Politika appeasementu

  1. Jakou pozici zastává Bonnet ve vztahu k Československu?
  2. Jaké důvody pro tyto postoje uvádí?
  3. Jak hodnotí tyto postoje Jan Masaryk?

V této scéně vidíme rozhovor mezi Masarykem a francouzským ministrem zahraničí Georgesem Bonnetem. Bonnet patřil mezi hlavní zastánce politiky “appeasementu” založené na usmiřování Německa na účet spojenců ze Střední Evropy. Rozhovor ilustruje jednu z intencí této politiky, snahu vyhnout se válce za každou cenu. Zatímco Masaryk se odkazuje na poměry nastolené Versailleskou konferencí v roce 1918, Bonnet již toto versaillské uspořádání opustil a usiluje o kompromis se sílícím Německem. Ve třicátých letech se politika usmiřování zdála racionální odpovědí na neskrývaný německý expanzionismus a měla ve Francii i ve Velké Británii značnou podporu veřejnosti. Z rozhovoru je také patrné rozložení sil v anglo-francouzské koalici. Aktivním prvkem v ní byla především Velká Británie, Francie tuto politiku pasivně přijímala.

Zdroj: Masaryk (2016, r. Julius Ševčík) 2:03 min.

Film zachycuje bouřlivý rok 1938, ve kterém Československá republika čelila rostoucímu tlaku ze strany nacistického Německa. Tento konflikt je vyprávěn z perspektivy Jana Masaryka, který tehdy působil jako vyslanec ČSR ve Velké Británii. Ambicí filmu je postihnout profesní i osobní tragédii Masaryka, jenž mnichovskou konferenci vnímá jako své osudové selhání, které jej uvrhává do hluboké deprese. Východisko nachází až v práci pro londýnský protinacistický odboj. Ve filmu je mnoho historických nepřesností, které ovšem nejsou diktovány ideologickou potřebou, ale uměleckou licencí.