Přístup k mladým

  1. Vysvětlete pojem skupinová vedoucí.
  2. Kdo a jak podle vás v uvedené situaci dodržel nebo naopak porušil pravidla společenského chování? Své závěry zdůvodněte.
  3. Setkali jste se ve svém životě s podobnou situací? V jaké jste byli roli? Jak jste konflikt řešili? Vysvětlete proč.

Představy starších generací o „zkažené mládeži“ lze pramenně doložit už ve starověku. Svou povahou komická scénka z prvního školního dne, kdy se na chodbě setkává jedna ze seniorek učitelského sboru a nová skupinová vedoucí, ilustruje dobové projevy takových představ na půdě socialistické školy. Příznačná je snaha zjednat okamžitou nápravu (nabídka kapesníku) a zároveň neschopnost omluvit se za svou unáhlenost a omyl. Za úvahu jistě stojí, zda by tato banální etuda nemohla posloužit jako symbolické vyjádření napjatého uspořádání mocenských vztahů ve společnosti řízené doktrínami „neomylných“, avšak stárnoucích představitelů KSČ.

My všichni školou povinní (1984, r. Ludvík Ráža)

 

Seriál Ludvíka Ráži zachycuje atmosféru socialistické školy. Sledujeme v něm životní příběhy žáků, učitelů i rodičů, které spojuje příslušnost k jedné škole. Pro seriál je charakteristická důkladná psychologizace postav propojených složitou sítí sociálních vztahů, které se často ocitají v mezních situacích. Mladý nastupující učitel Karfík je konfrontován s realitou školní profese, poznává zkušeného a oblíbeného kolegu Lamače, nevyrovnanou učitelku Hajskou, navazuje vztah s aktivní pionýrskou vedoucí Janou – Rážovy postavy dodnes představují ucelenou typologii učitelů, učitelek a potažmo žáků, do nichž si diváci mohou promítnout vlastní prožitek základní školní docházky. Seriál celkem přesvědčivě vykresluje dobové prostředí a vývojové tendence československé společnosti a školství začátku 80. let, např. fungování školy, pionýrského oddílu a základní organizace KSČ, rodičovské schůzky, feminizaci školství, rozpad rodiny nebo nedostatkové zásobování.