Hostili jsme skupinu amerických učitelů
V druhém červencovém týdnu hostilo Oddělení vzdělávání dvanáct učitelů ze Spojených států amerických, konkrétně z Floridy. Byl pro ně připraven čtyřdenní program, během kterého Oddělení vzdělávání představilo své aktivity, včetně praktických ukázek se zapojením všech účastníků.
Skupina dvanácti učitelů pro tento čtyřtýdenní pobyt získala Fulbright-Hays stipendium pro realizaci projektu Kultura, historie a tradice České republiky. Během svého pobytu navštívila i další místa a instituce po celé České republice. Učitelé navštívili Brno, Český Krumlov a Tábor a po čtyřech dnech v Praze je čekala ještě návštěva Karlštejna, Křivoklátu a Plzně.
Pondělí bylo věnováno „hraní si“ ve výuce. V dopolední části Tereza Hannemann se svou kolegyní Michaelou Slussareff představily možnosti využití digitálních simulací ve školní výuce. Na obecných příkladech nejprve ukázaly výzvy, které s sebou hraní her přináší, během ukázek došlo i na rozdělení her podle jejich možného didaktického využití. Po obecném úvodu si účastníci vyzkoušeli zahrát anglickou verzi digitální simulace Československo 38-89. V následné diskuzi pak byly i na základě vlastních zkušeností probrány klady a zápory hraní počítačových her ve výuce. Odpolední část byla pod vedením Elišky Borovkové, Lani Seelinger a Juraje Vargy věnována muzejním expozicím a možnostem jejich využití v rámci školní výuky. Společně jsme navštívili výstavu Křižovatky české a československé státnosti v Národním památníku na Vítkově, kde jsme zopakovali část dílny na téma Muzeum – škola – paměť, kterou jsme pro české učitele pořádali na podzim roku 2015. Výstava posloužila jako inspirace k diskuzi nad vytvořením obdobného konceptu na téma Křižovatky státnosti USA.
Úterní program si vzali na starost Karina Hoření a Čeněk Pýcha, tématem byla média ve výuce. Dopoledne proběhla tematická procházka Prahou, která začala u Českého rozhlasu, kde se účastníci pokusili prostřednictvím připravených fotografií a videoukázek rozklíčovat události let 1945 a 1968. Poté se pokračovalo na Václavské náměstí s mezizastávkou u Národního muzea. Během procházky byla diskutována reflexe kolektivní paměti a využívání veřejných míst ve výuce. Odpoledne účastníci studovali období normalizace na základě ukázek z celovečerních filmů. Promýšleli přitom způsoby využití těchto filmů ve své výuce jako zachycení kolektivní a rodinné paměti. Vypořádávání se s rozpornými vzpomínkami bylo předmětem středečního setkání. Vojtěch Ripka spolu s Jaroslavem Najbertem představili účastníkům naše metodiky zaměřující se na využívání primárních pramenů a kontroverzních témat. V diskuzi poté zazněla otázka politiky paměti na školách a archivní politiky v České republice. Během odpoledního programu s Lani Seelinger si účastníci vyzkoušeli nový vzdělávací portál Socialism Realised – Life in Communist Czechoslovakia 1948–1989. Cílem tohoto workshopu bylo ověřit účinnost využití filmových ukázek ve výuce dějepisu a vyzkoušet si vytvoření hodiny, při níž žáci budou k plnění úkolů využívat filmy a primární prameny.
Ve čtvrtek dopoledne proběhla poslední část námi připraveného programu, zaměřená na problémy výuky dějepisu v ČR. Na úvod Vojtěch Ripka představil český vzdělávací systém a poté následovala moderovaná diskuze s Jaroslavem Najbertem a Romanem Anýžem, kteří zastupovali učitelskou veřejnost. Mezi hlavní body diskuze patřily motivace studentů, reflexe významu historického vzdělání, nízká úroveň výchovy k analytickému a kritickému vznímání a potřeba výuky dějepisu v souvislostech.
Během seminářů a workshopů byly otevřeny zajímavá témata a problémy, kdy se naše názory s pohledy amerických kolegů často ve své podstatě shodovaly. Ať už se jednalo o otázku, jak motivovat studenty, nebo o kvalitu učebních materiálů. Problémy učitelů jsou podobné na obou stranách oceánu.
