Rodinné strategie

  1. Jakou strategii zvolila maminka Hrdinová, aby manžela přesvědčila, že je třeba „pomoci“ škole? Kterými argumenty elektrikář Hrdina oponoval? Co jej nakonec přimělo změnit názor?
  2. Vysvětlete pojmy „centrálně řízené hospodářství“ a „tržní hospodářství“. Jak bylo v socialistickém Československu nahlíženo na soukromé podnikání?

Ve druhé polovině 80. let 20. století vytvářely silné populační ročníky značný převis poptávky po studiu na středních školách nad nabídkou volných míst. Stávající kapacita nemohla ani zdaleka uspokojit všechny zájemce, a proto byl zájem již od počátku nejrůznějšími cestami regulován. Vedle studijních předpokladů a osobního zájmu žáků hrály důležitou roli také sociální původ a společensko-politická angažovanost rodiny. Přestože rodina elektrikáře Hrdiny ze seriálu My všichni školou povinní neměla z dnešního hlediska velké ambice, rozhodla se podpořit zájem dcery Barbory o kadeřnické povolání otcovým angažmá ve prospěch základní školy.

My všichni školou povinní (1984, r. Ludvík Ráža)

 

Seriál Ludvíka Ráži zachycuje atmosféru socialistické školy. Sledujeme v něm životní příběhy žáků, učitelů i rodičů, které spojuje příslušnost k jedné škole. Pro seriál je charakteristická důkladná psychologizace postav propojených složitou sítí sociálních vztahů, které se často ocitají v mezních situacích. Mladý nastupující učitel Karfík je konfrontován s realitou školní profese, poznává zkušeného a oblíbeného kolegu Lamače, nevyrovnanou učitelku Hajskou, navazuje vztah s aktivní pionýrskou vedoucí Janou – Rážovy postavy dodnes představují ucelenou typologii učitelů, učitelek a potažmo žáků, do nichž si diváci mohou promítnout vlastní prožitek základní školní docházky. Seriál celkem přesvědčivě vykresluje dobové prostředí a vývojové tendence československé společnosti a školství začátku 80. let, např. fungování školy, pionýrského oddílu a základní organizace KSČ, rodičovské schůzky, feminizaci školství, rozpad rodiny nebo nedostatkové zásobování.