Metody StB: nabídka

  1. Co chtějí vyšetřovatelé po obviněné, aby udělala? Má jejich argumentace logický podklad?
  2. Jak rozumíte pojmu svoboda? V jakém významu ho používají vyšetřovatelé?
  3. Zkuste promyslet, jaký dopad na osobní integritu by mohl mít případný souhlas obviněné s podepsáním prohlášení.

Pro mnoho zatčených nebyla vazební věznice místem, kde se rozhodovalo o jejich vině nebo nevině z pohledu tehdejších zákonů. Věznice se pro ně stala osobní zkouškou jejich charakteru. Náročné výslechy, zmanipulovaná obvinění a důkazy, izolace od rodiny, to vše vytvářelo prostředí velmi náročné na psychiku, jejímž vedlejším, a v případě nedostatku důkazů i hlavním cílem bylo zlomit vyšetřovanou osobu. Tímto způsobem přistupovala k vězeňské zkušenosti i Eva Kantůrková ve svém románu Přítelkyně z domu smutku.

V ukázce vyšetřovatelé staví obviněnou před rozhodující dilema. Hájila se úspěšně a k její trestné činnosti bylo možné shromáždit jen nepřímé důkazy. Vyšetřovatelé se proto snaží racionálně apelovat na její smysl pro svobodu a požadují podepsání prohlášení, které by však mohlo být vnímáno jako přiznání protistátní činnosti.

Přítelkyně z domu smutku (1992, r. Hynek Bočan)

Čtyřdílný televizní seriál se inspiruje zážitky Evy Kantůrkové ze zatčení v důsledku vyšetřování pašování zakázané literatury do Československa. Eva Kantůrková byla téměř rok vězněna ve vyšetřovací vazbě, nakonec byla propuštěna na nátlak zahraničních státníků. Během svého věznění poznala důkladně mikrosvět ruzyňské věznice i praktiky StB, která se ji snažila cíleně zlomit. Seriál zachycuje proměnu metod a étosu StB, která kombinovala legální možnosti s psychickým nátlakem. Vyšetřovatelé již nejsou fanatickými ideology, ale prostě byrokratickými profesionály přistupujícími k svému úkolu chladně a nezaujatě.