Kvalita zboží

  1. Co byste na základě této scény řekli o kvalitě masných výrobků v 70. letech? Jak byste hodnotili jejich kvantitu (dostupnost)?
  2. Jak byste popsali scénu mezi řezníkem a ženou, která předběhla lidi čekající ve frontě?

Ukázka ze snímku Kalamita poukazuje na praktiky spojené s prodejem masa. Maso patřilo k tzv. úzkému profilu, tedy k nedostatkovému zboží. I v dobových sociologických průzkumech, které byly zkreslené kvůli nejistotě, zda nebudou vlastní názory důvodem k perzekuci (obavy, zda bude dodržena proklamovaná anonymita), se veřejnost (především obyvatelé větších měst) vyjadřuje kriticky ke kvalitě masa a masných výrobků. Respondenti v těchto průzkumech hodnotili stav potravinářských výrobků na trhu nejčastěji jako „dostatek“. V ukázce je zachycen i další charakteristický fenomén socialistického maloobchodu – podpultový prodej. Z kontextu je zřejmé, že žena, která si převzala exkluzivní zboží, je učitelkou řezníkova syna. Zbytek nakupujících sice přihlíží této etudě se znechucením, ale nikdo z nich nezasáhne. Ukazuje se tak zažitost a samozřejmost této normy. Ukázku tak můžeme využít jednak k analýze sociálních praktik při nákupu, ale i k poukazu na špatnou kvalitu produkce.

Kalamita (1981, r. Věra Chytilová)

Dva roky po satiře Panelstory natočila režisérka Věra Chytilová další kritickou – tentokrát morální – sondu do života společnosti na přelomu 70. a 80. let. Děj filmu se točí okolo mladého muže (Bolek Polívka), který se snaží v životě plném úplatkářství a promiskuity prorazit hodnotami lidství a poctivosti. Opouští vysokou školu a začne pracovat jako vlakvedoucí na jizerské lokálce. Jeho představy o čestnosti, nezištnosti a upřímnosti jsou při službě konfrontovány s pestrou realitou postav. Kalamitou zde není míněna pouze závěrečná scéna, kdy síly přírody uvězní cestující ve vagonu a oni tak dostanou možnost projevit mezilidskou solidaritu. V kalamitním stavu jsou podle Chytilové i hodnoty a morálka společnosti reálného socialismu.