Semináře

Nabídka seminářů, které pořádá Oddělení vzdělávání ÚSTRu. Semináře jsou určeny pro učitele, studenty a otevřené jsou i dalším zájemcům. Kontaktní osobou je Anna Macourková (anna.macourkova@ustrcr.cz).

  1. Seminář pro učitele
  2. Webové semináře
  3. Přehled uskutečněných seminářů

Semináře pro učitele

Práce s historickými fotografiemi v dějepise je jednou z cest, jak zvýšit zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky mohou posloužit k rozvoji analytických dovedností a díky jejich přístupnosti je lze rovněž účelně propojovat s dalšími typy médií, např. dobovými texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s prameny. Prostřednictvím vybraných témat z dramatického období českých válečných a těsně poválečných dějin (1938–1945) si účastníci osvojí možnosti a postupy, jak texty a fotografie účinně využít ve výuce a jak aplikaci HistoryLab.cz používat ve školním prostředí.

Používáte ve výuce zvukové záznamy? Seminář Českého rozhlasu a ÚSTR nabídne praktické příklady, jak s nimi pracovat. Archiv ČRo představuje bohatý zdroj pramenů k výuce dějin 20. století. ÚSTR nabídne možnosti, jak využít zvukové záznamy v aplikaci HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s prameny. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak zvukové záznamy účinně zapojit do výuky. Získají přístup k aplikaci HistoryLab.cz, s níž mohou dále pracovat ve škole. Součástí semináře je prohlídka ČRo.

Setkání v Ústí nad Orlicí ve čtvrtek 24. října nabídne učitelům dějepisu a společenských věd příležitost se setkat a diskutovat na místní úrovni o výuce moderních dějin a občanských témat. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody. Konkrétně bude program zúžen na téma, jak úspěšně předávat žákům dějepisné znalosti, potažmo jak se vyrovnat s tlakem na jejich omezení. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými učiteli a didaktiky z Ústavu pro studium totalitních režimů sleduje i vzájemné osobní propojení a vzájemnou podporu, ze strany ÚSTR i nabídku dalšího a oborově didakticky pojatého vzdělávání. 

  • Jak sestavit test o roce 1989, 25. října 2019, 9:00 – 15:00, Ústav pro studium totalitních režimů, nám. Winstona Churchilla 1800/2, Praha 3

Seminář je zaměřen na metody hodnocení historických znalostí, které jsou představeny na příkladu výuky o roce 1989. S otázkou, jak hodnotit, úzce souvisí otázka, co učit. Jaká témata vybrat i s ohledem na generační zkušenost, jak neudělat z výročí sametové revoluce oficiální událost podobnou komunistickým rituálům? Jak téma otevřít, aby nebylo pouze oslavou, ale obsahovalo i otevřenou otázku k řešení?

Setkání na ZŠ Vratislavova ve čtvrtek 7. listopadu nabídne učitelům dějepisu a společenských věd z blízkých pražských škol příležitost se setkat a diskutovat o výuce moderních dějin a občanských témat. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody. Konkrétně bude program zúžen na téma, proč a jak vyučovat o událostech 17. listopadu, jejichž třicáté (1989) a osmdesáté výročí (1939) si letos připomeneme. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými učiteli a lektorem z Ústavu pro studium totalitních režimů sleduje i vzájemné osobní seznámení a vytváření příležitosti pro další setkávání, ze strany ÚSTR též možnost nabídnout další oborově zaměřené vzdělávání.

Seminář Zažít dějepis jinak aneb historická gramotnost v praxi se zaměří na výuku dějin v pojetí nazývaném historická gramotnost nebo historické myšlení. V provázaných krocích nabídne konkrétní příklady metodických přístupů, které lze analogicky využívat i pro další témata. Koncept historické gramotnosti budou lektoři Roman Anýž a Peter Sokol rozvíjet s inspirací v zahraničních přístupech, zejména v modelu kurikula kanadské Britské Kolumbie: rozvoj šesti konceptů tvořících historické myšlení žáků (The Big Six Historical Thinking Concepts).

Jak pracovali, bydleli, přemýšleli a pracovali dědečkové a babičky našich žáků a dědečkové a babičky těchto prarodičů? Jak se měnily životní styl, kulturní vzorce, pracovní podmínky a státní a ideologické instituce v průběhu 20. století? Nejenom na tyto otázky odpoví seminář věnovaný některým aspektům každodenního života ve 20. století, které nahlíží v široké komparativní perspektivě. Seminář představí model badatelsky orientované výuky, ve které si žák pomocí analýzy pramenů sám vytváří názor na výše zmíněná témata. 

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

 

Přihlásit se na semináře

 



Webové semináře

Online na rvp.cz/informace/online-diskuze

  • 7. ledna od 20 hodin, Využití fotografie ve výuce dějepisu, Kamil Činátl

Didaktika dějepisu věnuje fotografii jako specifickému pramenu velkou pozornost z mnoha důvodů: snímky jsou srozumitelné, vyvolávají emoce, jejich prezentace není technicky náročná, jsou dostupné, sami žáci mohou přijmout roli fotografů.

Záznam semináře nalezneze zde.

  • 10. února od 20 hodin, Československo 3889: příklad využití počítačové simulace ve výuce o minulosti, Jaroslav Pinkas

Československo 38–89 je série výukových simulací, které kombinují prvky interaktivního komiksu a počítačových her. Simulace přibližují žákům klíčové okamžiky československých soudobých dějin a umožňují jim prožít dobové události z pohledů různých osob.

Záznam semináře naleznete zde.

  • 13. dubna od 20 hodin, Případ Mašínové v kontextu výuky o 50. letech, Jaroslav Pinkas

Příběh bratří Mašínů a jejich boje proti komunistickému režimu na počátku padesátých let 20. století je součástí českého vztahování k minulosti už více než čtyřicet let. Opakovaně se vrací a vynořuje na povrch a klade nám otázky po legitimitě jejich činů a tedy i legitimitě tehdejšího režimu.

Záznam semináře naleznete zde.


Přehled uskutečněných seminářů

Seminář se zaměří na vzdělávání v památnících a na dalších místech, jež jsou spojena s tragickými a traumatickými událostmi dějin 20. století. Dlouhá historie boje o uznání a zřízení památníku v Letech poukazuje na specifika tragické historické události, jež se těžce prosazovala do sdílené historické paměti. Hlavním tématem semináře bude, jak návštěvu těchto míst funkčně zapojit do výuky a školních vzdělávacích programů. Významnou roli bude hrát i práce v prostoru chystaného Památníku holocaustu Romů a Sintů v Čechách a diskuse o vhodném vzdělávacím využití tohoto místa. Workshopovou formou zde vyzkoušíme některé z možných vzdělávacích postupů.

Dobové dokumenty, vzpomínky pamětníků, architektura, fotografie, mapy i současná populární kultura – to vše může sloužit jako stopy vedoucí k minulosti. Letní škola pro učitele se v roce 2019 zaměří na otázku „jak pracovat s prameny?“ Zapojení pramenů do výuky přispívá nejen k porozumění dobového kontextu, ale i k diskuzi nad tím, proč je důležité se učit o minulosti. Dvoudenní program nabídne workshopy a přednášky, které přinesou inspiraci do výuky, tipy na dostupné materiály a prostor pro diskuzi mezi účastníky, lektory a pozvanými hosty. 

Letní škola je zdarma a je akreditována MŠMT v systému DVPP pod č.j. 15570/2019-1-696. 

Kapacita letní školy je již naplněna. Zájemci se mohou registrovat jako náhradníci.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Bydlení patří mezi jednu ze základních lidských potřeb, je to fenomén, se kterým mají zkušenost všechny věkové kategorie, včetně žáků a studentů. Jeho proměny v průběhu 20. století jsou proto příležitostí rozvíjet vědomí kontinuity a diskontinuity a další aspekty historického myšlení na tématu mládeži přístupném a pochopitelném. Seminář určený učitelům dějepisu a společenských věd ZŠ a SŠ se koná u příležitosti výstavy Bydlíme! Život, plánování, stěhování. Kromě prohlídky výstavy komentované jejich tvůrci a návodů, jak s touto výstavou pracovat ve výuce (představení pracovních listů a možností evaluaci výstupů) se účastníci seznámí se sociologickými a historickými kontexty proměn bydlení ve Zlíně a jeho okolí a s jednotlivými typy bydlení od baťovského domku až po panelovou výstavbu.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Setkání v Chocni nabídne pedagogům vzdělávací oblasti Člověk a společnost i zaměstnancům paměťových institucí z regionu příležitost se setkat a diskutovat na místní úrovni o kontextech výuky moderních dějin. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody, jaké existují možnosti spolupráce s muzei. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými může být způsob, jak se ve výuce dějepisu a výchovy k občanství vzájemně podporovat a inspirovat do další práce.

Seminář se zaměří na využití specifické muzejní sbírky ve výuce dějepisu a dalších společenskovědních předmětů. Sbírka Muzea dělnického hnutí, jež se skládá především z fondů zaniklých muzeí Klementa Gottwalda a V. I. Lenina, skýtá příležitost pro výuku několika témat. Artefakty a prameny ve sbírce nesou především ideologický a dobově podmíněný výklad dějin. Práce s prameny a artefakty může vést ke zvyšování kompetencí v oblasti analýzy a interpretace ideologie, ale obecně i k rozvíjení kritického myšlení a historické gramotnosti. Součástí semináře bude seznámení se se sbírkou a některými sbírkovými předměty.

Prezenční kurz je určen učitelům dějepisu a příbuzných společenskovědních předmětů. Hlavní inspirací bude koncept “controversary teaching” v podání hlavních autorit oboru Allana McCullyho a Diany Hessové. Tento kurz má vybavit vyučující dovednostmi, jak zvládat tyto kontroverze vyplývající z odlišných rodinných tradic žáků, a tedy i odlišného pohledu na nedávnou minulost, kterou si žáci z rodin do škol přinášejí. Kromě obecných rámců nabídne i konkrétními aplikace těchto teorií v metodikách, které tematizují různé aspekty soudobých dějin (otázka třetího odboje, různé pohledy na tzv. normalizaci atd.). Seminář nabídne učitelům i možnost diskutovat jejich vlastní zkušenosti s tématy, které vzbuzují ve třídě kontroverzi.

Setkání je určeno pro učitele a další zájemce o další vzdělávání a sdílení dobré praxe ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost z Ústeckého kraje a pro tamní pilotní školy projektu PPUČ Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV).

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Setkání v Poličce v březnu 2019 nabídne pedagogům vzdělávací oblasti Člověk a společnost i zaměstnancům paměťových a kulturních institucí z blízkého regionu příležitost se setkat a diskutovat na místní úrovni o kontextech výuky. Hlavní náplní programu bude sdílení zkušeností a konkrétní doporučení, co se ve výuce povedlo a daří, jaký přístup se osvědčuje, co lze doporučit za výukové materiály a metody. Sdílení příkladů dobré praxe zúčastněnými učiteli a didaktiky ÚSTR (Jaroslav Najbert a Petr Sedlák) může být účinný způsob, jak se ve výuce dějepisu a výchovy k občanství vzájemně podporovat a inspirovat do budoucí práce.

Téma protikomunistické rezistence vyvolává dodnes na veřejnosti kontroverze, do kterých se promítá spíše politická sympatie než znalost věci. Na příkladu organizace Světlana, jedné z největších protikomunistických odbojových skupin, která působila na Valašsku na konci 40. let 20. století, se pokusíme ilustrovat některé rysy třetího odboje a ukázat, jak toto téma zapojit do výuky soudobých dějin. Na příkladu Světlany si můžeme ilustrovat hodnoty protikomunistického odboje, jeho politickou identitu, ale i dobové souvislosti důvěry v komunistický režim a následného vystřízlivění. Dalším tématem je proměna vyprávění o třetím odboji, příběh Světlany a Světlanářů se měnil v závislosti na vládnoucím režimu. Také reflexe těchto proměn může být součástí historického vzdělávání.

S tím, že období komunismu je i třicet let po jeho konci diskutovaným tématem, se setkávají nejen historici, ale také učitelé a umělci. Cílem semináře je představit materiály a přístupy k tomuto tématu a společně rozvíjet téma spolupráce mezi divadlem a školou. V rámci semináře představíme výukové pomůcky k představení Jihočeského divadla ELITY. Na obecnější rovině se budeme věnovat tomu, jak zapojovat do výuky téma komunismu a toho, jak na něj česká společnost vzpomíná. Kromě toho bude prostor pro sdílení zkušeností z výuky nejmladších dějin. Zveme učitele dějepisu, výchovy k občanství a souvisejících předmětů ze základních i středních škol.

Pokud do dějepisu zapojíte práci s historickými fotografiemi, zvýší se zájem žáků o výuku. Dobře zvolené snímky jsou nejen atraktivní, ale lze je využít i k podpoře analytických dovedností. Fotky jsou přístupnější než texty. Seminář seznámí učitele s aplikací HistoryLab.cz, která funguje jako digitální dílna pro práci s historickou fotografií. Účastníci kurzu si osvojí postupy, jak fotografie účinně využít a jak mohou dále využívat aplikaci HistoryLab.cz.

Životopisné památníky, rodné domky, původní pracovny a další místa spojená s historickými osobnostmi tvoří specifickou vrstvu české muzejní krajiny. Mnohé z nich jsou otevřené jen na objednání a expozice jsou zakonzervované desítky let. Jiné prošly v posledních letech rekonstrukcí a lákají řadu návštěvníků. Co se na těchto místech vlastně vystavuje: literatura, národní dějiny, pohled do soukromí historických osobností? O čem vypovídá nezřídka zpětně inscenovaná autenticita těchto míst? Co nám řekne pohled na mapu těchto míst? Jak produktivně naložit s těmito místy školních exkurzí? Tyto a další otázky si klade historická dílna, která se odehraje ve dvou takovýchto objektech: památníku Františka Palackého a Ladislava Riegra a v Muzeu Antonína Dvořáka.

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří hledají nové informace, ale i inspiraci, přijde-li na systematičtější přípravu vyučovacích hodin. Seminář v tomto ohledu zprostředkovává teoretické poznatky a praktické zkušenosti hned v několika oblastech. Výchozím bodem je otevření problematiky, co a proč vlastně učit, potažmo jak může učitel formulovat očekávané výsledky jednotlivých tematických okruhů. Tedy tak, jak je definuje a specifikuje Rámcový vzdělávací plán, s ohledem na mezipředmětové vazby a průřezová témata. Další bod semináře otevírá prostor ke sdílení zkušeností s postupy, na základě kterých učitelé vedou své žáky k očekávaným výsledkům učení, ale i k samotnému hodnocení toho, co si žáci mají osvojit. Zvláštní pozornost je věnována významu, databázím a on-line skládání takzvaného DUM. Seminář zároveň představuje učitelům nabídky konkrétního zarámování a vyplnění vyučovací hodiny z dílny vzdělávacího oddělení ÚSTR.

Během roku si pravidelně připomínáme tragické události historie: holocaust, vyhlazení Lidic, okupace vojsky Varšavské smlouvy nebo vyhnání německých obyvatel z pohraničí. To je jen několik příkladů z mnoha možných. Co mohou nabídnout akademické koncepty paměti a kulturního traumatu? Jaké místo zaujímají tragické dějiny v současné popkultuře? Jaká média jsou klíčová pro tato témata? Seminář se bude věnovat jak globálnímu rozměru tématu, tak specificky českým případům. Zaměříme se také na občanský a etický rozměr přístupu k těmto tématům.

Seminář se zaměří na využití specifické muzejní sbírky ve výuce dějepisu a dalších společenskovědních předmětů. Sbírka Muzea dělnického hnutí, jež se skládá především z fondů zaniklých muzeí Klementa Gottwalda a V. I. Lenina, skýtá příležitost pro výuku několika témat. Artefakty a prameny ve sbírce nesou především ideologický a dobově podmíněný výklad dějin. Práce s prameny a artefakty může vést ke zvyšování kompetencí v oblasti analýzy a interpretace ideologie, ale obecně i k rozvíjení kritického myšlení a historické gramotnosti.

Seminář cílí na zkvalitnění výuky tématu, které je vysoce relevantní pro předměty dějepis a občanská výchova. Téma lze vztáhnout k otázce, proč většina obyvatelstva akceptuje nově instalovaný autokratický režim, tak jako v případě takzvané normalizace v 70. a 80. letech 20. století. Seminář odpovídá na otázku, jak uchopit příčiny konformního postoje teoreticky, a představuje audiovizuální inspirace, které mohou žákům a studentům téma zprostředkovat atraktivně. Dále nabízí metodickou podporu, jak mohou učitelé zprostředkovat žákům téma konformity obecně, a to jako napětí mezi odporem lidí k zásahům do svých svobod a zároveň inklinací k bezprostřední stabilitě. Seminář nabízí prostor pro sdílení zkušeností učitelů, s jakými obrazy normalizace (diktatury) se setkávají u svých žáků a jejich rodičů, potažmo zda, proč a jak tyto obrazy zohledňují ve výuce.

Jak uplatňovat práci s prameny v dějepisném vzdělávání? Jaké podoby může na sebe brát historická edukace v archivech? Zveme především učitele a pracovníky archivů na seminář zaměřený na problematiku práce s historickými prameny ve vzdělávání. Během setkání se zaměříme jak na diskusi o tom, jaké možnosti mají archivní instituce ve vzdělávání, tak na práce s konkrétními materiály. Během semináře bude možnost se seznámit s edukačními programy Archivu bezpečnostních složek, vyzkoušet si práci s digitální aplikací HistoryLab či se dozvědět o možnostech, které nabízí registr sbírek kulturní opozice COURAGE. Jednotlivé příspěvky se budou vztahovat k tématu nezávislé kultury před rokem 1989.

Dvoudenní setkání se zaměří na roli vyprávění ve vztahu k minulosti. Současný veřejný prostor je zaplněn různými typy vyprávění o minulosti, která vstupují i do prostoru školní výuky: žáci sledují filmy, hrají počítačové hry zasazené do minulosti, čtou komiksy či se seznamují s příběhy pamětníků nedávné historie. Jaké dovednosti si mají žáci osvojit, aby se dokázali orientovat v množství příběhů? V čem mohou fikční prvky obohatit výuku společenskovědních témat? Mohou sami žáci tvořit vlastní vyprávění o minulosti a jak na to? Těmto a dalším otázkám se budeme věnovat ve workshopech, přednáškách a diskuzích s pozvanými hosty z řad autorů i odborníků, a také s kolegy z Centra současného umění DOX.

Seminář je určen pro učitele dějepisu a společenských věd, kteří se nechtějí nechat odradit úbytkem pozornosti svých žáků a studentů v posledních měsících školního roku – zvláště v posledních ročnících ZŠ a SŠ, kdy zbývá probrat důležité učivo o domácích a světových reáliích po roce 1945.

  • Lidská práva ve výuce – jak pracovat s postoji žáků?, 8. 6. 2018, 9:00–15:00, Ústav pro studium totalitních režimů, Evropská 2588\33c, Praha - Dejvice

Seminář se věnuje různým přístupům k tématu lidských práv ve výuce. Jak učit o lidských právech v dějepise a jak ve výchově k občanství? Jaká témata, programy a materiály pomáhají formovat hodnoty žáků a studentů? V rámci semináře nejen nabídneme konkrétní metodické materiály, které umožňují současná témata zařadit do různých výukových předmětů, ale také otevřeme diskuzi nad výsledky výzkumu, jenž se zabýval tím, jak může škola pozitivně formovat hodnoty žáků a studentů. Zkušenosti s tím, jak konkrétně lze pracovat s tématy, jako jsou migrace, genocida, právo na práci atp., s námi budou sdílet zástupci organizací, které se těmito tématy ve výuce dlouhodobě zabývají.

  • Historická dílna: Dějiny a ironie, 25. 5. 2018, 10:00–14:00, místnost 409, Filozofická fakuta Univerzity Karlovy, Náměstí Jana Palacha 2, Praha 1

Dílna představí ironii jako možnou součást výuky dějepisu: nejen jako odlehčení vážného tématu, ale také jako možný výchozí bod celé hodiny či tematického celku. Účastníci a účastnice se budou zabývat několika typy pramenů, které jsou známé a dostupné žákům středních a základních škol (Opráski, Jára Cimrman, Simpsonovi, internetové memy). Prozkoumají také mechanismy ironie, které dané prameny v komunikaci s publikem využívají, a vyzkouší si, jak je prakticky využít

  • Jak pracovat s dobovou ideologií a propagandou ve výuce?, 18. 5. 2018, 9:00–15:00, Ústav pro studium totalitních režimů, Evropská 2588\33c, Praha - Dejvice

Seminář pro učitele dějepisu a společenských věd se zaměří na využití dobových ideologických a propagandistických materiálů ve výuce, s důrazem na prameny z let 1948–1989. Budeme pracovat s televizní a filmovou tvorbou a tématy týkajícími se represe (např. kolektivizace zemědělství), ale i každodenního života (např. výstavba). Zvláštní pozornost bude věnována i zatím méně využívaným pramenům, např. poválečné antisemitské politice a „antisionistické" publicistické produkci vzniklé v období tzv. normalizace.

  • Odboj, odpor, disent — výuka sporných dějin, 1. prosince 2017, 9:00—15:00, Ústav pro studium totalitních režimů, Hadovka Office Park, Evropská 2590/33c, Praha 6

Český disent a třetí odboj patří mezi historická témata, která jsou předmětem sporů. Aktuálnost těchto sporů mohou žáci a studenti zaznamenat v médiích i ve vlastních rodinách. Představují kontroverzní témata pro výuku soudobých dějin či občanské výchovy spíše obtíž, nebo příležitost? Lze pracovat s nebezpečnými tématy bezpečně? Které postupy témata otevírají a mají šanci udržet nejen pozornost, ale též klima otevřenosti ve třídě? Na semináři vyzkoušíme náměty z nových tematických setů historických pramenů Charta 77 a Třetí odboj v didaktické perspektivě, nastíníme možnosti výuky s využitím kontroverze a poskytneme prostor pro diskusi o zkušenostech s výukou odboje, odporu a disentu v českých školách.

  • Archiv a historický pramen ve výuce, 3. listopadu 2017, 9:00—15:00, Ústav pro studium totalitních režimů, Hadovka Office Park, Evropská 2590/33c, Praha 6

Seminář se zaměří na možné podoby práce s primárními prameny ve výuce. Při práci s konkrétními materiály ukážeme, že pramen vhodně použitý ve výuce může mít nejen funkci motivační a ilustrativní, ale může se také stát předmětem podrobné analýzy. Během semináře budeme pracovat jak s fotografiemi, tak s texty, jejichž kritické čtení bývá ve školních podmínkách obtížné. Pro tento účel představíme možnosti využití digitální aplikace History Lab při analýze a interpretaci textů. Dále představíme vznikající vzdělávací programy Archivu bezpečnostních složek (ABS). Pozornost zaměříme na to, jak pomocí práce s prameny nově tematizovat blížící se historická výročí.

  • Odboj a odpor proti komunistickému režimu: Případ Světlana, 2. listopadu 2017, 13—17 hodin, Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, Palackého 147, Rožnov pod Radhoštěm

Seminář pro učitele dějepisu a občanské výchovy je zaměřen na fenomén protikomunistické rezistence na počátku 50. let. Na konkrétním případu organizace Světlana budeme ilustrovat, co to byl protikomunistický odboj, resp. co o něm můžeme dnes říci a jak se proměňoval jeho obraz. Představíme i aktuální výstavu o Světlaně a způsoby, jak se dá didakticky využít. V rámci semináře vystoupí historik Zdeněk Homola a didaktik Jaroslav Pinkas.

  • Historická dílna: Obrazy TGM, 25. října 2017, 13—17 hodin, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, Zámecká 197, Lány

Historická dílna Obrazy TGM vznikla jako doprovodný program výstavy T.G.M. Mýty a skutečnost, jež zachycuje, jak se měnilo vnímání osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka v různých etapách novodobých dějiny. Snaží se představit osobnost T. G. Masaryka jako konsensuální ikonu české společnosti a poukázat na skutečnost, jak různé interpretace a desinterpretace T. G. Masaryka v průběhu 20. století ovlivnily a stále ovlivňují pohledy na jeho osobnost a jeho odkaz.

  • Hodnocení v soudobých dějinách, 20. října 2017, 9:00—15:00, Skautský institut, Staroměstské nám. 4/1, Praha - Staré Město

Seminář je určený především učitelům dějepisu, ale je vhodný i pro učitele občanské výchovy a dalších společenskovědních předmětů. Zaměřuje se na prezentaci moderních didaktických trendů v oblasti evaluování výuky. V úvodu budou jeho účastníci seznámeni s teoretickými rámci evaluace v soudobé angloamerické didaktice dějepisu a zároveň se standardy dějepisného vzdělávání, které reprezentují aktuální (prozatím nepovinnou) normu pro výuku dějepisu. Pozornost bude věnována také ožehavým otázkám etické perspektivy hodnocení, která je zvláště v soudobých dějinách mimořádně náročná.
Kurz se zaměřuje na různé formy evaluace s důrazem na tzv. multiple-choices. Testové otázky bývají považovány za příklad nevhodné evaluace založené na představě jediné správné odpovědi. Pokusíme se ukázat možnosti smysluplného a na vyšší kognitivní znalosti orientovaného testování. Dotkneme se i otázky, jak hodnotit eseje nebo třeba referáty před tabulí.

  • Historická dílna: Digitální obrazy historie, 16. června 2017, 10 – 15 hod., Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7

Historická dílna určená učitelům i studentům se zaměří na proměny obrazů minulosti, jež se odehrávají v digitálním prostředí a na internetu. Je internet pouze nosičem ustálených historických významů, nebo digitální technologie mění i naše chápání a interpretaci minulosti? Jakým výzvám v tomto prostředí čelíme jako vzdělavatelé? Seminář nabídne i workshopové části – jednou využijeme stopy minulosti v hlubinách internetu a podruhé aktuální výstavu centra DOX o velkých datech, BIG BANG DATA.

  • Historická dílna: Rok 1968, 2. června 2017, 9 – 15 hod., Ústav pro studium totalitních režimů, Hadovka Office Park, Evropská 2590/33c, 160 00 Praha 6

Události československého roku 1968 představují kanonické téma nejen školního dějepisu. Je jasné, že o pražském jaru by se mělo učit. Vládne však stejná shoda na úrovni použitých metod a pramenů? Vyprávíme ve školách jeden příběh roku 1968, nebo se naše výklady liší? Seminář nabídne několik pramenných sond, s jejichž pomocí lze ve školním prostředí a v interakci s žáky utvářet příběhy roku 1968. Návazně se pokusí o reflexi možných způsobů vyprávění o roce 1968 v kontextu historického vzdělávání.

  • Dějepis a výchova k občanství – podivné sousedství, 26. května 2017, 9 – 15 hod., Filozofická fakulta UK, nám. Jana Palacha 2, Praha 1, místnost č. 104

Skutečnost, že školní předměty dějepis a výchova k občanství mají společné styčné body, není nijak nová. Mnohem obtížnější bývá najít cestu k tomu, jak historickou dimenzi občanského vzdělávání uplatnit ve výuce, aby nebyla jen černobílým dělením historických postav na vzory pro současné jednání a odstrašující příklady. V rámci semináře se chceme zabývat vztahem výchovy k občanství a dějepisu na více úrovních. Kde končí dějepis a začíná „občanka”? Jaká témata mohou být vhodná pro propojování obou předmětů? Jakou roli může hrát projektové vyučování nebo spolupráce s externími institucemi (muzea, archivy, neziskové organizace)? Jaké jsou příklady dobré praxe u nás i v zahraničí? Během semináře bude možné si vyzkoušet práci s prameny na konkrétních tématech a odnést si tak inspiraci do vlastní výuky.

  • Odkud to vlastně víme? Archiv ve výuce, 5. května 2017, 9 – 15 hod., Ústav pro studium totalitních režimů, Hadovka Office Park, Evropská 2590/33c, 160 00 Praha 6

Archivy jsou nejrozšířenější paměťové instituce a historické poznání se vytváří právě z jejich studia. Archiv nemusí být jen oficiální instituce – obce, školy i rodiny vytváří své vlastní sbírky, ve kterých se kumulují záznamy o jejich minulosti. Jak využít návštěvu archivu a jak pracovat s rodinným či školním archivem? Jak iniciovat archivní bádání ve školních podmínkách? Jak nakládat s etickými pravidly při práci s archivními materiály? Na příkladu nových programů pro školy vzniklých ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek budeme diskutovat o tom, jak žáky a studenty motivovat pro práci s prameny, vysvětlit jim omezení, která písemnosti mají, a také fungování archivu jako instituce. Budeme sdílet zkušenosti a tipy ze spolupráce s regionálními archivy a diskutovat, jaké školní projekty zaměřené na práci s archiváliemi různého typu můžete vyzkoušet také vy.

  • Historická dílna: Využití fotografie ve výuce dějepisu, 31. března 2017, 9 – 14 hod., Ústav pro studium totalitních režimů, Hadovka Office Park, Evropská 2590/33c, 160 00 Praha 6

Seminář pro učitele ZŠ, SŠ i gymnázií se zaměří na využití fotografie ve výuce dějepisu a příbuzných společenskovědních předmětů. Lektoři Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů představí několik možných přístupů k práci s historickými snímky. Seznámí učitele s prototypem aplikace HistoryLab, která zpřístupňuje historické fotografie a nabízí nástroje pro jejich využití v rámci vzdělávání o historii.

  • Engaging Students With History: Challenges of teaching with primary sources in contemporary history education, 16. března 2017, od 16 hodin, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, M. Rettigové 47/4

Využití školních historických pramenů a badatelsky orientované vyučování patří k základním principům moderní didaktiky dějepisu. Seminář nabídne zkušenosti učitelů a tvůrců vzdělávacích pomůcek s tím, jak jsou tyto principy uplatňovány v praxi.

  • Historická dílna: Havel, Charta 77 a obrazy disentu ve výuce, 3. března 2017, 10:00 - 15:00, Centrum současného umění DOX, Poupětova 1, Praha 7

Dílna pro učitele a další zájemce se zaměří na to, jak tato důležitá témata funkčně zapojit do výuky minulosti. Jak by mohla vypadat kapitola učebnice o Havlovi a Chartě 77? S jakými dalšími tématy lze boj za lidská práva v 70. a 80. letech v Československu propojit? Jak postavit hodinu zaměřenou na společnost v normalizačním Československu?