Jan Palach

  1. Co víte o Janu Palachovi? Jaké byly motivy jeho činu?
  2. Jak svůj čin vysvětluje v rozhovoru?
  3. Jak reagovali obyvatelé Československa? Pronikly informace i do zahraničí?
  4. Měl podle vás Palachův čin zamýšlený účinek?

Ukázka z dokumentu Přerušené jaro, který obsahuje většinu důležitých dobových záběrů z období let 1968–1969, se týká sebeupálení Jana Palacha v lednu 1969. Student Filozofické fakulty UK se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí a zemřel o tři dny později. V dokumentu je především prezentován málo známý rozhovor s umírajícím, který natáčela psychiatrička v nemocnici. I když je patrné, že Palach byl pod vlivem utišujících léků, objasňuje svůj čin – chtěl obyvatele probudit z letargie a smíření se s okupací. Jakkoliv jeho čin nemůže situaci zásadně ovlivnit, je nutné „bojovat s tím zlem, na které člověk stačí“. Lékařka se snaží otázkami především zjistit, zda se k podobnému činu nechystají další lidé – organizovaná skupina připravující se na sebeupálení zřejmě neexistovala, Palachův čin ale několik dalších lidí v Československu i v zahraničí inspiroval.

Smrt Jana Palacha nepochybně otřásla československou společností a stala se srozumitelným symbolem odporu proti okupaci i normalizačnímu režimu, přesto jeho čin není přijímán jednoznačně. Socialistický režim vzpomínku na Palacha potlačoval a snažil se ho vykreslit jako duševně nevyrovnaného a i dnes vyvolává tato událost otázky po limitech protestu jednotlivce – nebyla tato oběť příliš velká oproti jejím výsledkům?

Přerušené jaro (1998, r. Jefim Fištejn, Milan Maryška)    

Námětem trojdílného dokumentu z dílny Jefima Fištejna a Milana Maryšky jsou události ze srpna 1968. Dokument je protknut dobovými záběry a doplněn komentáři pamětníků, kteří se událostí spojených s koncem pražského jara přímo účastnili. Ve snímku vystupují v rolích svědků i známé osobnosti jako například herečka Vlasta Chramostová či sochař Olbram Zoubek.