Jiráskovská akce

Alois Jirásek (1851-1930) (Foto: zdroj ČTK)
Alois Jirásek (1851-1930)
(Foto: zdroj ČTK)

Jiráskovská akce představovala jednu z nejrozsáhlejších ideologických kampaní komunistické kulturní politiky. 10. listopadu 1948, krátce po únorovém převzetí moci, ji osobně vyhlásil sám Klement Gottwald. Prezident republiky a vůdce československých komunistů přikládal Jiráskovu dílu takový význam, že o něm dokonce sepsal krátkou brožuru, jež vyšla v roce 1951 pod názvem Klement Gottwald o Jiráskovi. Jiráskovská akce měla za cíl masové rozšíření literárního díla spisovatele Aloise Jiráska. Do roku 1951 mělo být v nákladu 50 tisíc kusů vydáno 32 svazků Jiráskova díla. Vydání mělo být kvalitní, doplněné Alšovými ilustracemi, ale zároveň přístupné lidovému čtenáři. Akci šlo především o masový rozsah, Jirásek se měl stát nejčtenějším českým autorem, skutečným národním klasikem. V návaznosti na finanční sbírky z dob národního obrození (Matice česká, Národní divadlo) byl založen i Jiráskův fond a občané byly opakovaně vyzýváni, aby na vydání rozsáhlého díla finančně přispěli. Denním tiskem šířené výzvy měly úspěch a jen během několika měsíců se vybralo přes úctyhodných 15 milionů korun. Vzhledem k nedostatku papíru, se přispívalo též pomocí sběrových akcí. Zejména školy tímto způsobem soutěžily; jak jinak než o sebrané Jiráskovo dílo. Předplatitelé zaplatili 1500 korun za všech 32 svazků.

Organizování celé akce se ujalo ministerstvo školství, věd a umění (Zdeněk Nejedlý) ve spolupráci s ministerstvem informací a osvěty (Václav Kopecký). Vůdčí roli hrál především Zdeněk Nejedlý, autor jiráskovské monografie a též předseda tzv. Jiráskova výboru. Tato instituce převzala oficiální záštitu nad organizací jiráskovské akce. Právě Zdeněk Nejedlý doprovázel kampaň řadou osvětových přednášek a projevů, sepsal množství propagačních brožur o Jiráskovi a především doplnil jednotlivé svazky Jiráskova díla doslovy, jež měly zajistit správnou interpretaci díla. Z cyklu těchto doslovů k Jiráskovi jsou vybrány i následující ukázky.

Vedle nejrozsáhlejšího vydavatelského podniku té doby probíhala řada paralelních akcí. Česká divadla přednostně uváděla Jiráskovy divadelní hry, případně též adaptace jeho próz. Točily se filmy nejen na motivy Jiráskových románů – např. Temno režiséra Karla Steklého z roku 1951, ale též snímky životopisné jako Mladá léta režiséra Václava Kršky z roku 1953. Ostatně i rozsáhlá filmová freska Husitská trilogie režiséra Otakara Vávry z let 1954 až 1957 vznikala v úzké návaznosti na Jiráskovo dílo. Jedním z vrcholných cílů jiráskovské akce bylo vybudování Jiráskova muzea, to vzniklo v pražském letohrádku Hvězda. Výběr místa nebyl zdaleka náhodný, Jiráskova Hvězda měla představovat symbolickou satisfakci za porážku na nedalekém bělohorském bojišti. Budovala či upravovala se též Jiráskova muzea v jeho rodném kraji (Police nad Metují, Hronov aj.), vznikalo též množství Jiráskových soch a bust, určených pro spisovatelovy pomníky (Praha, Litomyšl aj.).

Zdeněk Nejedlý prosadil s Gottwaldovou podporou Jiráska do pozice klasika socialistického umění, jeho dílo se mělo stát středem českého literárního kánonu a zároveň představovalo vzor pro všechny tehdejší spisovatele. Důležitou roli hrálo Jiráskovo dílo též jako povinná literatura při výuce na školách. Jiráskovy historické romány měly konstituovat historické povědomí lidu tak, aby bylo v souladu s komunistickou ideologií a odpovídajícím výkladem dějin. Nejedlým komentovaný a vykládaný Jirásek zřetelně odhaloval „pravé“ tradice českého národa – tedy ty lidové a revoluční.

Závaznost Jiráskova díla potvrzoval sám Klement Gottwald, jenž svůj postoj k Jiráskovi vyjádřil ve vstupním mottu, které uvozovalo všechny svazky souhrnného díla: „Hlásíme se k Jiráskovi, a je nám blízký - bližší než staré společnosti kapitalistické - že ve svém díle mistrně vystihl, které to naše tradice vedou vpřed, k svobodě a k rozkvětu národa. Jeho dílo nás učí tedy správnému pohledu na naši minulost, posiluje naše národní sebevědomí a plní nás dějinným optimismem a vírou v tvořivé síly lidu. President republiky Klement Gottwald.“
(JIRÁSEK, Alois: Temno, Praha, Melantrich 1950, s. 3.)


Nenalezen žádný článek.