Tovární krajina

  1. Jak na vás působí ukázka, jaké pocity vytváří kompozice záběrů? K jaké době mohou záběry odkazovat? Jaké fenomény vidíme a jak souvisí se socialistickým hospodářstvím?
  2. Jaký region může být zobrazen v ukázce a proč?

Autentickou atmosféru normalizace vnesl režisér Vladimír Michálek do filmu Zapomenuté světlo pomocí záběrů na městskou krajinu opuštěných domů a továrních komplexů v oblacích smogu. Preference průmyslu v socialistických zemích nešla ruku v ruce s investicemi do modernizace výroby, a především do její ekologičnosti. V době, kdy se v západní Evropě výroba postupně utlumovala nebo přenášela mimo města, se v Československu vyrábělo pořád ještě v továrních komplexech postavených v době průmyslové revoluce v 19. století. Ve velkých městech (v ukázce Ústí nad Labem) tvořily továrny celé čtvrti, které nebyly živým městským prostorem, byly obehnány kilometry zdí, za kterými čněly postupně chátrající komíny a haly. Nízké investice do ekologie spolu s dynamickou výrobou způsobily, že v 80. letech kulminovala v některých československých regionech smogová kalamita. Nejhorší situace byla v severozápadních Čechách, ale špatný stav ovzduší sužoval skoro všechna větší města, protože emisní limity zavedené v 70. letech nebyly dodržovány. Většina domácností topila uhlím s vysokým obsahem síry, která se nedokonalým spalováním uvolňovala do ovzduší, a nažloutlý smog byl součástí zimního koloritu skoro každého sídla. Dojem postapokalyptické krajiny v ukázce ještě zvyšují vybydlené bloky domů. V příhraničních regionech ještě třicet let po skončení druhé světové války stály prázdné a postupně chátrající domy, protože pokles počtu obyvatel po vyhnání sudetských Němců se nepodařilo vyrovnat.

Zapomenuté světlo (1996, r. Vladimír Michálek)

Film Vladimíra Michálka vykresluje atmosféru 80. let prostřednictvím osudů vesnického faráře Holého, konfrontovaného se socialistickým režimem popírajícím duchovní hodnoty. Kněz se stává bojovníkem za záchranu kostela, který je pro něj zhmotněním jeho neotřesitelného světonázoru, jenž se s ideologií režimu 80. let neslučuje. Vnitřní rozpory faráře jsou zobrazeny i prostřednictvím jeho vztahu k Marjánce. Film, velmi volně inspirovaný literárním dílem Jakuba Demla, získal mnoho ocenění. Představitelé ústředních postav Bolek Polívka a Veronika Žilková získali za své herecké výkony Českého lva.