Historická výročí v celospolečenské diskusi

Rok 2018 patří mezi „osmičkové“ roky, a proto si v něm připomínáme mnohá důležitá výročí moderních českých dějin. V únoru jsme si připomněli 60 let od tzv. Vítězného února, měsíce, kterým v Československu v roce 1948 započalo období státní diktatury, vlády jedné strany. Na událost mimo jiné odkazovaly formou dobových obrazových materiálů připomínkové panely rozmístěné na frekventovaných místech v Praze.

Stejné panely zanedlouho připomněly další traumatickou událost českých dějin, sice příjezd tanků vojsk varšavské smlouvy v roce 1968. Připomínka uplynutí 50 let od začátku okupace měla mnohem masivnější formu. Sdělovací prostředky všech typů nabízely analýzy a reflexe této události, Český rozhlas uspořádal „megakoncert“, na kterém vystoupili slavní interpreti současné pop music s hity 60. let a jiní umělci, znázorňující okupaci různými výrazovými formami. Koncert navštívilo několik tisíc lidí, kteří společně zavzpomínali nejen na začátek okupace, ale především na období, které jí předcházelo, tedy na pražské jaro, období uvolnění a vzmachu české kultury.

Nejmasivnější připomínka českých dějin se však odehrála v Králíkách. Akce Cihelna pořádaná městem a Armádou České republiky byla věnovaná prioritně připomínce roku 1938 a všeobecné mobilizaci čs. národa. Přehlídka vojenských strojů a historické i současné vojenské techniky odkazovala na podzim 1938, kdy došlo k podpisu Mnichovské dohody a Sudety začaly být okupovány nacistickým Německem. Akci navštívilo přes dvacet tisíc lidí.

Ještě vyšší počet návštěvníků se očekává k oslavám výročí založení Československé republiky. Ve větších městech České republiky budou organizovány výstavy, přednášky, oslavy založení republiky v různých formách. Vyberme například výstavy v Plzni (Sto let republiky očima pěti generací), v Klatovech (Osmičkový triumvirát), v Hlinsku (Magické osmičky: 1848-1918-1948-1968), anebo znovuotevření Národního muzea v Praze.

Chtělo by se říci, že Češi svou historii milují a věnují množství času jejímu připomínání. Ale fenomén oslav a připomínek historie ve veřejném prostoru může vzbuzovat také otázky. Například nahodilý výběr vzpomínkových událostí výše může podnítit otázky po tom, proč určité formy vzpomínkových akcí přitahují početné publikum a jiné nikoliv. Souvisí to nějak se zájmem o vybrané historické události, a nebo spíše s formou, se kterou se připomínání pojí? Proč si lidé chodí připomínat dějiny spíše na akce typu Cihelny či na náměstí, než do veřejných knihoven a galerií? A oslavují lidé na Cihelně opravdu historické události, a nebo se připomínka historické události pouze vhodně pojí se zájmem o podívanou na zbraně a vojenskou techniku? Zajímá občany České republiky skutečně 21. srpen 1968, a nebo by si výročí události bez velkého koncertu a všudypřítomných připomínek z médií ani nevšimli? A s jakou ideologií, respektive s jakou interpretací minulosti se vzpomínkové akce pojí? Kdo vůbec tyto připomínky organizuje a proč? A jak se to má k neutuchajícím vášnivým debatám o interpretaci české minulosti ve veřejném prostoru? K čemu skutečně společné vzpomínání na historické události vede?

Na výzkum těchto otázek se zaměří konference Česká společnost a historická výročí. Zástupci různých organizací – vzdělávacích, vědecko-výzkumných, neziskových, komerčních, státních i nestátních, ale i různých společenských skupin zde budou diskutovat otázky, jak si česká společnost připomíná významné okamžiky vlastních dějin a jak tyto připomínky ovlivňují a formují podobu českého veřejného prostoru. Pozornost bude věnována reflexi současné vzpomínkové kultury s důrazem na význam historických výročí pro českou společnost (např. výroční roky Jana Husa a Karla IV., tzv. osudové osmičky). Historici, didaktici, muzejníci, učitelé, občanští aktivisté, sociologové a další aktéři budou diskutovat různé formy zpřítomňování historie ve veřejném prostoru, ať už v podobě filmové a televizní tvorby, vzdělávacích projektů občanských iniciativ, muzejních expozic nebo dějepisné výuky na školách.

Konference Česká společnost a historická výročí se uskuteční v rámci fóra Dějiny ve veřejném prostoru, což je nově vytvořená vzdělávací platforma institucí jako Ústav pro studium totalitních režimů, Filozofická a Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Filozofická fakulta J. E. Purkyně, které mají zájem na společné mezioborové diskusi na téma dějiny ve veřejném prostoru. Nejde však primárně o akademickou diskusi.

Záměrem vytvoření fóra je poskytnout širší prostor pro občanskou společnost a zástupce různých společenských skupin k diskusi o tom, jak minulost do současnosti proniká/má pronikat, jak si dějiny připomínáme či máme připomínat – ať již na školách, ve výuce, v muzeích, na vzpomínkových akcích atd. Zájem na artikulaci minulosti a sdílení společných dějin má téměř každý, protože téma se bytostně dotýká chápání vlastní identity, jednotlivé i společné. Proto chce fórum poskytovat především platformu pro celospolečenskou diskusi o dějinách a jejich interpretacích a v pravidelných intervalech poskytovat příležitost k obecnější výměně názorů a zkušeností o tom, jak se problematika zpřítomňování dějin ve veřejném prostoru aktuálně odehrává, jakou má podobu.

Fórum se snaží překlenout propast mezi výzkumnými ústavy, fakultami a školní praxí. Má smysl pro všechny, kteří s historií pracují nebo se setkávají s historií ve veřejném prostoru a nějakým způsobem se na její formulaci podílejí. Jedná se například o učitele, muzejníky, ale také studenty, žáky, každého, koho se historie dotýká. Konference Česká společnost a historická výročí představuje první setkání společné platformy.

Výroční vzpomínání se dotýká také učitelů. Jednak jsou to právě oni, kdo poskytují žákům a studentům komplexní interpretaci dějin, a tak by měly mít v platformě své místo. Jednak také oni studentům zprostředkovávají názory a hodnotové postoje vůči různým formám výročí ve veřejném prostoru. V neposlední řadě právě na ně je kladen nárok na to, aby s žáky historická výročí oslavovali a aby o nich vyučovali.

Setkání proběhne ve dnech 8. a 9. listopadu 2018 v Praze a nabídne různé způsoby konferenčního jednání, od diskuzních stolů pro nejširší veřejnost, přes tematicky zaměřené semináře pro odborníky a pedagogy až po „mistrovské dílny“ vedené zahraničními hosty. Jedním z hostů bude i Alan McCully, učitel ze severního Irska, který se proslavil používáním různých tzv. kontroverzí ve výuce dějepisu. Konference je otevřena všem, kdo chtějí společně diskutovat o přístupech ke vzdělávání o minulosti, příležitostech, ale také o problémech, které jejich úsilí provází. Podrobný program i registrační formulář naleznete na webu konference.