Samozásobitelství

  1. Jak se aktéři tohoto klipu staví k domácím zabijačkám? Co to naznačuje pro budoucnost?
  2. Je dnes život na vesnici podobný jako v této ukázce?

Na pozadí rodinných vztahů Mirky a Antonína vidíme žánrové obrázky z vesnické zabijačky. Porážka vepřového dobytka získala svou základní podobu už v 19. století a od té doby se v kultuře české vesnice udržovala prakticky až do 90. let 20. století. Poráželo se tradičně v zimě, aby se předešlo problémům s konzervací masa a také aby se prase přes zimu nemuselo krmit. Zabijačka měla standardní, rutinní podobu, byla jakousi malou rodinnou slavností spojenou s konzumováním masa (ovaru, jitrnic, jelit atd.) a alkoholu. Nezřídka na ni byli pozváni i příbuzní a přátelé. Atmosféru domácí zabijačky zachytil ve svých kresbách např. Josef Lada. Obdobně (pouze s mírnými technologickými změnami) probíhala i v 80. letech. Konec domácích zabijaček je spojován s nástupem levných potravin v 90. letech a proměnou životního stylu na venkově na sklonku milénia. Svůj vnitřní odstup od domácího chovu a zabijaček naznačuje v úvodním komentáři i Mirka, která reprezentuje pronikání městských kulturních vzorů (zábava, diskotéky) na venkov. Klip tak může posloužit jako východisko k diskuzi o proměnách vesnice od 80. let po současnost.

Manželské etudy (1987, r. Helena Třeštíková)

 

Manželské etudy je název cyklu časosběrných dokumentů, který vysílala Československá televize v roce 1987. Jsou jedinečnou sondou do života české rodiny 80. let. Režisérka mapovala v jednotlivých dílech život šesti mladých manželských dvojic po dobu šesti let od svatby (1980–1986). Helena Třeštíková patřila k prvním dokumentaristům na světě, kteří se náročné časosběrné metodě začali věnovat. Hodnotu dokumentů umocnilo pokračování Manželské etudy po dvaceti letech z roku 2005, nabízející konfrontaci dřívějších postojů a problémů mladých manželů (nízký sňateční věk, osobnostní nezralost, nevyhovující bydlení, absence vize budoucnosti) a současného životního stylu.