Politika cestování

  1. Co víte o podmínkách, které museli splnit žadatelé o vycestování do západních zemí?
  2. Čím podmiňuje ukázka další rozvoj cestování do kapitalistické ciziny?
  3. Jak je představen Západ?
  4. Co lze z ukázky vyčíst o vztahu občanů tehdejší ČSSR k Západu?

Ukázka z dobového dokumentu reprezentuje režimní pohled na možnosti cestování. Zmiňuje problémy s cestami do kapitalistické ciziny, jejichž řešení je v úryvku podmíněno zlepšováním politické situace (tj. dalším uvolňováním napětí) a také zlepšováním výkonu čs. ekonomiky. V příspěvku se již objevuje nová přestavbová rétorika, pro kterou je typický ústup od jednostranných ideologických proklamací odsuzujících Západ. V komentáři chybí dříve povinné odsouzení „prohnilého“ Západu, komentář se v zásadě jeho hodnocení vyhýbá. I toto mlčení naznačuje jistou změnu. Aniž by to bylo přímo řečeno, příspěvek naopak přiznává velký zájem čs. občanů o cestování na Západ. Klip tak dokládá proměnu ideologické normy ve vztahu k Západu. Ovšem úřady vyřizující žádosti o cestu do zahraničí, podle komentáře ke snímku již ve zjednodušeném procesu, nadále kladly důraz na politickou spolehlivost občanů, kteří žádali o výjezd do kapitalistické ciziny. Komentář tak zcela nekoresponduje s praxí, dokládá pouze proměnu rétoriky. Ukázku lze využít jako ilustraci proměny ideologických norem v období přestavby a zároveň jako ilustraci rozvoje cestování do zahraničí.

Lidská práva v ČSSR (1987, r. neuveden)

Dokument, který pojednává o způsobu ochrany a uplatňování lidských práv, je typickým produktem aplikace zásad „perestrojky“ a „glasnosti“ v Československu pozdních 80. let. Pro snímek je příznačné napětí mezi deklarovanou normou ochrany lidských práv a reálným stavem jejího naplňování. Dokument probírá jednotlivé kapitoly Všeobecné deklarace lidských práv, jejíž dodržování je výběrovým a na některých místech propagandisticky lživým způsobem prezentováno na příkladu československého zdravotnictví, školství, sociální péče, bytové výstavby, cestování nebo kulturní politiky. Přestavbová rétorika sice nezamlčuje nedostatky v lidskoprávní oblasti v socialistickém Československu, nicméně nedává žádný prostor argumentům z okruhu občanských iniciativ, např. Charty 77.