Výslech

  1. Jaké časové období zachycuje ukázka? V čem nám mohou pomoci okolnosti výslechu?
  2. Zaměřte se na vztah vyšetřovatele a obviněné. Pomocí čeho získávají jeden nad druhým momentální převahu?

Vyšetřovací metody Státní bezpečnosti prošly během čtyřiceti let výraznou proměnou. Zatímco v 50. letech byla doznání často vymáhána fyzickým týráním a postupy, které porušovaly platné zákony a předpisy, v 70. a 80. letech využívali vyšetřovatelé důmyslného psychického nátlaku. Vzhledem k tomu, že měli omezené možnosti si výpovědi a doznání vynucovat přímým fyzickým nátlakem, čekali na zaváhání vyslýchaného a nesrovnalosti ve výpovědi, které by pak využili k dalšímu směřování výslechů. Vztah vyšetřovaného a obviněného byl zvláštním druhem hry, ve které o momentální převaze nebo celkové prohře rozhodovalo třeba jen několik neuvážených slov.

Čtyřdílný televizní seriál Přítelkyně z domu smutku vznikl podle stejnojmenné předlohy Evy Kantůrkové z počátku 80. let. Příběh je inspirovaný autorčinými zážitky z roční vyšetřovací vazby v ruzyňské věznici, kam byla umístěna po zatčení z politických důvodů.

Přítelkyně z domu smutku (1992, r. Hynek Bočan)

Čtyřdílný televizní seriál se inspiruje zážitky Evy Kantůrkové ze zatčení v důsledku vyšetřování pašování zakázané literatury do Československa. Eva Kantůrková byla téměř rok vězněna ve vyšetřovací vazbě, nakonec byla propuštěna na nátlak zahraničních státníků. Během svého věznění poznala důkladně mikrosvět ruzyňské věznice i praktiky StB, která se ji snažila cíleně zlomit. Seriál zachycuje proměnu metod  a étosu StB, která kombinovala legální možnosti s psychickým nátlakem. Vyšetřovatelé již nejsou fanatickými ideology, ale prostě byrokratickými profesionály přistupujícími k svému úkolu chladně a nezaujatě.