Ukázka textu II.

Proti všem! V těchto dvou slovech již v názvu Jirásek zachytil to, v čem nejvíce viděl velikost tehdejších dějů. Nezapomeňme, že psal své dílo ještě v době české nesamostatnosti, v době naší závislosti na Rakousku, kdy za nás mezinárodně mluvili jiní, lidé nám cizí, národu nepřátelští. A v době, kdy nám stále byla vštěpována zásada, že jsme národ malý a proto slabý, který ani si nesmí dovolit promluvit po svém a chtít něco proti mocným tohoto světa. A v době, kdy na nás nastupoval již pangermanismus, z něhož se potom zrodil nacismus. V té době krajně nebezpečné, nebezpečné vzrůstem nepřátel i slabostí doma, zvedá proti tomu obojímu Jirásek svůj hlas a píše „Proti všem“. Ano, proti všem jsme se kdysi osmělili postavit a proti všem jsme slavně zvítězili. Nebylo opravdu tehdy thematu časovějšího, národu užitečnějšího, než toto Jiráskovo mohutné: Proti všem! A není to i dnes bez významu.

Situace se sice v základě změnila. Teď nejsme sami, jak jsme byli tehdy, teď se opíráme o nejmocnější, a slovanskou i lidovou, socialistickou říši světa. A ani si již nenamlouváme, že jsme malí a proto slabí. Naopak, držíme krok a chceme i dále držet právě s nejpokrokovějšími národy světa. Ale nepřítel číhá i teď, a proto i teď musíme být připraveni. Proti všem, kteří by nový, námi spolubudovaný svět chtěli ohrozit. A tak nejen historií bylo a i dnes jest Jiráskovo „Proti všem“. Je to mocný hlas burcovatele národního sebevědomí a odvahy, hlas novodobého Táborského hejtmana, volajícího svůj lid do boje za dnešní, ale neméně svatou pravdu!

NEJEDLÝ Zdeněk: Doslov, in: JIRÁSEK, Alois: Proti všem, Praha, Naše vojsko 1950, s. 618n.

A takové je celé „Proti všem“. Zobrazení nejslavnější chvíle z dějin husitství a tím i dějin našeho národa. Největší vypětí veškeré naší národní síly. Ale i velké poučení pro nás i dnes. A je jen s podivem, jak správně Jirásek již tehdy, před více než půlstoletím, dovedl postavit otázky pro tehdejší svět ještě neexistující, ale dnes zato tím aktuálnější a naléhavější: síla a moc lidu, nutnost organisace, národní vojsko, nebát se sebemocnějších protivníků, ochrana před falešným levičáctvím (zde kněží). Ale to právě je tajemství pravého a velkého umění: že jsouc postaveno věcně a hluboce, nejen neodumírá, ale získává postupem doby. I „Proti všem“ patří k takovým dílům.

NEJEDLÝ Zdeněk: Doslov, in: JIRÁSEK, Alois: Proti všem, Praha, Naše vojsko 1950, s. 625.

Možné otázky

  1. Jak Nejedlý interpretuje roli Jiráska jako spisovatele? Jaký má dobrý spisovatel v jeho pojetí vlastně být? V čem spočívá význam jeho díla?
  2. Nejedlého doslovy doplňují všechny svazky Jiráska vydané v rámci edice Odkaz národu a představují tak specifický žánr ideologické literatury. Jaká je vlastně jejich funkce? Jak může takovýto doslov ovlivnit četbu a interpretaci literárního díla?
  3. Nejedlý rozlišuje „Proti všem“ a Proti všem. V čem spočívá rozdíl mezi těmito dvěma výrazy?
  4. Nejedlého doslovy vnucují čtenáři specifické představy o smyslu literatury a čtení. V čem podle tohoto pojetí spočívá funkce literatury; proč by měl člověk Jiráska vlastně číst?
  5. Dokázali byste nalézt alternativu k Nejedlého interpretaci Jiráskova díla? Lze tyto historické romány číst jinak?

 Možné odpovědi