Sociální status

  1. Vysvětlete pojem „nivelizace společnosti“.
  2. Rozhodněte, nakolik ukázka vypovídá o rovnostářském charakteru socialistické společnosti. Své závěry zdůvodněte.
  3. Jaká byla podle vás pozice elektrikáře Hrdiny a soudce Olivy na společenském žebříčku? Podle kterých skutečností můžeme na úroveň jejich společenského postavení usuzovat?
  4. Který z mužů ve vás vzbuzuje větší sympatie? Vysvětlete proč.

Elektrikář Hrdina přichází za soudcem Olivou, aby se informoval, zda bude potrestán údajný viník dopravní nehody, jejímž účastníkem byl jeho šestiletý syn. Zajímá se také o případnou finanční náhradu za újmu na zdraví. Vychází však najevo, že nehodu nezavinil řidič automobilu, ale chlapec, který nedával pozor při jízdě na kole. V následujícím rozhovoru mírní Karel Hrdina nejen manželčino zklamání, že chlapec nemá nárok na bolestné, ale také podezření, že jim policie ani soudce neříkají pravdu. Osobní známost se soudcem hodnotí jako výhodnou, neboť ji může využít kdykoli v budoucnosti.

My všichni školou povinní (1984, r. Ludvík Ráža)

 

Seriál Ludvíka Ráži zachycuje atmosféru socialistické školy. Sledujeme v něm životní příběhy žáků, učitelů i rodičů, které spojuje příslušnost k jedné škole. Pro seriál je charakteristická důkladná psychologizace postav propojených složitou sítí sociálních vztahů, které se často ocitají v mezních situacích. Mladý nastupující učitel Karfík je konfrontován s realitou školní profese, poznává zkušeného a oblíbeného kolegu Lamače, nevyrovnanou učitelku Hajskou, navazuje vztah s aktivní pionýrskou vedoucí Janou – Rážovy postavy dodnes představují ucelenou typologii učitelů, učitelek a potažmo žáků, do nichž si diváci mohou promítnout vlastní prožitek základní školní docházky. Seriál celkem přesvědčivě vykresluje dobové prostředí a vývojové tendence československé společnosti a školství začátku 80. let, např. fungování školy, pionýrského oddílu a základní organizace KSČ, rodičovské schůzky, feminizaci školství, rozpad rodiny nebo nedostatkové zásobování.