Ministr vnitra o opozici

  1. Jak jsou nazývána opoziční uskupení? Jaké cíle jsou jim připisovány, nakolik to odpovídalo tomu, jak se tyto skupiny samy vnímaly?
  2. Jak hodnotí ministr Kincl rozrůznění opozice na konci 80. let?

Federální ministr vnitra František Kincl vystoupil na tiskové konferenci u příležitosti dne SNB (17. dubna) a zhodnotil mj. i struktury politické opozice. Kincl uvádí, že komentuje bezpečnostní situaci, ovšem ve skutečnosti jde o rozbor vnitropolitické opozice. Z dnešního hlediska je zarážející, že se tomu věnuje ministr vnitra a prezentuje to jako nikoliv politický, ale bezpečnostní problém. Toto hodnocení je nutné vnímat z perspektivy režimního úředníka a zároveň také v perspektivě propagandistického využití tohoto vystoupení. Opoziční uskupení jsou nazývána  „kruhy a síly nestojící na platformě socialismu“. Samovolný rozvoj opozičních hnutí v druhé polovině 80. let, daný především rostoucí názorovou pluralitou a částečně také generačními vymezeními, prezentuje Kincl jako řízený a programový krok. Zdůrazňuje minoritnost disidentů („stále stejná jména“) a jejich faktickou koncentrovanost v Praze („snaží se rozšířit mimo Prahu“). Zmínka o politickém klerikalismu má zřejmě odkazovat na aktivizaci katolické církve na konci 80. let pod vedením kardinála Tomáška.

Televizní noviny (ČST, 1970–1989, zpravodajství)

Televizní noviny byly hlavní zpravodajskou relací Československé televize po celé období státního socialismu. Televize byla pod silným ideologickým vlivem KSČ, což se samozřejmě projevovalo i ve zpravodajských reportážích. Zprávy podávaly idealizovaný obraz socialistické společnosti a některým problémům se vůbec nevěnovaly. Televizní noviny však během své existence prošly vývojem, který kopíroval společenské a politické poměry.