Mnichov 1938

Tato kapitola webu obsahuje filmové klipy a historické dokumenty, které lze zapojit do výuky o historii a kontextu mnichovské krize v roce 1938. Jádro tvoří především klipy z filmu Masaryk (2016, r. Julius Ševčík). V první řadě můžete použít metodiku Mnichovský mýtus, která se zaměřuje na analýzu obrazů Mnichova v historických snímcích. Svůj výklad můžete doplnit jednotlivými klipy a historickými dokumenty, které jsou seřazeny na Časové ose.

Film Masaryk režiséra Julia Ševčíka se zaměřuje pouze na jednu etapu života diplomata a poválečného ministra Jana Masaryka a prostřednictvím jeho životního příběhu popisuje také jednu epizodu z historie Československa. Filmaři se zaměřili na „osudový rok” 1938, ve kterém Československo čelilo vzrůstajícímu tlaku ze strany hitlerovského Německa. Tyto události se dodnes živě diskutují v historiografii a patří k tradičním tématům školní výuky. Jako vyslanec ve Velké Británii, která byla jedním ze signatářů dohody a vedla ještě před jejím uzavřením vyjednávání s Hitlerovým Německem, měl Jan  Masaryk k těmto událostem blízko a také je ovlivňoval.
Na této webové stránce sdílíme nápady, dokumenty nebo již vypracované metodiky, které Vám pomohou zapracovat film do výuky a skrze něj představit Vašim žákům události spjaté s mnichovskou dohodou. Toto téma bylo už mnohokrát ve filmu zpracováno a my si musíme uvědomit, že filmaři svými obrazy na jedné straně vycházejí ze starších přestav o Mnichovu a zároveň tyto představy fixují, upevňují, stabilizují. Přinášíme ukázky z dalších filmů (především Dnů zrady Otakara Vávry z roku 1973), abychom žáky kromě poznání historických faktů vedli i k mediální gramotnosti - aby poznali, jakými způsoby tvůrci filmů (nebo například žurnalisté či dokonce  historici) vytvářejí obraz určité události. Masaryk z roku 2016 je v mnohém odlišný od Vávrova filmu z roku 1973, můžeme si ale všimnout, že některé scény jsou si také velmi podobné. Historická událost mnichovské konference se postupem času přeměnila do mnichovského mýtu či komplexu - události s ní spojené mají svou ustálenou vyprávěcí formu - zákulisní jednání, slabošská Británie, frenetická mobilizace a poté zklamání a uprchlíci ze Sudet. Tyto obrazy se mění jen velmi pozvolna a cílem předkládaných výukových materiálů je naučit studenty nejen tyto „tradiční” motivy reprodukovat, ale především analyzovat, proč a jakou roli hrály a hrají obrazy Michova v české kolektivní paměti. Komplexně toto téma pojednává metodika Mnichovský mýtus. Film Masaryk předpokládá od diváků poměrně značné porozumění historické situace a znalost velkého množství historických faktů. Abychom Vašim žákům pomohli v orientaci a v pochopení historického kontextu, připravili jsme časovou osu s doplňujícími a rozšiřujícími materiály - upozorňuje na části filmu, které můžete pustit ve třídě a řadu historických dokumentů (např. korespondenci prezidenta, ministerstva zahraničí a amabasády v Londýně), které můžete s klipy porovnávat a využívat ve výuce podle svého uvážení.  

 

Časová osa

Mnichovský mýtus