Zásah proti mládeži

  1. Kdo mohou být mladí lidé v ukázce? Kam jedou, a především proč a jakým způsobem je policie zatýká?
  2. Proč a jak se snažil režim potlačovat alternativní sociální hnutí? Jaké následky mohlo mít pro aktéry zatčení?

Ukázka beze slov dává vyniknout kontrastu mezi obrazem mladých bezprostředních lidí a přátelské atmosféry, která mezi nimi panuje, a brutalitou policejního zásahu proti nim. Podle oblečení a účesů můžeme usuzovat, že se jedná o mládež vymezující se proti společenskému mainstreamu a možná i proti politice režimu. I když by jejich názory a činy nemusely být extrémní, režim se snažil jakékoliv známky alternativního životního stylu potlačit. Koncerty, kde by se nonkonformní mládež mohla scházet, byly zakazovány a podobné události se přesouvaly mimo centra, kde mohly zůstat nepovšimnuty. Pokud se ale o těchto akcích policie dozvěděla, byly násilím rozehnány. V sedmdesátých letech tak bylo jakékoliv nekontrolované sociální hnutí rozbité na malé ostrovy odporu. Ukázka sugestivně naznačuje samoúčelnost policejního násilí, vždyť oběťmi jsou velmi mladí lidé, kteří se neprovinili žádným aktivním protirežimním činem, pouze chtěli nějakým způsobem trávit čas. Reálným historickým předobrazem filmové scény byl zásah Bezpečnosti proti účastníkům koncertu v Rudolfově v jižních Čechách v roce 1974.

Občanský průkaz (2010, r. Ondřej Trojan)

Na motivy knihy Petra Šabacha a podle scénáře Petra Jarchovského natočil Ondřej Trojan další ze série nostalgicky vyznívajících tragikomedií, v níž se snaží zachytit chlapecký svět, ve kterém se střetává reálný socialismus s pubertálním rebelantstvím. Zaměřuje se především na konflikt mladých lidí a politického systému ztělesňovaného policejním aparátem. Příběh čtyř dospívajících mladíků je symbolicky ohraničen dvěma barevně odlišnými dokumenty – červeným občanským průkazem a modrou knížkou. Z pozice „mániček“ se režisér pokusil postihnout hudebně-kulturní rozměr vzdoru proti oficiálně prezentované kultuře.