Ikonické fotografie dějin
Foto Jevgenij Chaldej. Zdroj: ČTK
Metodika pro učitele
Anotace
Co znamená, když se řekne, že je fotografie ikonická? Přestože o stejných událostech vzniklo velké množství fotografií, jen některé z těchto obrazů se staly symboly reprodukovanými v médiích, filmech, pomnících a samozřejmě také na internetu. V tomto balíčku budeme pracovat s dvojicí cvičení, která vede žáky k analýze a kontextualizaci vzniku dvou ikonických fotografií ze soudobých dějin.
Popis
Vzdělávacím cílem lekce je rozvíjet v myšlení žáků koncept historického významu. Proč se některé fotografie stanou ikonami a jiné ne? Vzhledem ke spojitosti těchto obrazů s válečnými konflikty a jejich vlivem na veřejné mínění je tato lekce vhodná také k práci s etickým rozměrem historického poznání, případně k propojení s mediální výchovou. Lekce obsahuje dvě cvičení - jedno věnované vyvěšení sovětské vlajky v dobytém Berlíně v roce 1945, druhé věnované fotografii tzv. Napalm Girl z Vietnamské války.
Cvičení se zaměřuje na srovnání původní a retušované verze snímku dobytí Berlína Rudou armádou v roce 1945. Žáci porovnávají obě fotografie, hledají rozdíly a zamýšlí se, proč byla fotografie upravena. Žáci si osvojují kritický odstup od ikonického snímku a zamýšlí se nad dopadem fotografií na sdílené představy o minulosti. Cvičení lze použít k dokreslení událostí konce druhé světové války. Doporučený postup ke cvičení najdete zde.
Cvičení seznamuje žáky s ikonickou fotografií vietnamské dívky popálené napalmem. Zveřejnění záběru posílilo protiválečné postoje americké veřejnosti vůči válce ve Vietnamu. Srovnání dvou verzí slavného snímku směřuje žáky k tomu, aby se zamýšleli nad důvěryhodností fotografie a nad rolí zpravodajských médií ve válečných konfliktech. Žáci během práce srovnávají původní verzi s publikovanou verzí a uvažují nad změnou významu, kterou přineslo oříznutí snímku. Doporučený postup ke cvičení najdete zde.
Postup práce
Nejvhodnějším způsobem práce je postupné zasílání cvičení žákům prostřednictvím administrativního systému aplikace HistoryLab. Odkazy na cvičení lze také vkládat do různých aplikací pro distanční výuku (Google classroom apod.). Vždy když žáci odešlou vyplněné cvičení, je vhodné využít práce žáků ke zpětné vazbě - v čem byli žáci úspěšní a co je ještě potřeba vylepšit. Tuto možnost nabízí administrativní systém aplikace. Po vyplnění dvou cvičení může učitel požádat žáky, aby zpracovali sami příběh jiné ikonické fotografie: například tzv. Modré skleněnky (1972), fotografií z přistání na Měsíci (1969) nebo s náměstí Nebeského klidu v Pekingu (1989). Výběr je možné nechat na žácích, případně lze využít weby nabízející vlastní výběr, například “100 nejvlivnějších fotografií všech dob”.
Zadání může být následující: “Vyberte si jednu ikonickou fotografii dějin a formou prezentace, plakátu nebo článku zpracujte její příběh. Příběh by měl obsahovat informaci o tom, jak fotografie vznikla, odůvodnění, proč jste si ji vybrali a proč se stala ikonickou fotografií. Nezapomeňte odkazovat na zdroje, které použijete.” Žáci mohou výsledky poslat e-mailem, nahrát na sdílený disk či sdílet prostřednictvím Google Classroom a dalších aplikací.
Zpětná vazba
Při poskytování zpětné vazby v případě jednotlivých cvičení se věnujeme zejména tomu, jak žáci byli schopni analyzovat fotografie a zda se tato analýza odrazila i v závěrečných odpovědích. Můžeme žáky upozorňovat na prvky na fotografiích, které často opomíjeli, nebo si všímat, zda odpovědi jsou v souladu s analýzou pramenů. Balíček je zaměřen na promýšlení historického významu, proto doporučujeme se v rámci zpětné vazby věnovat podpoře žáků v této oblasti. To znamená, zda žáci rozumí, proč se konkrétní fotografie stala ikonickou, jak k tomu mohly přispět její úpravy a podobně.
Prezentace příběhů ikonické fotografie pak můžete hodnotit na základě následujících kritérií:
|
Výběr fotografie |
Zpracování příběhu |
|
|
Výborný výsledek (rozvinutá úroveň historického myšlení) |
Žák/yně vybral/a ikonickou fotografii a zdůvodňuje svůj výběr i popíše alespoň dva důvody, proč se fotografie stala ikonickou. Argumentace je konzistentní, argumenty na sebe logicky navazují a jsou v souladu s historickým poznáním. |
Žák/yně na základě věrohodných zdrojů podává ucelený příběh fotografie od situace a kontextu jejího pořízení přes způsob, jakým se proslavila, po případné spory, které ji provázely v době po zveřejnění. |
|
Průměrný výsledek (střední úroveň historického myšlení) |
Žák/yně vybral/a ikonickou fotografii, udává důvod vlastního výběru. Nenašel/šla však důvody, proč se fotografie stala ikonickou. Argumentace není vždy konzistentní, objevují se i faktické chyby. |
Žák/yně na základě věrohodných zdrojů podává příběh fotografie. Dokáže vyznačit alespoň dva klíčové momenty v příběhu fotografie. |
|
Dostatečný výsledek (základní úroveň historického myšlení) |
Žák/yně vybral/a ikonickou fotografii, ale nezdůvodňuje svůj výběr ani proč se fotografie stala ikonickou. |
Žák/yně na základě alespoň dvou zdrojů představí základní data příběhu fotografie (vznik, zveřejnění, spory). |
Autor metodiky: Václav Sixta (vaclav.sixta@ustrcr.cz)
Pracovní list
