Didaktika

Co jsou to dějiny a jaký mají význam pro člověka a společnost? Takto obecné otázky si často neklademe. Zřejmě z toho důvodu, že rámcové představy o smyslu historického poznání považujeme za natolik jasné a samozřejmé, že necítíme potřebu je promýšlet a diskutovat. Až když nám někdo obdobně „naivní“ otázku položí, zjistíme, že na ni nedokážeme jasně a samozřejmě odpovědět.

„Co je to čas?“, ptal se před mnoha staletími sv. Augustin. Odpovědi na tuto jednoduchou otázku nejsou dodnes jasné a samozřejmé. Ačkoliv nejsme schopni definovat historický čas na obecné úrovni, v každodenním zacházení s dějinami jej užíváme. S pomocí letopočtů a století organizujeme dějepisné znalosti. Z čeho však tato důvěra v chronologii pramení, když u Augustinovy otázky odpověď chybí?

Diskuze o dějinách se nejčastěji týkají historických událostí, míst a osob. Některá témata z minulosti jsou ve společnosti živá, jejich význam se vykládá různě, dokonce mohou vzbuzovat i vášně. V našem kontextu můžeme živě diskutovat třeba o obraně republiky v září 1938, o poválečném odsunu Němců z Československa či o rozpadu federace na počátku 90. let. Obecné pojmy, které určují naše sdílené představy o historii, se ale stávají předmětem reflexe či diskuze jen zřídka, ačkoliv mají zásadní význam pro to, jak historii rozumíme.

Didaktický glosář se zaměřuje právě na tyto rámcové pojmy, které představují základní architekturu našeho myšlení o historii. Obrací pozornost na podmínky naší sdílené historické kultury a na představy, které ovlivňují naše pojetí historického poznání. Jak a proč se zabýváme historií? Jak sdílené představy o minulosti ovlivňují naši přítomnost? Glosář obsahuje krátké texty, které se pokoušejí o reflexi toho, jak přemýšlíme o historii, jak a k čemu ji v každodenní praxi užíváme.

Foto: ČTK/Nosek Josef

Zahalené dějiny?
Památník „Mladého bojovníka za svobodu" byl v Praze na Smíchově odhalen 14. října 1968. Jak toto místo vypadá dnes?