Obrazy ideologie

Originální způsob, jak zachytit ideologické soupeření supervelmocí známé jako studená válka, je využití karikatur. V rámci politického boje využívaly oba soupeřící bloky moc schematického kresleného obrazu. Československou veřejnost zásoboval politickými karikaturami časopis Dikobraz. Téma obrazy ideologie je postaveno na dekonstrukci vybraných karikatur z Dikobrazu, které odpovídají počátečnímu období studené války. Námět hodiny je postaven na komparaci výkladu a na samostatné práci studentů s jednotlivými obrazy.

  1. Cíle
  2. Komentář
  3. Instrukce
  4. Materiály

Cílová skupina

Žáci a studenti 9. třídy ZŠ a příslušných ročníků víceletých gymnázií


Vzdělávací oblast – Dějepis

Společnost a studená válka


Časová náročnost

40–45 minut


Cíle

  • Žáci rozumí schematičnosti obrazů, dokáží rozeznat důvody zobrazení, které  vedly ke konkrétním námětům
  • Žáci vnímají karikaturu jako prostředek masové ideologické komunikace
  • Žáci dokáží rozeznat atributy zobrazované a zobrazující strany
  • Žáci aktivně vytváří hodinu
  • Žáci na základě dekonstrukce stanovují obecné závěry o historické epoše 

Komentář

Záhy po ukončení druhé světové války a  rychlé korozi svazků vítězných mocností nad nacistickým Německem se začaly tvořit nové mocenské bloky. Na jejich hranicích vznikla ideologická i skutečná železná opona. Následné soupeření ve stínu jaderné apokalypsy a třetí světové války bylo vedeno na široké frontě i mimo armádní cvičiště a  kasárna.

Jedním z prostředků ideologického boje bylo využívání masmédií. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se stále využíval rozhlas a tisk, éra televize byla teprve budoucností. Výrazně širší prostor v tomto boji tak skýtal tisk a jeho různé podoby. Oblíbené se staly satirické deníky či satirické přílohy běžných novin. V  československém prostředí plnil tuto roli satirický časopis Dikobraz, založený v roce 1945. Šéfredaktorem byl epigramatik Jaroslav Vojtěch, heslem časopisu bylo „s úsměvem jde všechno líp“. Zejména po únoru 1948 se Dikobraz stal zdrojem primitivní a štvavé satiry vůči Západu a politickým oponentům, velkou zásluhu měl v tomto směru ministr informací Václav Kopecký. Počátkem padesátých let se stal šéfredaktorem Dikobrazu Pavel Kohout, který v tvrdé linii pokračoval. Uvolněnější nádech dostal časopis až v druhé části dekády pod vedením Eduarda Littmana.

Dnes představuje Dikobraz unikátní sbírku karikatur, které reflektují dobové ideologické válčení. Postavy v časopise jsou symbolické a představují čisté esence základních ideologických motivů daného režimu. Díky tomu není problém tyto karikatury analyzovat a na základě jejich dekonstrukce vysvětlit jazyk ideologie komunistického státu. Námět tímto způsobem zpracovává osm vybraných karikatur, které zobrazují téma studené války. Cílem je na základě skupinové práce přimět studenty k analýze ideologického obrazu a následné konstrukci obecných závěrů o studené válce a soupeření ideologií.


Instrukce

Krok 1: (5 minut)

Předneseme základní informace o studené válce. Důležité je seznámit studenty s ideologickou stránkou konfliktu. Vysvětlíme žákům, že hodina bude probíhat na základě práce s karikaturami.

Krok 2: (10 minut)

Promítneme první karikaturu, obraz č. 1. „systém“ V  něm je zachycen komunistický a kapitalistický svět. Zatímco v  komunistickém mírovém světě nese dělník knihy a společnost radostně buduje nové město, v druhé části obrazu nenasytní lidé mučí a zabíjejí. Zdůrazněn je motiv války v Koreji a spojitost USA s fašismem (knihy) a rasismem (postava z rasistické organizace Ku-klux-klan). Tuto  karikaturu učitel promítne na projektor, popřípadě ji  rozdá do každé lavice. Studenti se s ní seznámí, kantor stručně vysvětlí její původ (časopis Dikobraz). Následně žáci zodpovědí následující otázky:

  • Popište rozdíly mezi kulturami, jak je zachycuje obraz.
  • Co je vyčítáno západní kultuře?
  • Co je kladně hodnoceno na kultuře východní?
  • Jak na vás působí dělník, který přináší knihy?
  • Jak na vás působí americký kapitalista?

Krok 3: (5 minut)

Rozdělíme třídu do skupin a  každé z nich dáme jednu karikaturu. Celkově tak bude ve třídě pracovat maximálně 7 skupin pro obrazy č. 2 – č.8. V případě jiného počtu se může postupovat individuálně. Každá skupina dostane specifický obrázek, který má ale společné body:

  • Dobu vzniku
  • Místo vzniku
  • Kladné zobrazení komunistické kultury
  • Záporné zobrazení západní kultury

Krok 4: (10 minut)

Následně skupiny analyzují obraz. Na základě analýzy zodpovědí příslušné otázky, ty jsou u všech obrazů stejné. V této fázi fungujeme pouze jako dozor a případný regulátor otázek, důležitá je samostatná invence studentů.

  • Vymyslete název pro obraz.
  • Jak je zachycena západní kultura?
  • Jak je zachycena východní kultura?
  • Ke každé kultuře napište její hlavní atributy.
  • Napište, jaké jsou hlavní zájmy USA a  západního světa.
  • Odhadněte dobu vzniku karikatur.

Krok 5: (10 minut)

Závěrečná debata a přednes výsledků. Studenti přednesou svoje závěry a důvody, které je k jejich utváření vedly. Na základě finálních odpovědí se vytvoří finální obraz studené války jako ideologického konfliktu dvou velmocí a dvou ideologických bloků. Na základě rozboru obrazů a následné debaty mohou být stanoveny obecné závěry:

  • Doba vzniku obrazů
  • Důvod jejich vzniku
  • Podstata obou režimů
  • Hlavní ideologické symboly soupeření
  • Motivy vzniku obrazů 

Materiály

Karikatury časopisu Dikobraz

Č. 1 – „systém“
Č. 2 – „americká společnost“
Č. 3 – „pavučina“
Č. 4 – „medvěd pětiletky“
Č. 5 – „voják míru“
Č. 6 – „Korea“
Č. 7 – „Marshallův plán“
Č. 8 – „mír“