Výběrová bibliografie
Charta 77 není jen námětem filmů a dokumentů, ale také předmětem zájmu historiků a literárních vědců. V komentované výběrové bibliografii přinášíme přehled nejvýznamnější odborné literatury k tématu.
Knihy, které se zaměřují spíše na období před rokem 1989
Bren, Paulina. Zelinář a jeho televize: kultura komunismu po pražském jaru 1968. Vyd. 1. Praha: Academia, 2013.
Americká kulturní historička se v této monografii zabývá televizní kulturou po roce 1989. Tím, jaké seriály televize produkovala a proč ji lidé sledovali. Polemizuje se slavnou tezí Václava Havla, podle kterého je fiktivnímu zelináři vyvěšujícímu ideologická hesla nad obchod úplně jedno, co ono heslo říká. Naopak tvrdí, že velká část společnosti přijala normalizační kulturu do značné míry za svou.
Bolton, Jonathan. Světy disentu: Charta 77, Plastic People of the Universe a česká kultura za komunismu. Překlad Petruška Šustrová. Vydání první. Praha: Academia, 2015.
Ačkoliv kniha Jonathana Boltona nabízí spíše romantizující pohled na československý disent, čtenáři umožňuje základní vhled do jeho světa, včetně analýzy nejdůležitějších textů sepsaných disidenty.
JECHOVÁ, Květa. Lidé Charty 77: zpráva o biografickém výzkumu. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2003.
Otáhal, Milan. Opoziční proudy v české společnosti 1969–1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2011.
Přínosná kniha historika Milana Otáhala přehledně mapuje opozici za normalizace. Autor nabízí ucelený pohled na celé opoziční hnutí, kde jednu z centrálních rolí hrála Charta 77, nezaměřuje se však pouze na ni.
Suk, Jiří. Labyrintem revoluce: aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize: (od listopadu 1989 do června 1990). Vyd. 2. Praha: Prostor, 2009.
Kniha Jiřího Suka je poctivou a obsáhlou analýzou prvních revolučních měsíců. Zabývá se formováním Občanského fóra, ale i bojem o moc a podobou společenské transformace v krátkém období mezi listopadem 1989 a červnem 1990.
Suk, Jiří. Politika jako absurdní drama: Václav Havel v letech 1975–1989. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2013.
Jiří Suk se v tomto životopisu Václava Havla zabývá obdobím mezi roky 1975 až 1989. Práce se zaměřuje na jeho názory a činnost i na přístup represivních složek státu. Konec knihy je věnován bouřlivým listopadovým událostem, které vedly ke zvolení Václava Havla prezidentem.
Vaněk, Miroslav. Byl to jenom rock'n'roll?: hudební alternativa v komunistickém Československu 1956–1989. Vyd. 1. Praha: Academia, 2010.
Miroslav Vaněk, který se věnuje především orální historii, se v této knize mimo jiné ptá, jestli alternativní hudba v komunistickém Československu byla pouze “ostrůvkem svobody”, nebo zdali měla i jistý mobilizační potenciál. Prostor je zde logicky věnován i skupině Plastic People of the Universe, blízce spojené s Chartou 77. Předmluvu napsal Václav Havel.
Vilímek, Tomáš. Solidarita napříč hranicemi: opozice v ČSSR a NDR po roce 1968. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2010.
Historik Tomáš Vilímek se v této monografii zaměřuje na vztahy mezi českou a východoněmeckou opozicí za normalizace. Nejen na to, kteří jednotliví aktéři se osobně znali a setkávali, ale i na to, jak činnost svých kolegů reflektovali.
Knihy, které se spíše zaměřují na roli Charty a disentu v období po roce 1989
Andělová, Kristina - Suk, Jiří, Jednoho dne se v našem zelináři cosi vzbouří. Vyd. 1. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2016.
Kniha obsahuje texty významných českých i zahraničních odborníků a představitelů veřejné sféry. Zaměřují se na to, v čem byl Havlův esej ze 70. let Moc bezmocných, jeden ze světově nejpřekládanějších českých politických textů, významný pro svoji dobu a v čem je aktuální pro dnešek. Do knihy přispěli například Roger Scruton, Jiří Přibáň nebo Petr Pithart.
Gjuričová, Adéla et al. Rozděleni minulostí: vytváření politických identit v České republice po roce 1989. Vyd. 1. Praha: Knihovna Václava Havla, 2011.
Tento sborník odborných studií předkládá čtenáři vhled do vytváření identit českých politických stran po roce 1989, ve kterých byla minimálně zpočátku celá řada chartistů. Důraz klade především na způsob, jakým se členové těchto stran odkazovali na minulost.
Gjuričová, Adéla – Kopeček, Michal (ed.) Kapitoly z dějin české demokracie po roce 1989. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2008.
Kniha obsahuje třináct článků českých i zahraničních odborníků, které jsou rozděleny do tří tematických celků. Ty poodkrývají obraz české polistopadové politiky, společnosti i celého (středo)evropského kontextu.
Krapfl, James. Revoluce s lidskou tváří: politika, kultura a společenství v Československu v letech 1989–1992. Překlad Andrea Patrasová. V Praze: Rybka Publishers, 2016.
Práce amerického kulturního historika Jamese Krapfla představuje přesvědčivou analýzu politické kultury prvních tří revolučních let. Zaměřuje se nejen na centra politického dění, ale i na periferie. Ukazuje, jakým jazykem lidé o sametové revoluci mluvili, jak jí rozuměli a jaké naděje do ní vkládali.
Kantůrková, Eva. Sešly jsme se v této knize: Olga Havlová, Marie Rút Křížková, Elzbieta Ledererová, Zdena Tominová, Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Anna Šabatová, Věra Jirousová, Jiřina Hrábková, Jarmila Bělíková, Libuše Šilhánová, Dana Němcová, Marta Kubišová, Eva Kantůrková. Praha: Toužimský & Moravec, 1991.193 s.
Kniha rozhovorů s třinácti ženami, které se pohybovaly v disentu. Kniha, která poprvé vyšla v samizdatu v roce 1980 představuje ženy – disidentky a jejich životní příběhy, profesní dráhu i názory na aktuální dění v době, kdy rozhovory vznikaly.
Mayer, Françoise. Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Vyd. 1. Praha: Argo, 2009.
Francouzská historička a socioložka Françoise Mayer nabízí první odbornou reflexi podoby české paměti na komunistickou minulost, která se utvářela v 90. letech. Ukazuje, jak rozličně ji například chápali mnozí disidenti a političtí vězni 50. let.
Periodika
Dějiny a současnost 2/2007: Rok Charty 77.
Tematická sekce čísla časopisu je uvozena podtitulem “Morální pomník nebo živý odkaz?”. Rozebírá jak počátky Charty 77, tak její odkaz pro dnešní politiku a politické myšlení.
Edice dokumentů
Blažek, Petr. „Kéž je to všecko ku prospěchu obce!": Jan Patočka v dokumentech Státní bezpečnosti. Petr Blažek (ed.). Vydání první Praha: Academia: OIKOYMENH, 2017.
Císařovská, Blanka (ed.). Charta 77 očima současníků: po dvaceti letech. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1997.
Císařovská, Blanka – Prečan, Vilém (eds.). Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2007. 3 sv.
Gruntorád, Jiří (ed.). Informace o Chartě 77 1978-1990: článková bibliografie. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1998.
Havel, Václav – Prečan, Vilém – Čelko, Vojtech (eds.). Václav Havel - Vilém Prečan: korespondence 1983–1989. Vyd. 1. Praha: Československé dokumentační středisko, 2011.
Havel, Václav – Janouch, František (ed.). Korespondence 1978–2001. 1. vyd. Praha: Akropolis, 2007.
Jičínský, Zdeněk, Charta 77 a právní stát. Brno: Doplněk, 1995.
Kyncl, Ivan. Ivan Kyncl: fotograf Charty = photographer of Charter 77. Praha: Czech Photo, [2007].
Linková, Marcela - Straková, Naďa (ed.). Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent. Praha: Academia, 2017.
Kniha představuje pohled na společenství Charty 77 perspektivou dějin žen. Skrze příběhy dvaceti jedna disidentek publikace mapuje jejich zapojení do opozičního hnutí před rokem 1989. Kniha si všímá aktivit žen v různých prostředích (město, venkov) i v různých proudech v rámci Charty 77 (reformně komunistický, křesťanský, filozoficky či underground).
Prečan, Vilém (ed.). Charta 77: 1977–1989: od morální k demokratické revoluci: dokumentace. Scheinfeld: Čs. středisko nezávislé literatury, 1990.
Výstavy
Charta 77 a její doba, doba a její Charta, Národní muzeum, 24. 1. 2007—9. 4. 2007.
Tato výstava vznikla ke třicátému výročí vzniku Charty 77 v Národním Muzeu. Klíčovými prvky zde byly fotografie Ivana Kyncla a dále předměty a dokumenty ze sbírek Národního muzea a Československého dokumentačního střediska. Podle autorů výstavy bylo cílem také poukázat na dobu sedmdesátých let, jako na kontext, ve kterém iniciativa Charty vznikala. Výstava byla umístěna v prostorách Pantheonu historické budovy Národního muzea.
Nemohli jsme mlčet. Lidé Charty 77, ÚSTR, ABS a ND, Náměstí Václava Havla, Praha, 06. 01. 2017—27. 01. 2017.
Plenérová výstava z produkce Ústavu pro studium totalitních režimů patřila mezi příspěvky ke čtyřicátému výročí zveřejnění Prohlášení Charty 77. Výstava je založena na osudech jednotlivců spjatých s Chartou 77. Jejich profily se skládaly z kombinace fotografií, dokumentů a krátkého doprovodného textu. Kromě Náměstí Václava Havla byla upravená verze výstavy vystavena také v Senátu ČR a na festivalu Zlínské jaro.
Výstava CHARTA STORY. PŘÍBĚH CHARTY 77, Národní galerie v Praze, 14. 03. 2017—13. 01. 2019.
Národní galerie věnovala atraktivní prostory na Hradčanském náměstí tématu Charty 77. Výstava je založená – stejně jako přechozí dvě – především na fotografickém materiálu, který prostupuje celou expozici a zároveň je koncentrován do sekce „Charta 77 ve fotografii“. Fotografie jsou doplněny faksimiliemi dobových dokumentů. Specifikem výstavy je vystavení několika výtvarných děl autorů spjatých se společenstvím okolo Charty 77.
Weby
Téma Charty 77 je pevným bodem v občanském kalendáři české společnosti. Dostupné je proto množství materiálů, které je lze využít jak pro vlastní obohacení, tak pro výuku dějepisu či výchovy k občanství. Nabízíme výběr z tohoto souboru.
Část webu České televize věnovaná letošnímu výročí 40 let od zveřejnění Charty 77. K dispozici jsou zde dokumentární filmy, které byly vysílány u této příležitosti. Lze tak rekonstruovat televizní obraz Charty 77 na počátku roku 2017. K dipozici je zde například dokument o Janu Patočkovi Darovat smrt či pořad Anticharta, mechanismus loajality.
Seriál České století patří k významným centrům kultury vzpomínání v české společnosti. K tomuto seriálu existují také didaktické pomůcky “České století v hodině”. Obsahují náměty přímo pro práci s žáky ve vyučování.
Portál Moderní dějiny nabízí pro pedagogy soubor pramenů týkajících se Charty 77. Dokument cílí především na pedagogy, kterým by měl poskytnout oporu pro výuku s přímým zapojením pramenů při práci s žáky.
Zpravodajský portál České televize nabízí vyhledávání podle témat. Odtud lze sledovat přítomnost Charty ve zpravodajství a podobných typech programů.
Webová stránka projektu Sociologického ústavu Akademie věd ČR Ženy v disentu nabízí, kromě informací o projektu samotném, především přepisy rozhovorů s členkami tehdejšího disentu, které mohou být zajímavým materiálem nejen do výuky. K dispozici je také bibliografie a odkazy na výstupy v médiích spojené s projektem.
