Výstavy

V této sekci nečekejte detailní přehled všech výstavních projektů Ústavu pro studium totalitních režimů, ten naleznete na webu Ústavu. Vybíráme pouze výstavy, na nichž se naše oddělení koncepčně nebo autorsky výrazněji podílelo.

Zneužitá muzea
Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů se v rámci projektu NAKI II Muzeum dělnického hnutí ve 21. století podílelo na přípravě výstavy Zneužitá muzea v Nové budově Národního muzea. Výstava představuje dobové předměty ze sbírek stranických muzeí, která vznikla ve druhé polovině 20. století v Československu. Smyslem výstavy je poukázat na to, že současná reflexe kontroverzních sbírek usnadňuje historické poznání.

ReporTvář Julia Fučíka
ReporTvář Julia Fučíka přibližuje okolnosti vzniku i proměny fučíkovského kultu a nabízí návštěvníkům nezatížené kritické čtení Reportáže, psané na oprátce i možnost nahlédnout na fenomén hrdinství ve 20. století. Poslední literární dílo komunistického novináře Julia Fučíka výstava představuje jak v originálních vězeňských motácích či pozdějších strojopisných přepisech, v nichž byly již v roce 1945 realizovány první cenzurní zásahy, tak i v desítkách vydání a překladů. Zároveň jsou zde vystaveny výtvarné realizace a doprovodné materiály mapující místa paměti věnovaná Fučíkovi na území Československa i mimo něj, včetně jejich osudů po roce 1989.

Bydlíme! Život, plánování, stěhování
Baťovský i pobaťovský Zlín můžeme chápat jako velkou laboratoř, ve které je možné vývoj typů bydlení zkoumat. Rodinné a bytové domy ve městě mají formu svým způsobem jedinečnou či experimentální. Rozsáhlé kolonie rodinných domů byly v době svého vzniku ojedinělým jevem a zůstaly jím dodnes. Ve Zlíně ale také vznikaly první panelové domy, některé jako pokusné prototypy. Konečně Zlín je také místem stavby jednoho ze dvou českých kolektivních domů. Výstava se zaměřuje na formy bydlení, strategie jeho získávání, ilustraci prožitku domova a širších souvislostech jeho získávání a proměn.

Světlana je některými považována za největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po osvobození. Zklamání z poválečného vývoje a pocit nedostatečného ocenění jejich zásluh stálo na počátku rozhodnutí budoucích velitelů Světlany zahájit odboj proti komunistickému režimu. Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Výstava Případ Světlana provádí návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Rozkulačeno. Půlstoletí perzekuce selského stavu
Kolektivizace znamenala násilnou transformaci české a slovenské vesnice v duchu stalinistické ideologie. Mimořádně postižená jí byla především selská vrstva, která představovala jádro tradičního venkova. Výstava mapuje širší souvislosti diskriminace selského stavu a jeho historické kořeny sahající do období protektorátu a třetí republiky.

Občanské vlny