Formy perzekuce

  1. Charakterizujte vztah mezi dvěma aktéry snímku, jak jej můžeme vyčíst z jejich chování. Jaká je atmosféra situace?
  2. Co policista vyslýchanému oznamuje a proč?

Scéna zachycuje policejní výslech člena disentu příslušníkem Státní bezpečnosti (StB). V jejich komunikaci je jasně znát vztah nadřazenosti ze strany policisty a jeho vědomí převahy, protože i kdyby bylo zatčení a věznění disidenta protiprávní, ten neměl možnosti, jak se bránit. Scénu je možné i blíže časově zařadit – policista disidentovi oznamuje, že má i s rodinou opustit republiku. Můžeme se domnívat, že byl zařazen do Akce Asanace – tímto krycím jménem byla nazvána akce StB, probíhající na přelomu 70. a 80. let, jejímž cílem bylo donutit vybrané osoby činné v disentu k emigraci. Ne každý z vytipovaných osob, i když byl dlouhodobě režimem pronásledován, chtěl ve skutečnosti emigrovat – kvůli rodině nebo to mohl cítit jako prohru ve svém boji proti komunismu. K emigraci pak byli disidenti nuceni různými způsoby, v tomto případě zvolil policista jako první formu nátlaku vězení. Jak se tlak zvyšoval, můžete vidět například v ukázce domovni prohlídka.

Pouta (2009, r. Radim Špaček)

Film Pouta vzbudil značnou pozornost, přestože téma represí příslušníků disentu ze strany tajné policie bylo zpracováno již několikrát. Pouta vyprávějí příběh agresivního policisty posedlého milenkou disidenta a film částečně narušil dosavadní obraz normalizace. Neakcentuje téma každodennosti, příběh je vyprávěn z perspektivy příslušníka StB, kterého atmosféra této organizace postupně psychicky ničí, na druhou stranu je relativizován i tradiční obraz disentu – spisovatel Pavel je tu vykreslen jako mediální rutinér, který hlásáním ideálů lidských práv zakrývá realitu spolupráce s StB. Film je spíše než společenskou freskou psychologickou sondou, ovšem emocionálně velmi působivou.