Britská mobilizace

Otázky Komentář Zdroj

  1. Jak se staví Chamberlain k mobilizaci britského námořnictva? Jaký má podle něj účel?
  2. Co znamená jeho následné prohlášení o iniciativě Itálie? Do jakého světla se tím mobilizace dostává?
  3. Co bylo výsledkem „italské iniciativy”? Při hledání odpovědi využijte časovou osu.

Krátká ukázka z normalizačního filmu ilustruje pragmatický přístup Chamberlaina k “československému problému” v září 1938. Mobilizační opatření britských sil vnímá především jako politický, nikoli vojenský tah zaměřený vůči domácí opozici. Návaznost mezi formálním podpisem mobilizační vyhlášky a okamžitým uvažováním o roli Itálie jen umocňuje “nevážnost” mobilizace jako pouhého diplomatického tahu. Z kontextu je zřejmé, že italskou iniciativou se rozumí svolání mnichovské konference. V normalizačním obraze tak Chamberlain přestavuje vůdčí sílu appeaserské politiky. Tato představa v zásadě odpovídá současnému stavu poznání, ovšem s tou výhradou, že v Chamberlainově jednání převládaly spíše pragmatické než ideologické motivace (snaha uchránit nepřipravenou Británii od konfliktu, spíše než hledat v Evropě protibolševickou sílu).

Dny zrady II (1973, r. Otakar Vávra) 1:01 min.

Dvoudílný snímek Otakara Vávry představuje umnou koláž událostí mnichovské krize z pohledu normalizační ideologie. Ačkoli jednotlivé historické detaily jsou zpravidla věrné, jejich montáž vytváří jednoznačný obraz událostí, v němž západní mocnosti zrazují demokratické Československo. Jednoznačně pozitivními postavami jsou komunisté a Sovětský svaz. Dny zrady jsou dnes historiky považovány za klasický případ manipulace s historickou skutečností.