Vesnice na sklonku socialismu

  1. Jak na vás ukázka působí? Co lze říci o zobrazované obci?
  2. Jaký význam měl chov domácího zvířectva pro mladou rodinu?

Krátká ukázka z dokumentárního snímku evokuje atmosféru malé středočeské vesnice, fungující ve stínu Prahy. Nedostatečná občanská vybavenost a malý společenský ruch příliš mladých lidí nepřitahovaly. Mnoho vesničanů si životní úroveň vylepšovalo chovem domácího zvířectva – králíků, drůbeže či prasat. Z kontextu vyplývá, že pro mladou rodinu nebyl domácí chov jen koníček, ale nezbytnost. Mladá žena, která v ukázce hovoří, sice byla doma s malým dítětem, ale už nepobírala žádné sociální dávky. Obrazová i zvuková kulisa upozorňuje na sešlost obce (staré prvorepublikové nápisy upomínající na dávnou prosperitu, oprýskané zdi), mladý muž to svým komentářem potvrzuje. Problémy malých středočeských obcí měly ovšem hlubší strukturální příčinu: přílišná blízkost Prahy odváděla nejaktivnější část populace pryč.  S tímto problémem se mnohdy potýkají dosud.

Diktatura svědomí (1987, r. Vítězslav Bojanovský)

 

Film z produkce Krátkého filmu ilustroval přestavbový narativ druhé poloviny osmdesátých let. Příběh otce a syna Mladých dokládá některé sociální trendy v období socialismu – například generační návaznost v profesi, dědění zaměstnání z otce na syna, práce v jednom podniku. Zatímco otec Mladý je angažovaný straník, jeho syn je vůči straně i režimu spíše nedůvěřivý. Ve filmu se objevuje opatrná kritika malé efektivity ekonomiky, její zastaralosti, nepružnosti a vysoké zmetkovitosti ze strany obyčejných dělníků. Promluvy otce Mladého, který se snaží systém obhajovat, vyznívají vesměs nepřesvědčivě a frázovitě. Ve filmu se mihne i Gorbačov, který v roce 1987 přijel do Československa a navštívil mj. i ČKD Vysočany. Přímé odkazy na politiku se ovšem krom této epizody nevyskytují a film je subverzivním vyjádřením nespokojenosti mladé generace s panujícími sociálními a ekonomickými poměry.