Odsun ve filmu: reakce na materiál z webových stránek

Text je reakcí na práci s námětem Odsun ve filmu.

Hana Hrádková, Střední škola automobilní a informatiky, Praha 10 – Weilova 

Přestože je práce doporučena pro studenty základních škol a víceletých gymnázií, využila jsem materiál k výuce na střední odborné škole. Téma jsem zvolila i vzhledem k současným přesunům obyvatelstva ve světě. Původně jsem plánovala využití pouze v hodině ZSV v 1. ročníku, kde se věnujeme dějepisnému vzdělávání. Po vřelém přijetí studenty prvního ročníku jsem aplikovala námět Odsun ve filmu i ve 3. ročníku v rámci hodin ZSV, kde je v tematickém plánu zařazena sociologie. Zde jsme se zaměřili zejména na kolektivní chování a jednání, problematiku skupin i menšin. Také u studentů 3. ročníku se aktivita setkala se zájmem.

Příprava

Návrh hodiny je velmi detailní a jednoduše zpracovaný. Příprava učitele spočívala zejména v nastudování materiálu na webových stránkách a jeho zasazení do vlastní výuky, v přípravě krátkého úvodního slova o česko-německých vztazích a hlavně v seznámení se s technickými možnostmi a vyzkoušení ukázek.

Rozhodla jsem se zkrátit úvodní slovo učitele a nahradit jej prací žáků. Zadala jsem vytvoření myšlenkové mapy česko-německých vztahů jako domácí přípravu na následující hodinu. Předpokládala jsem, že většina studentů na to zapomene, ve třídě, kde je 29 žáků, se nakonec sešlo cca 10 myšlenkových map, což už pro práci ve skupinách lze využít. Navíc takové množství studentů lze za splněný úkol odměnit motivační jedničkou. V 1. ročníku se sešlo 11 map, využít bylo možné pouze 8 z nich, nicméně i to lze považovat za úspěch. Ve 3. ročníku jsme vytvořili časovou osu společně na tabuli. Důvodem byl nižší počet studentů ve třídě (pouze 13 žáků), hodinová dotace předmětu (1 hodina týdně) a také fakt, že se jedná více o dějiny/ dějepis než sociologii.

Do přípravné fáze bych také zahrnula vytvoření prostoru pro zápis odpovědí studentů.

Průběh hodiny

Vyšla jsem z navrženého modelu, který jsem již dále neupravovala. V úvodní fázi jsme opakovali, co známe o česko-německých vztazích. Připomenuli jsme si i na základě myšlenkových map důležité mezníky. Po úvodním slovu jsme se věnovali filmovým ukázkám. Studenti živě reagovali, měli zájem komentovat filmové ukázky i diskutovat k tématu, mnohdy bylo třeba diskuzi krátit, abychom stihli vše. Zajímavé bylo projevení vážného zájmu vidět celý film Krev zmizelého, a to v obou třídách.

Rozdíl ve vnímání ukázek mezi studenty byl značný. Studenti pro mne zcela překvapivě „fandili“ Němcům v ukázce z Vávrova Nástupu. V Mášově Ohlédnutí jsem zdůraznila dialog chlapců: „To jsou partyzáni? Co blbneš, to jsou chlapi od nás, včera ještě byli v práci...“. Relativizovali jsme poválečná hrdinství, nicméně bylo třeba připomenout, že tito antihrdinové snižují dodnes význam skutečných hrdinů. Vyšší zájem o dialog měla tato pasáž u starších studentů. Diskutovali jsme velmi živě o hrdinství, hrdinech, odvaze, slabosti i zbabělosti. Těšil mne zdravý přístup studentů k hrdinství a odvaze.

Na závěrečné shrnutí – krok 6 – mělo zbýt 10 minut, to jsme ale nezvládli ani v jedné ze tříd. Vybrala jsem tedy pouze otázku proměny obrazu Čechů a Němců a otázku na prvky násilí v souvislosti se zobrazením odsunu. Velkoryse jsem zadala jako domácí přípravu otázku: Jak se obraz odsunu v kinematografii vyvíjel?  a otázku: Jak byste toto historické téma kriticky zhodnotili? Nicméně toto nikdo jako domácí přípravu nezpracoval. Problém nedodržení časových limitů jsem způsobila sama špatným řízením diskuzí.

Hodnocení

Materiál mne nadchl tím, jak jednoduše se s ním pracuje. Vše je připraveno do posledního detailu, přesto dává možnost spolupráce i případné vlastní kreativitě. Cením si krátkých filmových ukázek, které jsou přitom plně funkční. Někteří studenti se podivovali nad vývojem problematiky odsunu, mnozí nechápali, že se na takto, pro ně jasnou věc, bylo možné v minulosti dívat jinak, rozdílně a komplikovaně.

Pro mne bylo cenné především pracovní nasazení studentů zejména prvního ročníku (třeťáci již pracovní návyky mají) a jejich snaha diskutovat k tématu. Mile mne překvapili i kladením otázek. Běžně o výuku takový zájem nejeví.

Pokud bych se měla vyjádřit k naplnění cílů, které jsou v úvodu lekce uvedeny, musím jen konstatovat, že byly naplněny. V tomto kontextu je považuji za velmi trefně zvolené. Zejména poslední cíl (žáci se seznámí se širším obrazem události, ta tudíž není uzavřena ve stereotypních rámcích Němců-viníků a Čechů-obětí) byl naplněn beze zbytku.