Profil příslušníka StB (Ludvík Hlavačka)

Pracovní materiál nabízí učitelům návod, jak mohou svým žákům nebo studentům zprostředkovat historickou lekci o fungování bezpečnostního aparátu, prostřednictvím kterého KSČ upevňovala svůj mocenský monopol v Československu na přelomu 40. a 50. let 20. století. Lekce odkazuje k případu konkrétního příslušníka Státní bezpečnosti (StB) Ludvíka Hlavačky, jehož kariéra v rámci aparátu po roce 1945 je typická. Lekce směřuje na jeho případu k demonstraci toho, jak může učitel své žáky dovést k faktickému poznání a následně etickému zhodnocení, kdo vlastně byli příslušníci StB a proč tak masově zneužívali jim svěřenou pravomoc veřejného činitele ke svévolnému zacházení s osobami, které komunistický režim označil nejen za nepřítele sama sebe, ale i za škůdce národa a vlastizrádce. Lekce doplňuje historii třetího odboje o poznání, kdo byli lidé, kteří bezprostředně představovali a prakticky uskutečňovali politiku komunistické diktatury v rovině represe.

  1. Cíle
  2. Komentář
  3. Instrukce
  4. Materiály

Vzdělávací obor: Dějepis

Československá společnost v 50. letech 20. století, autokratický režim KSČ, upevňování mocenského monopolu, bezpečnostní aparát, represe


Časová náročnost

135 až 180 minut (3 až 4 výukové hodiny)


Cíle

  • Obeznámit žáky se vznikem a fungováním represivního aparátu komunistického režimu v jeho tzv. zakladatelské fázi (etablování) na přelomu 40. a 50. let 20. století na úrovni konkrétní osoby a příslušníka StB, od r. 1953 generálmajora Ludvíka Hlavačky,
  • vést žáky k interpretaci a analýze audiovizuálních ukázek, textů z internetového zpravodajství a zvláště archivních pramenů v pojetí tzv. badatelské výuky, a to na konkrétním případu kariérního vzestupu Ludvíka Hlavačky v rámci bezpečnostního aparátu,
  • demonstrovat žákům na příkladu Hlavačky metody, které příslušníci StB systémově využívali směrem k zadrženým a vyslýchaným osobám, za účelem vymáhání jejich doznání, a která měla vyšetřované a další osoby usvědčit z údajně protistátní činnosti,
  • přivádět žáky k hodnocení jednání příslušníků bezpečnostního aparátu komunistického režimu, a to na základě etického principu, že (od)souzení pachatelů za jednání proti lidskosti má předcházet individuální vyšetření a pochopení těchto pachatelů,  
  • ilustrovat na daném příkladu souvislost mezi násilným jednáním příslušníků bezpečnostního aparátu a represivní povahou autokratického režimu, jehož vedení tomuto jednání nebrání, ale naopak jej stimuluje s cílem pronásledovat i likvidovat oponenty.

Komentář

Lekce je založena na metodě zprostředkování obecného tématu na konkrétním příkladu, zde osoby Ludvíka Hlavačky (1911-2005). Hlavačka pocházel z prostých poměrů moravského maloměsta (Staré Město) a angažoval se před válkou v KSČ. Začátkem roku 1944 byl odsouzen nacisty k trestu smrti za odbojovou činnost. Skutečnost, že trest nebyl vykonán a nelze zpětně ověřit proč, zavdala podezření, že Hlavačku získalo pro spolupráci Gestapo. Po svém osvobození americkou armádou v Lipsku a repatriaci byl Hlavačka v listopadu 1945 přijat do řad příslušníků ministerstva vnitra (MV) a pověřen funkcí vedoucího oblastní zpravodajské odbočky (OZO) v Uherském Hradišti. V březnu 1948 povýšil na velitele oblastní úřadovny StB tamtéž a od nového roku 1949 se stal krajským velitelem StB v Gottwaldově (Zlíně), t. č. se sídlem v Uherském Hradišti. Z této pozice byl odpovědný mimo jiné za likvidaci protikomunistické organizace Světlana. Během zásahu proti jednomu z odbojářů byl v květnu t. r. dokonce postřelen. Zvláště během likvidace Světlany ale i v postupu proti nepolitickým vězňům Hlavačka podněcoval mezi svými podřízenými v uherskohradišťské věznici brutální zacházení se zadrženými osobami. Sám inicioval využití elektrického proudu při jejich vyšetřování. Na únik informací o poměrech ve věznici zareagovaly příslušné justiční orgány inspekčním vyšetřováním. Hlavačka nebyl trestán, ale v roce 1950 přeřazen do Prahy, kde byl v říjnu t. r. jmenován velitelem Pohraniční stráže. Ve své funkci inicioval elektrifikaci plotu na hranicích se západními demokratickými státy, místy i zaminování příhraničního pásma. Taktéž v této funkci Hlavačka ovšem čelil vnitřní kontrole v rámci bezpečnostního aparátu. Byl vyšetřován za neplnění služebních povinností, přičemž mu měly přitížit charakterové nedostatky jako arogance nebo sexistické chování. Udělen mu byl kázeňský trest a v roce 1954 byl vyslán na roční studium do Sovětského svazu. Právě přeložení a pověření odlišným úkolem lze považovat za typické postupy, kterými vedení MV řešilo již netolerovatelné překračování svěřených pravomocí ze strany svých problematických, avšak již vysoce postavených kolegů. Tedy bez vůle vyloučit je z řad MV a učinit trestně odpovědnými. Patrně právě proto Hlavačka po návratu ze SSSR zastával na MV různé vyšší funkce. Několik měsíců před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 odešel do důchodu. V únoru 1997 podal okresní státní zástupce v Uherském Hradišti na Ludvíka Hlavačku, Aloise Grebeníčka a Vladimíra Zavadilíka žalobu za násilné zacházení s vězni v uherskohradišťské věznici v letech 1948 až 1950, včetně týrání elektrickým proudem. Hlavačka byl výslovně obviněn mj. právě za to, že takové zacházení svým podřízeným nařizoval. Obviněný svoji vinu odmítl. Již dříve v roce 1994 byl obviněn z trestného činu obecného ohrožení v důsledku zřízení elektrických zátarasů na státní hranici. Ludvík Hlavačka byl obvinění zproštěn v roce 2001 na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze zdravotních důvodů. Zemřel v roce 2005.


Instrukce

Krok 1: Rozporuplné obrazy ,,pachatelů“ (20 min.)

V souladu s položenými cíli je vhodné na začátku lekce téma problematizovat. Žáci mají být znejistěni ve smyslu, že hodnotit jednání příslušníků StB musí být jednoznačně záporné. Tedy tak jak to po listopadu 1989 obvykle razí mainstreamová média. Není zajisté cílem lekce zpochybnit, že autokratický režim KSČ umožňoval působit v bezpečnostním aparátu osobám charakterově pochybným a sadisticky založeným. Avšak i právě proto, že mnozí další příslušníci z obavy z těchto osob pověstně ,,jen plnili rozkazy“, bývá jednoznačný obraz StB jako pachatelů taktéž zpochybňován. Ze strany některých osob a skupin se projevuje dokonce pochopení pro tehdejší příslušníky StB a další exponenty režimu jako ty, které osobnostně formovala válečná zkušenost a násilně reagovali až na hrozbu ze strany protikomunistických odbojářů. Učitel by měl přiznat místo i těmto názorům, již jen proto, že žáci je mohou do školy přenášet ze svých rodin. Zároveň tím může žáky zaujmout pro lekci, neboť stimuluje jejich přirozený zájem zjistit, jak to tedy bylo s příslušníky StB ve skutečnosti. Jak to mohou vlastně zjistit. Učitel má žáky přivést na konci lekce ke kritičtějšímu zodpovídání otázek, které se nabízejí těmto žákům položit poprvé již nyní na začátku lekce. K pokládání těchto otázek lze dobře využít porovnání mainstreamového obrazu o uherskohradišťské věznici s vyjádřením dospělého syna jednoho z tamních vyšetřovatelů (pracovní list 1).

  • Jak by mělo probíhat souzení přílušníků StB podle stávajícího právního řádu ČR?
  • Co zpochybňuje odsouzení všech příslušníků StB jako pachatelů násilí? Co naopak hrozí, pokud neodsoudíme skutečné pachatele násilí?
  • Znamená pochopit příčiny jinak odsouzeníhodného chování i to, že takové chování již nelze vůbec soudit (protože je nutné ho chápat)?
  • Co by mělo být dale posouzeno, přijde-li na zneužívání pravomoci veřejného činitele ze strany StB? (potlačení běžné kontroly bezpečnostních orgánů v autokracii)

 

Krok 2: Profil Ludvíka Hlavačky a jeho kariéry v bezpečnostním aparátu (20 min.)

Po úvodní problematizaci současných obrazů příslušníků StB a položení si výchozích otázek se otevírá prostor k seznámení se s modelovým příkladem takového příslušníka, Ludvíka Hlavačky. V tomto ohledu se nabízí využít sestříhaný výběr z prvního dílu série České televize Příběhy železné opony, neboť je v něm kariéra jmenovaného převyprávěna v atraktivním audiovizuálním formátu (video 2). 

 

Vzhledem k rozsahu ukázky se nabízí možnost níže položené otázky vytisknout a rozdat žákům k vyplňování během ukázky, případně ukázku průběžně zastavovat místech, které odpovídají jednotlivým otázkám:

  • V jakém žánru je ukázka zpracována?
  • V jaké souvislosti a roli je zde Hlavačka představen?
  • Kdo je nejspíše muž, který referuje o využití elektřiny v uherskohradišťské věznici?
  • Kdo nejspíše referuje o tom, jak fungovala tzv. železná opona?
  • Co tvrdil Hlavačka vyšetřovateli o výši elektrického napětí?
  • Jaké další biografické údaje si pamatujete?

 

Krok 3: Hlavačka jako pachatel (15 minut)

Na dalších ukázkách z prvního dílu série České televize Příběhy železné opony se nabízí žákům představit, jakých forem nabývalo násilí vůči vyšetřovaným, a které měl Hlavačka mezi svými podřízenými z řad vyšetřovatelů iniciovat. Jedná se o sestřih ukázek, v nichž popisuje mučení jeden z vyšetřovaných s padesátiletým odstupem (video 3). Po zhlédnutí je vhodné volit otázky nejen po obsahu ale i formě výpovědi svědka. Cílem není výpověď zpochybnit, ale navést žáky k následující práci s informacemi z archivních zdrojů, které by výpověď fakticky podložily.

 
  • V jaké pozici (roli) byl tehdy pamětník? Kolik mu bylo tenkrát nejspíše let (dokument byl natočen v roce 2006)?
  • Jaké výslechové metody popisuje? Kolik se na metodách podílelo vyšetřovatelů?
  • Zmiňuje jméno Ludvíka Hlavačky, nebo někoho jiného? Kdo by mohl být Lojza? (Alois Grebeníček)
  • Co vás překvapilo/zaujalo na výpovědi pamětníka, jak v rovině informací, které podává, tak na způsobu, jakým je podává?

 

Krok 4: Stáváme se historiky: analyzujeme a interpretujeme prameny (15 minut)

Na začátku badatelské práce s dokumenty je vhodné si s žáky osvěžit jejich procedurální znalosti, přijde-li na využití dobových (archivních) pramenů. Žáci by měli být schopni dovodit, jaké prameny se vůbec z dané doby mohly technicky dochovat (k dispozici nejsou např. audio-záznamy z výslechů), v jakých pramenech budou nejdetailnější a skutečnosti nejbližší informace (zprávy inspekčních orgánů v rámci bezpečnostních orgánů a justičního aparátu), kde nejspíše naleznou data k profilu příslušníků StB (personální spisy StB), potažmo co a proč nutně zkresluje jejich výpovědní hodnotu. Žáci jsou uvedeni do role, kdy se učí kritické práci s informacemi, které budou analyzovat a (re)interpretovat. Stávají se historiky.  

K jednoduchému procvičení práce s archivními informacemi lze porovnat dvě výpovědi Ladislava Hlavačky z roku 1949 a 1956. V analyticko-interpretačních tabulkách lze v těchto výpovědích snadno zaměřit a - na základě osvojení si kontextuálních poznatků o upouštění od přímé represe v rámci StB v souvislosti se změkčováním politických poměrů v zemi, definitivně po roce 1956 - lze zdůvodnit znatelný posun, přijde-li na tematizaci násilných praktik při vyšetřování vězňů (pracovní list 2).

 

Krok 5: Vyšetřujeme případ Hlavačka: analyzujeme a interpretujeme prameny (45 minut)

Žáci jsou připraveni pracovat s dalšími ukázkami z pramenů, které souvisí s působením Ludvíka Hlavačky v uherskohradišťské věznici (pracovní list 3). Jedná se o stížnost podřízeného na jednání Ludvíka Hlavačky, hodnocení osobnosti a služebního jednání Ludvíka Hlavačky ze strany nadřízeného a svědectví o těchto praktikách od bývalého příslušníka Stb. Záleží na zvážení učitele, kolik pramenů zadá ke zpracování, případně zda pověří jejich analýzou a interpretací žáky v rámci určených skupin.

 

Odborné informace pro učitele - bezpečnostní aparát a možnosti jeho vnitřní kontroly

Odborná (historická) literatura zůstává dobrým a informativním příkladem analýzy a interpretace dobových pramenů. Učitel může v tomto ohledu odkázat například na text Pavla Portla, který ve svém článku badatelsky vytěžil personální spisy příslušníků uherskohradišťské StB, aby předložil čtenářům obraz těchto příslušníků z hlediska předchozí zkušenosti s prací u bezpečnostních složek a s ohledem na jejich politickou příslušnost. Nabízí se žákům promítnout fotografie těchto příslušníků, které je ukazují jako civilně oděné muže, u kterých by sotva předpokládali násilné jednání a zneužití pravomocí veřejných činitelů bez předchozích informací.

Portl, Pavel: Příslušníci Krajského velitelství Státní bezpečnosti Uherské Hradiště ve světle personálních spisů. In: Slovácko: společenskovědní sborník pro moravsko-slovenské pomezí, 53, 2011, 291-304, Uherské Hradiště 2012, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti:  

Přesvědčivě a na základě archivních pramenů líčí typický profil osobnosti a kariéry příslušníka StB také Miloš Doležal, a to na příkladu Ladislava Máchy, který byl pověřen vyšetřováním kněze Josefa Toufara. Autor se nevyhýbá ani postřehům o nenaplněné snaze odsoudit Máchu za jeho násilné metody při vyšetřování po listopadu 1989. Doležal, Miloš: Krok do tmavé noci. Praha 2015, s. 529-586, zvláště strany s. 544 až 546. 

Učitel se může obeznámit s případem Světlana nejsnáze na základě publikovaného katalogu k výstavě Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje (Praha: ÚSTR 2017). Stručně jsou zde shrnuty i poznatky o fungování inspekce ministerstva vnitra, která byla pověřena prošetřením případu Světana v 50. a 60. letech, respektive proč její šetření a zprávy o nich - interní a tajné - nevedly k potrestání většiny viníků z řad StB a justice.

 

Krok 6. závěr: Opakujeme a hodnotíme

Žáci a studenti mají být v závěru lekce učitelem přivedeni zpět k otázkám, které si společně zformovali v úvodu lekce (inspirace viz Krok 1). Cílem je otázky zodpovědět opětovně na základě badatelsky osvojených znalostí. To znamená zhodnotit, jaké znalosti a dovednosti jim pomohly odpovědět si lépe, případně jaké by si museli osvojovat dále nebo jaké si musí osvojit profesionální historici. Učitel může tento proces otevřít a vést přiznaně (reflektovat, glosovat). Jako nejvhodnější se nabízí prověření naplnění očekávaných výsledků v oblastech odpovídajících cílům formulovaným v úvodu lekce:

  • znalosti o vzniku a fungování represivního aparátu komunistického režimu v tzv. zakladatelské fázi (případně stalinizace)
  • dovednosti k interpretaci a analýze audiovizuálních ukázek, textů z internetového zpravodajství a archivních pramenů
  • metody, které příslušníci StB systémově využívali směrem k zadrženým a vyslýchaným osobám
  • nosná zásada etického hodnocení, to znamená že chápat jednání určité osoby v sobě nenese její omlouvání
  • souvislost mezi násilným jednáním příslušníků bezpečnostního aparátu a represivní povahou autokratického režimu

 Materiály

Video 1: Věznice Uherské Hradiště (Memoria o.s., 2011): 3:00 min.

Video 2: Hlavačka (Příběhy železné opony, 1. díl. Dráty, které zabíjely, r. Jan Novák, Česká televize, 2005): 8:10 min.

 

Video 3: Svědek (Příběhy železné opony, 1. díl. Dráty, které zabíjely, r. Jan Novák, Česká televize, 2005): 3:08 min.

Pracovní listy a metodika ke stažení:  

Pracovní list 1 - PDF / 139 Kb
Pracovní list 2 - PDF / 103 Kb
Pracovní list 3 - PDF / 157 Kb