Pračka

  1. Popište, co se v ukázce odehrálo. Proč otec se synem fingují koupi pračky? Čeho tím chtějí dosáhnout?
  2. Jakou hodnotu má v zachycené scéně pračka? Čeho je výrazem a proč ji rodina chce mít (byť jen naoko)?

Plánované socialistické hospodářství nekladlo dostatečný důraz na spotřební průmysl. Vzhledem k nevyváženému vztahu mezi poptávkou a nabídkou nebyla řada žádaných výrobků dostupná. Automatické pračky k takovýmto výrobkům patřily, jejich vlastnictví patřilo zejména v 70. letech k symbolům společenského statusu (někdo má, někdo nemá), staly se jedním ze symbolických výrazů vzestupu životní úrovně. Kvůli nedostupnosti zboží byla jejich symbolická hodnota větší než v západní Evropě. Ukázka zachycuje otce a syna Novákových, kteří v rámci sousedských sporů dráždí obyvatele domu fingovanou koupí dovozové automatické pračky. Hodnotu zde představuje samotný fakt vlastnictví pračky, nikoliv její praktická funkce – vůbec nejde o praní. Nezáměrně ukázka demonstruje životní úroveň v pavlačových domech vnitřní Prahy, ještě v druhé polovině 70. let nebyla do bytů zavedena voda a sociální zařízení bylo společné na chodbě domů. Lze též otevřít otázku, proč stát, který dohlížel na zábavní produkci filmu i televize, připustil, aby byl fenomén nedostatkového zboží a vyšší dovozové kvality takto otevřeně zobrazen.

Zítra to roztočíme, drahoušku…! (1976, r. Petr Schulhoff)

Komedie staví na ústřední čtveřici herců, kterou představují dva sousedské manželské páry. Do jejich malicherných sporů se promítají různé animozity, např. závist. Komediální zápletka se točí kolem faktu, že přes veškeré soupeření jsou si věčně rozhádaní sousedé zřejmě souzeni – setkávají se totiž i v novém domě, kam je přestěhují ze zbouraného činžáku. Navíc se syn staršího páru sblíží s neteří druhé dvojice.