Publikační činnost

Lektoři oddělení vzdělávání pracují na vzdělávacích aplikacích, metodických příručkách, metodických posterech a monografiích, které propojují historická témata s didaktikou dějepisu. Publikují také v řadě odborných časopisů a sborníků.

Metodické příručky slouží učitelům k objevování inspirativních postupů ve výuce. Příručky mají za cíl zprostředkovat rezonující zahraniční koncepty a citlivě je aplikovat do rámce české dějepisné výuky. Zároveň nově otevíráme klíčové dějepisné pojmy a navrhujeme interpretační postupy tak, aby výuková praxe v žácích a studentech rozvíjela kritické historické myšlení. Zamýšlíme se například nad koncepty paměti a vzpomínání, zkoumáme otisky dějin v krajině a veřejném prostoru, kontroverzí poznamenaná témata otevíráme reflexi a vícero úhlům pohledu. Představujeme takové metody, které propojují progresivní didaktické koncepty a práci s konkrétními pramennými materiály. Zabýváme se způsoby, jak nastavit interakci mezi učitelem a žáky i mezi žáky navzájem. Jde nám o to podpořit účast žáků v procesu osvojování si historického vědění. Orientujeme se proto zejména na projektové vyučování, v němž žáci a studenti sami interpretují historické prameny rozličných žánrů. Sdílíme s vámi náměty na badatelské aktivity. Navrhujeme nekonvenční nástroje vzdělávání a osnovy usnadňující jejich reflexivní užití ve výuce. V neposlední řadě nabízíme cesty, jak ve výuce pracovat s prameny orální historie, se vzpomínkovou kulturou nebo s audiovizuálními reprezentacemi minulosti.

Metodické plakáty (postery) nelze číst jako uzavřená schémata, podle kterých je nutné postupovat, ale spíše jako osnovu, které se lze přidržet, ale konkrétní vzor si může zvolit každý sám. Plakáty mají nabízet inspiraci a orientaci při přípravě či reflexi výuky, zvýrazňují některé podstatné prvky dějepisného vyučování či historické kultury, nabízejí principy či postupy a v neposlední řadě také volné místo, připravené pro každého uživatele a jeho potřeby, vzdělávací cíle a priority. Metodické plakáty lze také využívat jako podklady pro skupinové porady ve školách či lektorských týmů.

Vzdělávací aplikace na DVD obsahují různorodé materiály (filmové ukázky, fotografie, karikatury, texty...) opatřené metodickými pokyny pro použití v hodině. DVD Obrazy války, Historie 1950, Dějiny ve škole a Česká společnost 1969–1989 jsou součástí balíku výstupů projektu Soudobé dějiny v kostce, který byl v prosinci 2014 rozeslán do škol. Případně DVD objednávejte na adrese infoD21@ustrcr.cz. Z předchozí produkce Ústavu pro studium totalitních režimů pocházejí DVD Obrazy (z) kolektivizace1989: Listopad a cesta k němu 1968: Zmařené naděje.

Závěrem předkládáme výčet případových didaktických studií, které se snaží do praktické výuky zapojit metodologické podněty z oblasti didaktiky, historiografie či paměťových studií. V těchto textech, které byly vesměs otištěné v různých kolektivních monografiích, se snažíme ilustrovat vztahy mezi metodikou - praktickou didaktikou, teoretickou didaktikou (specifickým způsobem práce s historickou kulturou) a aktuálními poznatky historického výzkumu. Na konkrétních příkladech tak ilustrujeme zásady, které jsou součástí naší práce. Knihovnu bychom možná měli nazvat spíše knihovničkou. Nemá totiž ambici být vyčerpávajícím zdrojem informací, ale spíše jakýmsi okénkem do přemýšlení o didaktice v širších souvislostech. 

Metodické příručky

cover-dejiny-ve-filmu cover-pamet-a-dejepisne-vyucovani

 Metodické postery

  cover-50-leta cover-jak-ucit 

Vzdělávací aplikace na DVD 



 Monografie 

cover-treti-odboj cover-jak-vystavujeme-soudobe-dejiny

cover-jak-vzpominame

Případové studie

  •  NAJBERT, Jaroslav: Na cestě k historické gramotnosti: jak učit o tzv. železné oponě. In: LOZOVIUKOVÁ, Kateřina – PAŽOUT, Jaroslav (eds.): Život na československých hranicích a jejich překračování v letech 1945–1989, ÚSTR–TUL, Praha 2017, 236–262

Studie nabízí ve výuce ověřené náměty, jak aplikovat anglosaské koncepty historického myšlení do výuky tématu tzv. železné opony. Dochází k závěru, že zahraniční přístupy k rozvíjení historické gramotnosti mohou vhodným způsobem doplnit současné české kurikulární pojetí dějepisu. Inspirativní je zejména důraz na interakci žáků s historickými prameny, badatelské směřování vzdělávacích aktivit i cílená snaha zaujímat k minulosti a pluralitě jejího prožívání podložená hodnotící stanoviska.

Text studie v PDF

 

  • PINKAS, Jaroslav: Hodnoty a hodnocení v dějepise. Historie – Otázky – Problémy. Etika historikova / historického soudu, 2017, roč. 9, č. 2, s. 57–71

Text ukazuje různé přístupy k morálnímu hodnocení minulosti v současné kanadské, britské a německé didaktice dějepisu. Zvláště se zaměřuje na koncept historické empatie, která předpokládá rozlišení dobového a současného hodnotového rámce. Na několika konkrétních případech pak ilustruje stav morálního hodnocení ve výuce soudobých dějin na základních a středních školách.

Text studie v PDF

 

  • PINKAS, Jaroslav: Reprezentace každodennosti tzv. normalizace v didaktické praxi. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, ÚSTR–Casablanca, Praha 2014, s. 585–604

Text analyzuje různá pojetí fenoménu každodennosti v české historiografické produkci, analyzuje a hodnotí jejich silné a slabé stránky a vztahuje tyto koncepty k didaktické praxi. Na konkrétních případech navrhuje srovnání obrazu každodennosti v dobové normalizační produkci a v produkci současné.

Text studie v PDF

 

  • NAJBERT, Jaroslav: Dějepisné narativy normalizace v učebnicích. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, ÚSTR–Casablanca, Praha 2014, s. 605–621

Text vychází z analýzy obrazu tzv. normalizace v učebnicích používaných na základních i středních školách od poloviny 90. let do současnosti. Poukazuje na slabé stránky syntetického výkladu orientovaného na politické dějiny, který se podstatně odlišuje od obrazů minulosti zachycených ve filmové a seriálové tvorbě a v rodinných vyprávěních.

Text studie v PDF

 

  • ČINÁTL, Kamil: Filmová rodina jako místo paměti: didaktické perspektivy. In: KOPAL, Petr (ed.): Film a dějiny 4. Normalizace, ÚSTR–Casablanca, Praha 2014, s. 622–629

První sociální zkušenosti získává většina žáků v rodině. Historické proměny životního stylu a průnik „velkých” dějin do rodiny představují vhodný způsob, jak u žáků podněcovat zájem o dějepis. Článek se zabývá filmovými obrazy rodiny, které lze využít jako vhodný vstup k obdobně zaměřené výuce.

Text studie v PDF 

 

  • NAJBERT, Jaroslav: Propaganda jako interpretační hra: využití karikatur ve výuce 50. let. In: PAŽOUT, Jaroslav: Informační boj o Československo / v Československu (1945–1989), TUL–ÚSTR, Praha 2014, s. 192–207

Text na konkrétních námětech přibližuje význam karikatury jako užitečného pramene pro výuku, který učitelům umožňuje volit při práci v hodinách specifické pátrací a interpretační postupy. Karikatura se tak stává aktivním médiem procesu rozvíjení kritického myšlení žáků, který navíc pomáhá rekonstruovat veřejné mínění, politické názory a představy doby, ve které vznikla.

Text studie v PDF

 

  • PINKAS, Jaroslav: Propaganda, škola, normalizace. Didaktické využití normalizační propagandy. In: PAŽOUT, Jaroslav: Informační boj o Československo / v Československu (1945–1989), TUL–ÚSTR, Praha 2014, s. 208–223

Text analyzuje některé postupy normalizační propagandy v audiovizuálních médiích. Všímá si především využití konkrétních motivů (pohraničník, církev, cestování), navrhuje konkrétní postupy pro analýzu, definuje přínosy této analýzy a uvažuje o hodnotovém rámci pro analýzu propagandy ve školním prostředí a limitech její dekonstrukce ve škole.

Text studie v PDF

 

  • PINKAS, Jaroslav: Intelektuál v normalizační propagandě. Proměny obrazů intelektuála a jejich didaktické využití. In: PAŽOUT, Jaroslav: Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989), TUL–ÚSTR, Praha 2013, s. 192–213

Intelektuálové jako sociální skupina byli vždy ze strany komunistického režimu předmětem podezřívání a nedůvěry. Studie analyzuje obraz intelektuála v období normalizace, především ve srovnání s obrazem lékařů a dále s obrazem intelektuálů v současné popkultuře. Zároveň nabízí možnosti, jak tuto analýzu využít ve školní praxi.

Text studie v PDF

  

  • ČINÁTL, Kamil: Národní divadlo jako symbolické centrum paměti. In: PAŽOUT, Jaroslav: Komunističtí intelektuálové a proměna jejich vztahu ke KSČ (1945–1989), TUL–ÚSTR, Praha 2013, s. 228–233

Paměť představuje v moderní historiografii pojem, který je v jistém napětí k tradičnímu pojetí historie. Škola by měla učit historii, ale měla by se též (dle RVP) věnovat paměti. Jak zapojit paměť do výuky? Článek rozvíjí jeden z možných přístupů. Zaměřuje se na významné místo české kulturní paměti – Národní divadlo.

Text studie v PDF

 

  • PINKAS, Jaroslav: Svazáci a páskové - „jiná" padesátá léta, in: PAŽOUT, Jaroslav (ed.): Každodenní život v Československu 1945/48–1989, TUL–ÚSTR, Praha–Liberec 2015, s. 194–215

Postoje mládeže vůči komunistickému režimu v padesátých letech oscilovaly mezi jeho podporou a aktivním podílem na jeho budování až k jeho odmítání. Většinou se ovšem mládež pohybovala někde mezi těmito póly. Studie popisuje tento prostor, upozorňuje na filmové obrazy, které se k tématu váží a zároveň nabízí konkrétní možnosti jak toto téma uchopit v hodinách dějepisu nebo občanské výchovy.

Text studie v PDF

 

  • ČINÁTL, Kamil: Každodennost perspektivou školních pramenů, in: PAŽOUT, Jaroslav (ed.): Každodenní život v Československu 1945/48–1989, TUL–ÚSTR, Praha–Liberec 2015, s. 216–224

Moderní historickou vědu utvářela řada inovací. Došlo k proměně metod i badatelských otázek, které určují klíčové otázky a problémy historického výzkumu. Dnes již široce přijímanou inovaci představuje studium každodennosti. Nakolik se však tyto proměny historiografie odrazily v pojetí školního dějepisu? Krátká úvaha se pokouší téma každodennosti provázat s dějepisným vzděláváním. Zaměřuje se především na každodenní život ve škole a v rodině. Ukazuje, jak můžeme prostřednictvím analýzy pramenů rozvíjí porozumění pro historickou změnu.

Text studie v PDF