Úkol 2: Proměny vyprávění v dějinách

Radek Kotlaba, Gymnázium Mladá Boleslav

Instrukce pro žáky:

Porovnejte následující tři texty. Ke každému přiřaďte zdroj a rok publikování z následující nabídky. Svůj výběr zdůvodněte.

  1. Ilustrovaný encyklopedický slovník, díl 2 j/pri, Academia, Praha 1981, s. 331–332.
  2. Masarykův slovník naučný, díl 4, Ko – M, Československý Kompas, Praha 1929, s. 392–393.
  3. Wikipedie – otevřená encyklopedie, http://cs.wikipedia.org/wiki/V._I._Lenin.

Text

Navržený zdroj

Zdůvodnění

Lenin, Nikolaj (vl. jm. Vladimír Iljič Uljanov, 22. IV. 1870 v Simbirsku – 21. I. 1924 v Moskvě) Ruský politik, zakladatel ruské komunistické strany, první president Svazu sovětských socialistických republik. (…) Lenin dobře znal duši ruské masy, věděl jak a čím podchytit pobouřené dělníky, mužíky a vojáky. Staletá těžká poroba lidu, příkré hospodářské a sociální rozdíly, nekulturnost a zatemnělost lidových vrstev pomáhaly jeho dílu. V stupňujícím revolučním chaosu měl Lenin jediný cíl: zmocnit se vlády. (…) Opíraje se o sověty, kde měli bolševici většinu, rozhodl se 5. I. 1918 rozehnati Ústavodárné shromáždění, v němž většinu měli socialisté revolucionáři. Tento čin vzbudil v socialistických řadách odpor, leví eseři vystoupili z vlády. (…)
Lenin (Uljanov) Vladimír Iljič, 1870 až 1924, tvůrce marxismu epochy imperialismu, proletářských a národně osvobozeneckých revolucí a výstavby socialismu a komunismu, zakladatel KSSS a sovětského státu, organizátor světového komunistického hnutí, jeden z největších géniů novodobých dějin lidstva. (…) Lenin chápal revoluční povstání také jako umění, rozpracoval marxistické zásady tohoto pojetí a plán ozbrojeného povstání v Petrohradě, určil správný okamžik jeho zahájení a osobně řídil jeho průběh. Den vítězství povstání vešel do dějin jako datum zahajující novou éru lidstva. (…) Jeho dílo trvale působí na rozvoj světového revolučního procesu, je živou teorií a metodologií revolučního myšlení i praxe. (…)
Vladimír Iljič Uljanov (Владимир Ильич Ульянов), který přijal přezdívku Lenin, byl ruský komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR. (…) Proti svým odpůrcům bojoval tvrdě, nemilosrdně a bez usmiřování, zpočátku je ale nemohl popravovat. Viktor Černov (vůdce eserů) jej označil za člověka „s pravdou v kapse“, s pravdou, kterou musí mít za všech okolností. (…) Současní skalní komunisté mají často tendenci tvrdit, že Lenin na rozdíl od Stalina žádný teror nepraktikoval a nepodporoval. To však rozhodně není pravda, Lenin stejně jako Stalin považoval teror za nutný pracovní prostředek revoluce. Obhajoval to takto: „Jestliže nemůžeme zastřelit bělogvardějského sabotéra, jaká je to potom velká revoluce?“ Pokud bylo obětí za jeho vlády méně, bylo to zapříčiněno tím, že měl méně času a teprve projekt rozjížděl. Stalin pouze pokračoval v započatém díle. (…)

Zhodnoťte míru neutrálnosti, či naopak zaujatosti jednotlivých textů. Liší se skutečně tak zásadně? Jsou v nich někde protikladné, odporující si informace?

Komentář autora:

Úkol je zamýšlen jako opakovací, spíše do semináře gymnaziálního studia, ale dovedu si představit, že by klidně jako motivační mohl celé téma otevírat, předchozí vědomost o tématu není nutná. Určen k samostatné práci žáků. Při vzájemném porovnávání textů by měl žák především prokázat schopnost rozeznat původ textu, poznat styl slovníkového hesla, odlišit informativní a ideologicky zaujatý způsob podání faktu. Odůvodnit, proč se liší tři pohledy na stejnou osobnost. Můžeme zkusit případně vytvořit jednu souhrnnou informaci z více zdrojů. Vytvoříme ji všichni stejně? Můžeme pokračovat úvahou o objektivitě historického poznání. Je vhodné vrátit se k neznámým pojmům a vysvětlit je (eser apod.). Celkem jasně se podařilo odlišit text "komunistický", u druhých dvou to je obtížnější. Nejde jen o interpretaci faktů, ale spíše o rozeznání stylu, lexika (archaismy) určité doby. Ideologický slovník 80. let je pro současné žáky něčím zcela neznámým, nicméně v jistých kruzích je stále používán.

Vedle dějepisného poznání by úkol měl vést i k dovednosti z oblasti jazykové kompetence, totiž poznat podle stylu a použitých jazykových prostředků, kdo je původce textu, myslím, že v čase záplavy "podivných" textů ve sdělovacích prostředcích to je poměrně důležitá dovednost.

Výtky z pléna (v rámci semináře, na kterém byl úkol testován): Není otázka "Liší se skutečně tak zásadně?" příliš návodná? Odpovídám, že ano. Lze ji vypustit. Nejsou texty příliš dlouhé? Odpovídám, že ne. Žák s nimi může pracovat v delším čase.

Komentář didaktika:

Součástí historického vzdělávání by mělo být i sledování temporality historického vyprávění, tedy jak se vyprávění o minulosti proměňuje v čase. Tento úkol je zaměřen tímto směrem. Ověřujeme schopnost žáků reflektovat proměny historického vyprávění v závislosti na společenském kontextu, ve kterém se příběh vypráví. Úkol je velice náročný, protože vyžaduje nejen rámcové znalosti o celém 20. století a odlišném vnímání Lenina v jeho jednotlivých etapách, ale i rámcové porozumění ideologické funkci jazyka.

Tipy a doporučení: Doporučoval bych bodové odstupňování při hodnocení zdůvodnění (např. 1 bod: argumentuje na základě analýzy textu, 2 body (druhý bod jako bonusový): argumentuje na základě analýzy textu a vlastních znalostí, které textovou analýzu uvádí do širšího historického kontextu.

Úkol s komentářem - PDF / 56 Kb
Úkol bez komentáře - DOCX / 44 Kb