Předseda a jeho tajemník

  1. Jaký byl postoj vedoucích úředníků vůči tradiční podobě města? Nakolik brali v potaz estetické a památkářské faktory?
  2. Dokázali byste uvést případy podobně realizovaných přestaveb v České republice?

Rozhovor mezi tajemníkem Hlavicou a předsedou MNV Bavorem ze seriálu Muž na radnici o radikálním plánu na přestavbu města. Ústy tajemníka Hlavici se seznamujeme s urbanistickou politikou komunistického režimu, která neměla příliš respektu vůči tradiční architektuře. Radikální přestavba postihla v sedmdesátých letech řadu českých měst a mnohdy znamenala těžký zásah do jejich podoby. Nutno si ovšem také uvědomit, že bylo třeba řešit bytový problém, který za dvě desetiletí podceňování investic mimořádně „nabobtnal“. „Vymetení buldozerem“ se stalo poměrně častou cestou k řešení bytového problému. Osvícenské ideály preferující účelnost, uživatelnost a snadnost technického řešení zcela dominovaly nad případnými estetickými výzvami.

Muž na radnici (1976, r. Evžen Sokolovský)

 

Jedenáctidílný seriál natočený podle scénáře Jaroslava Dietla je adorací reálného socialismu. Hlavní postavou je František Bavor, poslanec a předseda národního výboru ve městě Starý Kunštát, který svou aktivitou po všech stránkách naplňuje ideál obětavého stranického funkcionáře. V pracovním životě chce nezištně konat dobro a snaží se prosadit modernizaci města a socialistickou výstavbu navzdory byrokracii straníků i odporu občanů. Tráví hodiny vyjednáváním na schůzích a při tomto pracovní nasazení musí řešit také osobní problémy. Šedivé kulisy města (Beroun) a mikrokosmos neustálých stranických schůzí mohou být vnímány jako symbolické zpodobnění doby tzv. normalizace.