Porada vedoucích orgánů

  1. Pokuste se odhadnout význam pracovní porady. Je skutečně tak principiální, jak se domnívá úvodní řečník? Co to vypovídá o povaze vládnutí v sedmdesátých letech 20. století?
  2. Pokuste se analyzovat smysl promluvy úvodního řečníka. Co vlastně říká?

Ukázka rekonstruuje úvod imaginární porady o vypracování zprávy pro předsednictvo ÚV KSČ, která se týká chemického průmyslu. Schůzka se odehrává na půdě sekretariátu ÚV a přítomni jsou jak straničtí funkcionáři, tak kapitáni průmyslu. Krátká scéna zaujme především používanou rétorikou, promluva tajemníka ÚV, který poradu řídí, je plná frází, klišé a v podstatě neobsahuje žádné sdělení. V tomto ohledu ukázka reprezentuje jazykový diskurz normalizačních elit. Takovéto promluvy se stávaly nedílnou součástí jakýchkoli jednání, jakékoli sdělení muselo být formulováno v rámci těchto jazykových norem. Téměř každé opatření mělo „principiální dopady“, zdůrazňuje se potřeba „řešit úkoly dneška i let budoucích“, „směle svěřovat velké úkoly“ atd. Za povšimnutí stojí i definice optimálního vedoucího pracovníka. Na prvním místě stojí politická vyspělost a až pak je zmíněna odborná fundovanost. To odráží strategii normalizačního vedení, které kladlo na politickou loajalitu vedoucích pracovníků mimořádné nároky a upřednostňovalo ji před odborností.

Ukázka zároveň naznačuje vysoký stupeň byrokratizace v řízení společnosti. Ačkoli úvodní řečník zdůrazňuje principiálnost porady, jedná se fakticky pouze o přípravnou schůzku k vypracování zprávy pro ÚV KSČ. To pak na základě této zprávy rozhodne a vydá instrukce, které se zpět vrátí na tuto úroveň řízení. Celý proces byl značně zdlouhavý a od vypracování podkladů po finální rozhodnutí uplynulo tolik času, že přijatá direktiva už většinou byla zastaralá a neodrážela potřeby podniků. Pro podniky byla nicméně závazná a její změnu mohlo schválit pouze nejvyšší vedení. A tak se celý proces opakoval.

Okres na severu (1981, r. Evžen Sokolovský)

Okres na severu je třináctidílný televizní seriál vysílaný na počátku 80. let. Autory jsou protežovaný režimní režisér Evžen Sokolovský (dále například Inženýrská odyseaMuž na radniciGottwald), ale také dodnes populární scenárista Jaroslav Dietl (Nemocnice na kraji města). Jednotlivé díly zachycují každodenní život a starosti vedoucího okresního tajemníka KSČ Josefa Pláteníka (hraje ho Jaroslav Moučka), který je vzorem chápavého a lidského stranického funkcionáře.