„Hokejové události“

  1. Co se stalo po vítězství nad Sovětským svazem na hokejovém mistrovství světa v roce 1969? Jak bylo toto vítězství lidmi v Československu interpretováno?
  2. Jakou roli může hrát sport v národní identitě? Jakou roli může hrát sport v politice?
  3. Byly oslavy vítězství bojem proti okupaci?

Ukázka z dokumentu Přerušené jaro se vztahuje k tzv. hokejovým událostem. Hokejové mistrovství světa se mělo v roce 1969 konat v Praze, kvůli okupaci vojsky Varšavské smlouvy se ale šampionát přesunul do Švédska. V tomto období světovému hokeji naprosto dominovala reprezentace Sovětského svazu, země, která pro většinu Čechoslováků symbolizovala nepřátele. Československé reprezentaci se podařilo nad Sověty na šampionátu dvakrát zvítězit (2:0 a 4:3). Jakkoliv se jednalo pouze o sportovní utkání, většinou obyvatel byly tyto zápasy vnímány jako symbolický triumf a odčinění okupace. Sport se stal kanálem pro frustraci z politického vývoje a oba televizí přenášené zápasy sledovali i ti, které jinak hokej nezajímal. Napjatí fanoušci ale vlastně přejímali režimní interpretaci, ve které byly sportovní úspěchy odrazem úspěchu konkrétního režimu. Sport byl politizován a stal se důležitou zbraní studené války, výsledky sportovců z východního bloku byly prezentovány jako znak převahy socialistického zřízení – logicky tak porážka sovětských hokejistů byla i porážkou sovětské politiky.

Především druhé vítězství československých hokejistů strhlo veřejné pouliční oslavy, v jejich víru byla zdemolována pražská kancelář sovětských aerolinek Aeroflot – s největší pravděpodobností se jednalo o provokaci ze strany StB. Hokeji, a především zápasům se SSSR zůstal, v lidovém vnímání specifický náboj a šifra „2:0, 3:4“ se stala všeobecně sdíleným kódem.

Komentář k dokumentu ale říká, že oslavy byly příkladem toho, že většina lidí se s okupací smířila a soustředila se na odpor, který byl „jen“ symbolický.

Přerušené jaro (1998), režie Jefim Fištejn, Milan Maryška

 

Námětem trojdílného dokumentu z dílny Jefima Fištejna a Milana Maryšky jsou události ze srpna 1968. Dokument je protknut dobovými záběry a doplněn komentáři pamětníků, kteří se událostí spojených s koncem pražského jara přímo účastnili. Ve snímku vystupují v rolích svědků i známé osobnosti jako například herečka Vlasta Chramostová či sochař Olbram Zoubek.