Punk

  1. Jakým způsobem prezentuje reportáž punkery? Jak je vykresluje? Jaké jsou podle vás důvody takto formulovaného obrazu?
  2. Co víte o hnutí punk? Jaké hodnoty jeho příznivci vyznávají?

Nástup punku a nové vlny spadá v českých zemích do konce 70. let. Generační vzpoura odmítající rodičovské konvence našla ve společenské atmosféře plně „normalizované“ společnosti živnou půdu. Ačkoli nešlo v první řadě o programově politickou výpověď, reakce státní moci tento nový fenomén zpolitizovala. V březnu 1983 vyšel v týdeníku Tribuna článek Nová vlna se starým obsahem, který zahájil novou vlnu perzekucí. Paradoxní přitom bylo, že punk odmítal násilí, kriticky se stavěl k problémům západní společnosti a kapitalismu, kritizoval odosobnění člověka, a měl tedy s tradičním marxismem celou řadu styčných bodů. Režimu ovšem vadil jeho kritický a spontánní charakter, který neumožňoval jeho „vřazení“ do jeho kulturní politiky. Obligátní obviňování punkerů z propagace fašismu pramenilo zřejmě z rozpaků, které punk mezi příslušníky ideologického i represivního aparátu vyvolával, případně také z účelových aliancí, kdy příslušníci hnutí punk a neonacisté pořádali v některých případech na konci 80. let společné koncerty. Toto „spojenectví“ na bázi společného vymezení vůči režimu vzalo za své v 90. letech. Reportáž pořadu Sondy prezentuje divákům punkery jako nový fenomén, v roce 1988 přitom za sebou měli už desetileté stýkání a potýkání s českou společností. Také z reportáže je patrné nepochopení tohoto fenoménu, když je jako hlavní argument násilnosti punkerů uvedena reportáž z metalového prostředí.

Sondy (1988–1989, ČST, publicistický pořad)

Uvedené ukázky z publicistického pořadu Československé televize jsou z konce 80. let, z období tzv. přestavby, kdy bylo žádoucí kritizovat určité sociální a ekonomické jevy. Reportéři tohoto pořadu připravili řadu příspěvků, které se vyjadřovaly kritičtěji, než bylo v soudobých médiích obvyklé. Pořad tak měl vysokou sledovanost a byl u veřejnosti oblíbený.