Disent

Z polistopadových obrazů disentu jsme vybírali především filmová zpracování. Filmová tvorba ukazuje, jakým způsobem společnost k odkazu disentu přistupovala. Postavy disidentů nejsou neproblematické - velmi často je zdůrazňován vztah disidenta, vůdčího intelektuála, nejen ke společnosti (mlčící většině), ale i ke své rodině nebo dalším představitelům disentu. Ústředním motivem filmových obrazů disentu se tak stávají morální dilemata - ať již ve vztahu společnosti k disidentovi (ukázka z Báječných let pod psa) nebo disidenta ke svému okolí (ukázka z Zemský ráj to napohled). Vrstvením obrazu se vyvinula ustálená podoba, kterou postavy disidentů naplňují (způsob oblékání, ale i vystupování apod.), tento vývoj po kontroverzním obrazu disidenta spolupracujícího s StB (Pouta), završují postavy disidentů v seriálu české století, jež některé charakteristické rysy dovádějí ad absurdum a tím na schématičnost zobrazení disentu upozorňují.

Je zřejmé, že Charta 77 (a její signatáři) a disent (jeho představitelé) nevytvářejí úplně spojité nádoby. Nacházíme postavy, které Chartu nepodepsali, a mezi disenty bychom je  zařadili (filozof Petr Rezek či historik Emanuel Mandler). Na úrovni našich představ o disentu a populární kultury, se kterou zde pracujeme, se však tento rozdíl smazává. Mohli bychom říct, že Charta 77 byla nejvýznamnější akcí oponentů režimu, které označujeme souhrnným termínem disent. Zdá se nám však funkční snažit se přesnější definici termínů disent, disident, opozice atp. hledat, případně o ní diskutovat se studenty.


Materiály


Metodiky