Realizace pilotáže: Komiks a stalinismus

Hana Hrádková, Střední škola automobilní a informatiky, Praha 10 – Weilova 

Práce s komiksem v hodinách dějepisu patří k méně tradičním metodám. Z různých jazykových cvičení ale práci s komiksem známe – výborně nám pomáhá tříbit smysl pro zkratku, napětí, humor, nadsázku... S komiksem můžeme opakovat slovíčka, doplňovat text atd. Pro hodiny dějepisu se nabízí využití komiksu jako příběhu.

V pilotní hodině jsme pracovali se sadou tří komiksových listů, k nimž jsme měli doporučené prameny – ke každému listu několik stran, které bylo možné upravit, zkrátit. Zajímavé na komiksových listech bylo i to, že se daly číst v různých posloupnostech. Mohli jsme začít kdekoli na listu papíru – to, co jsme získali, byl příběh faráře Toufara, rozštěpený na různé fragmenty, podávaný z různých perspektiv, příběh, který jsme skládali dohromady podobně jako detektivové. Kromě pramenů povahy písemné – úmrtní list, výslechy StB, články z Rudého práva – jsme měli k dispozici i fotografie, filmový dokument a krátké ukázky, vše dostupné na webu http://historie1950.dejepis21.cz/.

Pracovali jsme následovně: studenti byli rozděleni do dvojic, dostali celou sadu komiksu a měli vždy převyprávět příběh, který si přečetli v komiksové variantě – tato část nebyla povinná, zvolila jsem ji kvůli vlastním obavám, že studenti příběh třeba správně nepochopí. Poté si jednotlivé dvojice vybraly, s kterým z listů chtějí pracovat podrobněji. Do rukou se jim dostala relativně tlustá složka s prameny. Schválnost učitele – texty dlouhé, bez úprav. Úkol byl stejný – převyprávět příběh a doplnit jej o nové, zajímavé nebo zpřesňující informace. Důležité bylo pátrání, hledání.

Studenty nadchlo vyhledávání informací, bavilo je pátrání v pramenech, jednotlivé dvojice se chlubily svými poklady. Prvně v životě viděli před sebou pitevní protokol, pracovali jsme s fakturou, s výslechy. Pestrost materiálů bylo možné vytěžit i po stránce jazykové, slohové. U studentů nástavbového studia (podnikatelé – ekonomické zaměření) jsme strávili více času nad fakturou.

Původní plán byl prostřídat jednotlivé materiály i u ostatních skupin, to jsme ale již nestihli, místo toho jsme se pokusili převyprávět příběh s podrobnostmi. Pilotáž jsme uzavřeli krátkými sestřihy – ukázkami z dokumentů a hraného filmu. Studenti žasli nad relativitou dějin, nad tím, jak je poznání omezené – např. když máme k dispozici jen některé materiály a jiné nám chybí – zde došlo k porovnání bádání jednotlivých skupin. Sami studenti pak myšlenku dále rozvíjeli – co se dnes může stát, když nebudeme mít přesné informace, a byli šokováni, jak snadno lze manipulovat s informacemi.

Komiksový příběh není úplně polopatický, dává možnost dívat se na události z různých perspektiv. Lze převyprávět z pohledu jednotlivých postav, je možné jej interpretovat i naprosto odlišně. V následující hodině ti studenti, kteří chyběli na pilotáži, dostali komiks před sebe a měli převyprávět, co se stalo – nezvládli to však k plné spokojenosti těch, kteří se na sestavování příběhu podíleli. Studenti je doplňovali, vysvětlovali další možnosti. Diskuze byla velmi živá, stejně tak obhajoba vlastního tvrzení. Potěšilo mne, že studenti zvládli pro ně tak obtížnou práci dobře a dokázali za svými výsledky stát a obhajovat je. Zajímavou zkušeností bylo pro mne zjištění, že i na odborné škole lze pracovat s větším množstvím pramenů a že nemusím vybírat vždy jen ty nejvýstižnější a nejkratší pasáže.