Ukázka textu III.
|
Pro les to byla docela nevídaná událost. Odjakživa bývalo vidět jen výpravy otrokářů, když táhli proti druhým, pokojným mravencům, aby svedli lupičskou, vražednou bitvu. Nyní však vytáhli pokojní mravenci ukázat se otrokářům, aby jim řekli, že už jednou chtějí mít pokoj a mír. Taková podívaná se ještě v lese nikomu nenaskytla. Kdo tam poběží, ten něco zažije! A nebude litovat! Když se o tom dověděli cvrčci, nechali cvrkání, vylezli ze svých děr a vytáhli s mravenci, aby to všechno viděli na své vlastní oči. Také roháč a hlemýžď si řekli, že o to nesmějí přijít. Vytáhli i takoví, kteří se nikdy o mravence nestarali, ale vytáhla také stará i mladá žížala. Jenže ani jedna, ani druhá nestačila a obě zůstaly daleko vzadu. Ach, kdyby tak mohly vidět, co se děje vpředu! Zástupy mravenců se valily jako černý mrak, vedle nich z jedné strany roháči a hlemýždi, z druhé strany cvrčci a celé zástupy jiných zvědavců. Což teprve, kdyby mohly vidět, co se děje v mraveništi otrokářů! Tam byl zmatek nad zmatek a nikdo nemohl pochopit, co se to děje. „Jak to? Oni táhnou proti nám?“ žasli. „Kdo jim to dovolil? To přece nejde! Oni se nás přece musí bát! Oni nám přece musí dávat jíst!“ Jakmile uvnitř mraveniště slyšeli o jídle, začali křičet: „Jíst! Jíst!“ a hrnuli se nahoru, protože myslili, že dostanou jídlo. A tam spatřili, jaká spousta se na ně valí. „Podívejte se, oni nejdou sami!“ volali, když viděli hlemýždě, roháče, cvrčky a všechny ostatní. „Jde s nimi celý svět. Všichni jdou proti nám!“ A tu bylo slyšet, jak vzadu žížaly volají: „Počkejte! Počkejte!“ Chtěly přece jen aspoň kousek podívané zahlédnout. „Slyšeli jste?“ zděsili se otrokáři. „Jdou na nás a už zdálky vyhrožují. Ale my na ně nepočkáme! Ne, nepočkáme! To by bylo hrozné. Všichni ven! Všichni ven! Utečeme, dokud je čas!“ (SEKORA, Ondřej: Mravenci se nedají, Praha, Albatros, 1980, s. 83n.) |
Možné otázky
- Lze střet pokojných mravenců a mravenců otrokářů vnímat jako odkaz na politickou situaci padesátých let? Nebo představuje jen jednu z mnoha verzí pohádkového zápasu dobra se zlem, což je téma pro dětskou literaturu dosti typické?
- Jak je v této ukázce představeno společenské zlo? Jakou má podobu, jak se projevuje a jak se s ním společnost může vyrovnat?
- V jedné z klíčových pasáží knihy, kdy ze sebe mravenci konečně svrhnou jho otrokářství, chybí Ferda. Jak je to možné?
- Pokuste se o charakteristiku otrokářů. Jaké mají vlastnosti? Lze tuto kolektivní postavu nějak usouvztažnit ke společenskému kontextu padesátých let, kdy kniha vznikla (rok 1954)? Mohou otrokáři odkazovat na nějakou společenskou vrstvu?
- Jak se v Sekorově literárním světě odráží komunistická ideologie?
- Jakou roli takový příběh (svět) přisuzuje jednotlivci? Jaké jednání zachycená situace od jednotlivce očekává?
