Mladí lidé a vzdělání

  1. Na jaké problémy při výuce ruštiny studenti poukazují? Jaké jsou naopak zcela opomenuty?
  2. Co studentům vadí na výuce ruštiny?
  3. Pokuste se porovnat systém výuky jazyka v 80. letech a dnes.

Atmosféra přestavby umožnila vznik kritických reportáží dotýkajících se reálných problémů. Ukázka z publicistického pořadu Sondy je věnována otázkám výuky ruštiny. Vyjadřují se v ní především středoškoláci – studenti střední ekonomické školy a gymnázia. Oni i jejich pedagogové zdůrazňují nedostatečnou hodinovou dotaci pro jazyk (pouhé dvě hodiny týdně), názory studentů jsou ovšem o poznání kritičtější. Poukazují na špatnou výuku na základních školách („když člověk přijde na střední, zjistí, že nic neumí“). Stěžují si také na formalismus výuky a její nízkou úroveň („intenzivně se neučí nic“). Kritická vyjádření studentů jdou nad rámec tématu a dotýkají se výuky vůbec. Ukázka může posloužit jako východisko k diskuzi o tehdejší úrovni výuky jazyků a samozřejmě i ke srovnání se současným stavem. Kritické vyznění reportáže má své limity – nikde není například přiznána distance od ruštiny jako jazyka okupantů, kterou měla značná část veřejnosti.

Sondy (1988–1989, ČST, publicistický pořad)

Uvedené ukázky z publicistického pořadu Československé televize jsou z konce 80. let, z období tzv. přestavby, kdy bylo žádoucí kritizovat určité sociální a ekonomické jevy. Reportéři tohoto pořadu připravili řadu příspěvků, které se vyjadřovaly kritičtěji, než bylo v soudobých médiích obvyklé. Pořad tak měl vysokou sledovanost a byl u veřejnosti oblíbený.