v Československu nebo hnutím Černých panterů ve Spojených státech amerických.

Vzdělávací aplikace Filmové obrazy příslušníků SNB nabízí učitelkám a učitelům možnost využít filmové ukázky týkající se činnosti Sboru národní bezpečnosti, které vznikly v období před a zvláště po 17. listopadu 1989.

Rezistence proti komunistickému režimu na počátku 50. let 20. století stále patří mezi málo prozkoumané fenomény soudobých dějin, což ale neznamená, že to není téma pro dějepis. V tomto webináři si přiblížíme několik zásad, které mohou přispět ke kritickému a přitom respektujícímu pohledu na toto téma ve školní výuce.

Používáte ve výuce zvukové záznamy? Webinář HistoryLabu nabídne praktické příklady, jak s nimi pracovat. Josef Řídký z Českého rozhlasu představí cvičení z aplikace HistoryLab zaměřené na práci s audiem. Účastníci webináře se seznámí s postupy, jak zvukové záznamy účinně zapojit do výuky.

Aplikace HistoryLab se mnoha učitelům a učitelkám osvědčila během letošního jara jako vhodný nástroj pro distanční výuku. HistoryLab je ale vhodný i pro běžné vyučování, případně lze na cvičeních postavit i kombinované formy výuky. Během prázdnin jsme pro vás připravili nová cvičení, které v rámci webináře představíme.

Jaroslav Najbert představí druhou várku nových cvičení v digitální aplikaci HistoryLab, připravených pro distanční výuku dějepisu. I tentokrát se můžete těšit na nové atraktivní prameny, například mapu velkých staveb druhé pětiletky, fotografie každodenního života 50. let, texty výzev Dva tisíce slov a Charty 77 nebo fotografie východoněmeckých trabantů. Webinář je vhodný i pro učitele, kteří nemají s HistoryLabem zkušenost. Cvičení, která prošla testováním na ZŠ, SŠ a na gymnáziích, pokrývají celé dějiny 20. století.

Období závěrečné fáze komunistického režimu můžeme považovat za živou minulost, která je obsažena v rodinné paměti a je i častým námětem filmů a televizních seriálů. Školní výuka se musí s těmito faktory vyrovnávat, a to klade na učitele velké nároky. Nestačí jen vyložit „jak to vlastně bylo”, protože každá rodina si „normalizaci“ pamatuje trochu jinak. V rámci webináře otevřeme řadu otázek – jak pracovat s kontroverzními tématy, jaké zásady historického myšlení rozvíjet či jaké jsou možnosti využití popkultury ve výuce.

Přechod od státního socialismu k demokracii a tržnímu hospodářství patří mezi nejvýznamnější milníky českých soudobých dějin. Jako takový si zaslouží i odpovídající místo ve školní výuce. Ve webináři se zaměříme na to, jaké otázky a souvislosti spojovat s děním roku 1989 a na jeho důsledky pro československé občany. Jak změnu režimu vnímaly různé skupiny obyvatel tehdejšího Československa? Co vedlo k přechodu k demokracii? Jak na tyto události vzpomíná současná česká společnost? V průběhu webináře představíme různé typy materiálů, které umožňují zařadit toto téma do výuky i v době, kdy jsou školy uzavřeny.

Kamil Činátl v dalším webináři představí deset nových cvičení v aplikaci pro práci s prameny HistoryLab. Připravili jsme pro vás nová atraktivní témata využitelná při distanční výuce dějepisu.

Jak v podmínkách, kdy jsou uzavřené školy, učit o soudobých dějinách? Soudobé dějiny patří k důležitým a zároveň obtížným dějepisným tématům. Webinář se zaměří na vybraná klíčová témata z československých dějin a na to, jak je v omezeném čase zprostředkovat žákům.

Klíčovým tématem distanční výuky je podle zpráv od učitelů, dětí i rodičů poskytování zpětné vazby. Aby byla práce v dějepise efektivní a pro žáka přínosná, měli by učitelé zadaná cvičení také hodnotit a poskytnout žákům základní zpětnou vazbu. Na příkladu aplikace HistoryLab, která se v posledních týdnech osvědčuje jako vhodný nástroj distančního vzdělávání pro oblast moderních dějin, nabídneme odpovědi na otázky, které vyplývají z kreativní práce s historickými prameny na dálku.

Jak pracovat s výukovými materiály z našeho webu v době distančního vzdělávání? V rámci webináře si řekneme, jak naši online nabídku adaptovat na současnou situaci, a přiblížíme si konkrétní postupy. Zaměříme se především na filmové ukázky, které jsou k dispozici online a které jsme opatřili metodickým aparátem. Představíme aplikaci Dějiny ve škole, Databázi normalizace i další naše projekty. Webinář povede Jaroslav Pinkas.

Chcete se rychle seznámit s aplikací, která umožňuje domácí práci s prameny a hravou formou podporuje historické znalosti i dovednosti žáků? V pátek 20. března v 10:00 proběhne hodinový online seminář, v němž lektor Kamil Činátl představí zájemcům možnosti aplikace. HistoryLab můžete ihned využít pro zadávání práce na doma, součástí je i prostředí pro správu odevzdaných výsledků. Aplikace prochází od roku 2016 testovacím provozem na školách a získala velmi pozitivní zpětnou vazbu od učitelů z praxe.

  • Jaroslav Pinkas: Případ Mašínové v kontextu výuky o 50. letech, Metodický portál RVP.CZ,13. dubna 2016 od 20 hodin, záznam zde

Příběh bratří Mašínů a jejich boje proti komunistickému režimu na počátku padesátých let 20. století je součástí českého vztahování k minulosti už více než čtyřicet let. Opakovaně se vrací a vynořuje na povrch a klade nám otázky po legitimitě jejich činů a tedy i legitimitě tehdejšího režimu.

  • Jaroslav Pinkas: Československo 3889: příklad využití počítačové simulace ve výuce o minulosti, Metodický portál RVP.CZ, 10. února 2016 od 20 hodin, záznam zde

Československo 38–89 je série výukových simulací, které kombinují prvky interaktivního komiksu a počítačových her. Simulace přibližují žákům klíčové okamžiky československých soudobých dějin a umožňují jim prožít dobové události z pohledů různých osob.

  • Kamil Činátl: Využití fotografie ve výuce dějepisu, Metodický portál RVP.CZ, 7. ledna 2016 od 20 hodin, záznam zde

Didaktika dějepisu věnuje fotografii jako specifickému pramenu velkou pozornost z mnoha důvodů: snímky jsou srozumitelné, vyvolávají emoce, jejich prezentace není technicky náročná, jsou dostupné, sami žáci mohou přijmout roli fotografů.

Přednášky pro školy a veřejnost

Na základě požadavků veřejných institucí (středních a vysokých škol, občanských sdružení, muzeí atd.) poskytují naši lektoři tematicky vymezené přednášky, z nichž některé jsou doplněny filmovou projekcí nebo zvukovými ukázkami. U řady témat je možno volit mezi formou:

  1. přednáškovou – výklad lektora před větším počtem posluchačů.
  2. seminární – menší kruh posluchačů a jejich aktivní zapojení do debaty.

Nabídku přednášek naleznete na webu ÚSTR.

Přehled uskutečněných seminářů

  • Historická gramotnost v praxi, 17. března 2023, 9:00–16:00, Ústav pro studium totalitních režimů, Dům Radost, nám. Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří se chtějí seznámit s konceptem historické gramotnosti. Historická gramotnost předpokládá, že žáci a žákyně se neučí pouze znát historická fakta, ale minulost aktivně poznávají. Účelem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice.

Seminář bude pracovat s výstavou, jež vznikla v rámci projektu Muzeum dělnického hnutí v 21. století. Účastníci povedou diskusi s autory výstavy a doprovodného vzdělávacího programu, který budou moci otestovat. V rámci semináře budou formou workshopů prezentovány edukační materiály, které vznikly v průběhu několikaleté práce s fondy zaniklých muzeí KSČ.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Vyhlašujeme další kolo distančního semináře.

Seminář proběhne ve výstavě vycházejíci z projektu Muzea dělnického hnutí v 21. století. Účastníci povedou diskusi s autory výstavy a doprovodného vzdělávacího programu, který budou mít možnost otestovat. V rámci semináře budou formou workshopů prezentovány edukační materiály, které vznikly v průběhu několikaleté práce s fondy zaniklých muzeí KSČ.

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří se chtějí seznámit s konceptem historické gramotnosti. Historická gramotnost předpokládá, že žáci a žákyně se neučí pouze znát historická fakta, ale minulost aktivně poznávají. Účelem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice.

Vizuální kultura hraje důležitou roli ve zprostředkování válečné zkušenosti. Druhá světová válka je stále nejdůležitějším referenčním polem, ke kterému se při vytváření představy o válce vztahujeme. Jak obrazy války vznikaly a vznikají? Jaké hodnoty byly spojovány s poválečnou obnovou? Workshop pro učitele dějepisu a dalších společenských věd se zaměří na analýzu obrazů jak druhé světové války, tak poválečné obnovy, a to především na filmovém materiálu.

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří se chtějí seznámit s konceptem historické gramotnosti. Historická gramotnost předpokládá, že žáci a žákyně se neučí pouze znát historická fakta, ale minulost aktivně poznávají. Účelem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice.
Seminář je nabízen v rámci projektu Dějepis+ ve spolupráci s NPI a MŠMT. Po skončení semináře proběhne prezentace projektu s možností zapojit se ve školním roce 2022/2023.

  • Historická gramotnost v praxi, 20. května 2022, 9:00–16:00, Ústav pro studium totalitních režimů, Dům Radost, nám. Winstona Churchilla 1800/2

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří se chtějí seznámit s konceptem historické gramotnosti. Historická gramotnost předpokládá, že žáci a žákyně se neučí pouze znát historická fakta, ale minulost aktivně poznávají. Účelem dějepisného vzdělávání je vysvětlit jim „pravidla hry“ při zacházení s historií mimo školu – v rodině, v širší komunitě, v médiích, v politice.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Vyhlašujeme další kolo distančního semináře.

Jak se ve výuce dějepisu naučit pracovat s prameny? A kde k tomu získat metodickou podporu? Distanční seminář nabídne vhled do způsobu práce s pramennými sadami a konkrétními nástroji pro sestavení on-line lekcí v digitálním prostředí Historiana.
Kapacita semináře je naplněna, děkujeme za zájem.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Vyhlašujeme další kolo distančního semináře.
Kapacita semináře je naplněna, děkujeme za zájem.

Minulost zanechává v krajině a v ulicích měst své stopy. Relikty minulosti mohou být mohutné a výstavní, nebo naopak zapadlé, zanedbané či téměř neviditelné. Může se jednat o výstavní objekty klíčové pro identitu města či čtvrti (sídla důležitých institucí, chrámy, památníky) nebo o maličkosti například v podobě stále používané normalizační autobusové zastávky.

Příběh Krále Šumavy je nejen příběhem konkrétního převaděče přes střeženou hranici Československa, ale také mnohovrstevnatým kulturním fenoménem. Příběh inspirovaný osudy Josefa Hasila se stal námětem pro literární i filmové zpracování již na konci 50. let 20. století, avšak své čtenáře a diváky si nachází dodnes.

Otevíráme online setkání pro učitele a učitelky dějepisu a občanské výchovy, které je určeno ke sdílení zkušeností a vzájemné inspiraci. Máte vlastní zkušenost dobré praxe v reakci na aktuální situaci? Chcete se dozvědět, jak ji řeší na jiných školách a jaká je nabídka podpory pro učitele?

Světlana patřila k nejrozsáhlejším odbojovým organizacím bojujícím proti komunistickému režimu na přelomu 40. a 50. let 20. století. Dodnes se vedou spory o to, nakolik byla kontrolována StB. Členy Světlany i některé příslušníky StB spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách a víra v socialismus. V rámci semináře představíme nejnovější poznatky historiků a pokusíme se zasadit tento příběh do širšího rámce současných pohledů na protikomunistickou rezistenci.

Jak se ve výuce dějepisu naučit pracovat s prameny? A kde k tomu získat metodickou podporu? Distanční seminář nabídne vhled do způsobu práce s pramennými sadami a konkrétními nástroji pro sestavení on-line lekcí v digitálním prostředí Historiana.

Kapacita semináře byla naplněna. Děkujeme za zájem.

V posledních letech vyšlo v češtině téměř nepřeberné množství různých komiksových děl dotýkajících se historie. Do jaké míry komiks ovlivňuje historické myšlení žáků? Jak se v jednotlivých dílech vyznat a jak je konstruktivně zapojit do výuky? Jak se vyrovnat s osobním přístupem tvůrců, se specifickým komiksovým jazykem a vůbec s tímto žánrem na pomezí literatury a vizuálního umění?

Jihočeské divadlo se i v letošní sezóně zabývá dramatizací témat ze soudobých dějin. V návaznosti na divadelní zpracování knih Jiřího Hájíčka odkazujících ke skutečným událostem a lokální paměti, se zaměříme na to, jak pracovat se soudobými dějinami ve vzdělávání.

Rudá věž smrti ve Vykmanově, původně součást komplexu dolů a táborů určených k těžbě uranové rudy, je dnes národní kulturní památkou i součástí hornického regionu Erzgebirge/Krušnohoří, který byl v roce 2019 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Jak místo a dějiny s ním spojené zprostředkovat žákům během školního dějepisu? Jak probíhá proces jeho zpřístupňování veřejnosti?
ÚSTR nabízí možnost autobusové dopravy zdarma z Prahy (cca před 8. hodinou) s možnými zastávkami v Karlových Varech nebo Chomutově (dle zájmu).

Podle čeho rozhodujeme, co považujeme v historii za důležité? Můžeme se z dějin poučit? Má školní dějepis sloužit k tomu, abychom někoho poučovali? A jak vlastně máme minulost využívat k tomu, abychom žili lépe současné životy? Program letní školy nabídne odpovědi a praktické návody, jak pomáhat učitelům a žákům vytvářet si k minulosti smysluplný vztah, pracovat s hodnotami a občanskou aktivitou. Stejně jako v minulých ročnících bude i letos vyhrazen prostor pro sdílení zkušeností mezi účastníky a společnou diskusi.

Seminář pro učitele se zaměří na využití map a geolokačních aplikací při výuce i neformálním vzdělávání. Na materiálu, který se týká ideologického světa státního socialismu, si vyzkoušíme, jak je prostřednictvím map možné objevovat zaniklé světy. Klíčovou otázkou pak bude, s jakými vzdělávacími cíli můžeme pátrání ve veřejném prostoru spojovat.

Jak se ve výuce dějepisu naučit pracovat s prameny? A kde k tomu získat metodickou podporu? Distanční seminář nabídne vhled do způsobu práce s pramennými sadami a konkrétními nástroji pro sestavení on-line lekcí v digitálním prostředí Historiana.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Vyhlašujeme další kolo distančního semináře.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Vyhlašujeme další kolo distančního semináře.

Webináře a workshopy pořádané ve spolupráci se Slovenskou národní galerií v rámci uměleckého projektu Akce ZET. Lektoři D21 a SNG ukáží různé možnosti, jak lze ve výuce využívat umělecká díla. Zaměří se na období stalinismu a na příkladu aplikace HistoryLab vysvětlí principy badatelské výuky.

Online setkání je určeno pro učitele vzdělávací oblasti Člověk a společnost, kteří zvažují pravidelné setkávání se svými kolegy v Hradci Králové a okolí a dává jim smysl hovořit o své výuce, inspirovat se příklady dobré praxe. Kteří ocení společenský rozměr setkávání, ale potřebují také reflektovat aktuální okolnosti, které podmiňují výuku dějepisu a občanské výuky. Zda a jak ji ovlivní zkušenost s distančním vzděláváním? Co v tomto ohledu může nabídnout profesní setkávání?

Jak se ve výuce dějepisu naučit pracovat s prameny? A kde k tomu získat metodickou podporu? Distanční seminář nabídne vhled do způsobu práce s pramennými sadami a konkrétními nástroji pro sestavení on-line lekcí v digitálním prostředí Historiana.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Nabízíme distanční seminář, který vás v několika lekcích s aplikací seznámí.

Místo semináře, který jsme původně plánovali 7. prosince v Dobrušce, nabízíme možnost konzultací s naším lektorem Petrem Sedlákem a s ostatními učiteli o svojí zkušenosti s aplikací HistoryLab (v 15:00) a/nebo vyzkoušet si společně některá nová cvičení s jeho autorem (15:30) a/nebo se seznámit se zkušeností s distančním využitím aplikace ve výuce Nadi Pochobradské, kolegyně na střední odborné škole v Dobrušce (16:00).

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Nabízíme distanční seminář, který vás v několika lekcích s aplikací seznámí.

Seminář je zaměřen na způsoby, jak hodnotit získané znalosti a dovednosti ve výuce dějepisu. Vycházíme z předpokladu, že historie nemá být ve škole předávána jako soubor ustálených a nezpochybnitelných faktů o minulosti. Jak ale takto pojatou výuku hodnotit? Pojďte s námi zkusit hledat cestu s využitím příkladů z praxe.

Kam zmizel Julius Fučík? A může v muzeu bádat každý návštěvník? Workshop pro učitele a muzejní pedagogy se zaměří na uplatnění přístupů tzv. badatelsky orientované výuky v prostorách výstav a stálých expozic.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Nabízíme distanční seminář, který vás v několika lekcích s aplikací seznámí.

Jak se ve výuce dějepisu vyrovnat se skutečností, že lidé v minulosti vnímali jednu situaci nebo epochu odlišně, z různých úhlů pohledu? Že nejen jejich potomci, dnešní žáci, ale i učebnice a filmové obrazy přináší do školy často odlišné pohledy na minulost? Program letní školy nabídne praktické návody, jak ve výuce vysvětlit a zohlednit různé historické perspektivy a jak jejich kontroverzní potenciál využít k rozvoji historického myšlení žákyň a žáků. Stejně jako v minulých ročnících bude i letos vyhrazen prostor pro sdílení zkušeností mezi účastníky a společnou diskusi. Letní škola je zdarma a je akreditována MŠMT v systému DVPP. 

Tento školní rok se nám již nepodaří zorganizovat plánovaný seminář Hodnocení v soudobých dějinách. Přesto se sejdeme, abychom reflektovali situaci, ve které jsme se jako učitelé ocitli po uzavření škol. Na setkání se společně ohlédneme za naší zkušeností s distanční výukou a pokusíme si odpovědět na otázku, co by šlo z této situace trvale využít ve vyučování dějepisu. Seminář povede Petr Sedlák.

Zaujala vás aplikace HistoryLab a rádi byste si tuto digitální dílnu pro práci s prameny ve výuce dějepisu vyzkoušeli? Zajímá vás, jak naplno využít její potenciál a jak dávat žákům zpětnou vazbu na práci s prameny? Nabízíme distanční seminář, který vás v několika lekcích s aplikací seznámí.

Stále více divadelních tvůrců má ambici vypovídat o nedávné české minulosti. Lze tato umělecká zpracování zkušenosti s komunismem začlenit i do školní výuky dějepisu? Cílem semináře je představit materiály a přístupy k dramatu ve škole a společně budeme také rozvíjet téma spolupráce mezi divadlem a školou. V rámci semináře představíme výukové pomůcky a možné způsoby, jak přistupovat k různým divadelním žánrům. Seminář vzniká ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů a Ateliéru 3D Jihočeského divadla.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Jak pracovali, bydleli, přemýšleli a pracovali dědečkové a babičky našich žáků a dědečkové a babičky těchto prarodičů? Jak se měnily životní styl, kulturní vzorce, pracovní podmínky a státní a ideologické instituce v průběhu 20. století? Nejenom na tyto otázky odpoví seminář věnovaný některým aspektům každodenního života ve 20. století, které nahlíží v široké komparativní perspektivě. Seminář představí model badatelsky orientované výuky, ve které si žák pomocí analýzy pramenů sám vytváří názor na výše zmíněná témata.

Seminář Zažít dějepis jinak aneb historická gramotnost v praxi se zaměří na výuku dějin v pojetí nazývaném historická gramotnost nebo historické myšlení. V provázaných krocích nabídne konkrétní příklady metodických přístupů, které lze analogicky využívat i pro další témata. Koncept historické gramotnosti budou lektoři Roman Anýž a Peter Sokol rozvíjet s inspirací v zahraničních přístupech, zejména v modelu kurikula kanadské Britské Kolumbie: rozvoj šesti konceptů tvořících historické myšlení žáků (The Big Six Historical Thinking Concepts).

  • Jak sestavit test o roce 1989, 25. října 2019, 9:00–15:00, Ústav pro studium totalitních režimů, nám. Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3

Seminář je zaměřen na metody hodnocení historických znalostí, které jsou představeny na příkladu výuky o roce 1989. S otázkou, jak hodnotit, úzce souvisí otázka, co učit. Jaká témata vybrat i s ohledem na generační zkušenost, jak neudělat z výročí sametové revoluce oficiální událost podobnou komunistickým rituálům? Jak téma otevřít, aby nebylo pouze oslavou, ale obsahovalo i otevřenou otázku k řešení?

Setkání v Ústí nad Orlicí ve čtvrtek 24. října nabídne učitelům dějepisu a společenských věd příležitost se setkat a diskutovat na místní úrovni o výuce moderních dějin a občanských témat. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody. Konkrétně bude program zúžen na téma, jak úspěšně předávat žákům dějepisné znalosti, potažmo jak se vyrovnat s tlakem na jejich omezení. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými učiteli a didaktiky z Ústavu pro studium totalitních režimů sleduje i vzájemné osobní propojení a vzájemnou podporu, ze strany ÚSTR i nabídku dalšího a oborově didakticky pojatého vzdělávání.

Používáte ve výuce zvukové záznamy? Seminář Českého rozhlasu a ÚSTR nabídne praktické příklady, jak s nimi pracovat. Archiv ČRo představuje bohatý zdroj pramenů k výuce dějin 20. století. ÚSTR nabídne možnosti, jak využít zvukové záznamy v aplikaci HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s prameny. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak zvukové záznamy účinně zapojit do výuky. Získají přístup k aplikaci HistoryLab.cz, s níž mohou dále pracovat ve škole. Součástí semináře je prohlídka ČRo.

Práce s historickými fotografiemi v dějepise je jednou z cest, jak zvýšit zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky mohou posloužit k rozvoji analytických dovedností a díky jejich přístupnosti je lze rovněž účelně propojovat s dalšími typy médií, např. dobovými texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s prameny. Prostřednictvím vybraných témat z dramatického období českých válečných a těsně poválečných dějin (1938–1945) si účastníci osvojí možnosti a postupy, jak texty a fotografie účinně využít ve výuce a jak aplikaci HistoryLab.cz používat ve školním prostředí.

Seminář se zaměří na vzdělávání v památnících a na dalších místech, jež jsou spojena s tragickými a traumatickými událostmi dějin 20. století. Dlouhá historie boje o uznání a zřízení památníku v Letech poukazuje na specifika tragické historické události, jež se těžce prosazovala do sdílené historické paměti. Hlavním tématem semináře bude, jak návštěvu těchto míst funkčně zapojit do výuky a školních vzdělávacích programů. Významnou roli bude hrát i práce v prostoru chystaného Památníku holocaustu Romů a Sintů v Čechách a diskuse o vhodném vzdělávacím využití tohoto místa. Workshopovou formou zde vyzkoušíme některé z možných vzdělávacích postupů.

Dobové dokumenty, vzpomínky pamětníků, architektura, fotografie, mapy i současná populární kultura – to vše může sloužit jako stopy vedoucí k minulosti. Letní škola pro učitele se v roce 2019 zaměří na otázku „jak pracovat s prameny?“ Zapojení pramenů do výuky přispívá nejen k porozumění dobového kontextu, ale i k diskuzi nad tím, proč je důležité se učit o minulosti. Dvoudenní program nabídne workshopy a přednášky, které přinesou inspiraci do výuky, tipy na dostupné materiály a prostor pro diskuzi mezi účastníky, lektory a pozvanými hosty.

Letní škola je zdarma a je akreditována MŠMT v systému DVPP pod č.j. 15570/2019-1-696.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Bydlení patří mezi jednu ze základních lidských potřeb, je to fenomén, se kterým mají zkušenost všechny věkové kategorie, včetně žáků a studentů. Jeho proměny v průběhu 20. století jsou proto příležitostí rozvíjet vědomí kontinuity a diskontinuity a další aspekty historického myšlení na tématu mládeži přístupném a pochopitelném. Seminář určený učitelům dějepisu a společenských věd ZŠ a SŠ se koná u příležitosti výstavy Bydlíme! Život, plánování, stěhování. Kromě prohlídky výstavy komentované jejich tvůrci a návodů, jak s touto výstavou pracovat ve výuce (představení pracovních listů a možností evaluaci výstupů) se účastníci seznámí se sociologickými a historickými kontexty proměn bydlení ve Zlíně a jeho okolí a s jednotlivými typy bydlení od baťovského domku až po panelovou výstavbu.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Setkání v Chocni nabídne pedagogům vzdělávací oblasti Člověk a společnost i zaměstnancům paměťových institucí z regionu příležitost se setkat a diskutovat na místní úrovni o kontextech výuky moderních dějin. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody, jaké existují možnosti spolupráce s muzei. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými může být způsob, jak se ve výuce dějepisu a výchovy k občanství vzájemně podporovat a inspirovat do další práce.

Seminář se zaměří na využití specifické muzejní sbírky ve výuce dějepisu a dalších společenskovědních předmětů. Sbírka Muzea dělnického hnutí, jež se skládá především z fondů zaniklých muzeí Klementa Gottwalda a V. I. Lenina, skýtá příležitost pro výuku několika témat. Artefakty a prameny ve sbírce nesou především ideologický a dobově podmíněný výklad dějin. Práce s prameny a artefakty může vést ke zvyšování kompetencí v oblasti analýzy a interpretace ideologie, ale obecně i k rozvíjení kritického myšlení a historické gramotnosti. Součástí semináře bude seznámení se se sbírkou a některými sbírkovými předměty.

Prezenční kurz je určen učitelům dějepisu a příbuzných společenskovědních předmětů. Hlavní inspirací bude koncept “controversary teaching” v podání hlavních autorit oboru Allana McCullyho a Diany Hessové. Tento kurz má vybavit vyučující dovednostmi, jak zvládat tyto kontroverze vyplývající z odlišných rodinných tradic žáků, a tedy i odlišného pohledu na nedávnou minulost, kterou si žáci z rodin do škol přinášejí. Kromě obecných rámců nabídne i konkrétními aplikace těchto teorií v metodikách, které tematizují různé aspekty soudobých dějin (otázka třetího odboje, různé pohledy na tzv. normalizaci atd.). Seminář nabídne učitelům i možnost diskutovat jejich vlastní zkušenosti s tématy, které vzbuzují ve třídě kontroverzi.

Setkání je určeno pro učitele a další zájemce o další vzdělávání a sdílení dobré praxe ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost z Ústeckého kraje a pro tamní pilotní školy projektu PPUČ Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Setkání v Poličce v březnu 2019 nabídne pedagogům vzdělávací oblasti Člověk a společnost i zaměstnancům paměťových a kulturních institucí z blízkého regionu příležitost se setkat a diskutovat na místní úrovni o kontextech výuky. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností a konkrétní doporučení, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými učiteli a didaktiky ÚSTR (Jaroslav Najbert a Petr Sedlák) může být účinný způsob, jak se ve výuce dějepisu a výchovy k občanství vzájemně podporovat a inspirovat do budoucí práce.

Téma protikomunistické rezistence vyvolává dodnes na veřejnosti kontroverze, do kterých se promítá spíše politická sympatie než znalost věci. Na příkladu organizace Světlana, jedné z největších protikomunistických odbojových skupin, která působila na Valašsku na konci 40. let 20. století, se pokusíme ilustrovat některé rysy třetího odboje a ukázat, jak toto téma zapojit do výuky soudobých dějin. Na příkladu Světlany si můžeme ilustrovat hodnoty protikomunistického odboje, jeho politickou identitu, ale i dobové souvislosti důvěry v komunistický režim a následného vystřízlivění. Dalším tématem je proměna vyprávění o třetím odboji, příběh Světlany a Světlanářů se měnil v závislosti na vládnoucím režimu. Také reflexe těchto proměn může být součástí historického vzdělávání.

S tím, že období komunismu je i třicet let po jeho konci diskutovaným tématem, se setkávají nejen historici, ale také učitelé a umělci. Cílem semináře je představit materiály a přístupy k tomuto tématu a společně rozvíjet téma spolupráce mezi divadlem a školou. V rámci semináře představíme výukové pomůcky k představení Jihočeského divadla ELITY. Na obecnější rovině se budeme věnovat tomu, jak zapojovat do výuky téma komunismu a toho, jak na něj česká společnost vzpomíná. Kromě toho bude prostor pro sdílení zkušeností z výuky nejmladších dějin. Zveme učitele dějepisu, výchovy k občanství a souvisejících předmětů ze základních i středních škol.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Životopisné památníky, rodné domky, původní pracovny a další místa spojená s historickými osobnostmi tvoří specifickou vrstvu české muzejní krajiny. Mnohé z nich jsou otevřené jen na objednání a expozice jsou zakonzervované desítky let. Jiné prošly v posledních letech rekonstrukcí a lákají řadu návštěvníků. Co se na těchto místech vlastně vystavuje: literatura, národní dějiny, pohled do soukromí historických osobností? O čem vypovídá nezřídka zpětně inscenovaná autenticita těchto míst? Co nám řekne pohled na mapu těchto míst? Jak produktivně naložit s těmito místy školních exkurzí? Tyto a další otázky si klade historická dílna, která se odehraje ve dvou takovýchto objektech: památníku Františka Palackého a Ladislava Riegra a v Muzeu Antonína Dvořáka.

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří hledají nové informace, ale i inspiraci, přijde-li na systematičtější přípravu vyučovacích hodin. Seminář v tomto ohledu zprostředkovává teoretické poznatky a praktické zkušenosti hned v několika oblastech. Výchozím bodem je otevření problematiky, co a proč vlastně učit, potažmo jak může učitel formulovat očekávané výsledky jednotlivých tematických okruhů. Tedy tak, jak je definuje a specifikuje Rámcový vzdělávací plán, s ohledem na mezipředmětové vazby a průřezová témata. Další bod semináře otevírá prostor ke sdílení zkušeností s postupy, na základě kterých učitelé vedou své žáky k očekávaným výsledkům učení, ale i k samotnému hodnocení toho, co si žáci mají osvojit. Zvláštní pozornost je věnována významu, databázím a on-line skládání takzvaného DUM. Seminář zároveň představuje učitelům nabídky konkrétního zarámování a vyplnění vyučovací hodiny z dílny vzdělávacího oddělení ÚSTR.