F - Příroda

V 70. a 80. letech docházelo díky zvýšení standardů sociálního zabezpečení ke zvýšení životní úrovně většiny obyvatel ČSSR. Rozvoj chemického průmyslu, podpora hutnictví, energetiky a strojírenství, které s sebou nesly i vysokou míru zaměstnanosti, však měly zároveň negativní dopad na životní prostředí. Vlivem znečištění, na němž mělo svůj podíl také masivní využívání chemie v socialistickém zemědělství, se zhoršila kvalita ovzduší i vody, což se odrazilo nejen v kalamitním stavu českých lesů, ale i na zdravotním stavu občanů ČSSR. Ekologická, potažmo environmentalistická perspektiva, která dnes spoluformuje pohled společnosti na dobu 1969–1989 i hodnocení státního socialismu, se však v dané době teprve rodila a hledala možnosti svého vyjádření ve veřejném prostoru.

Ukázky z dobových publicistických pořadů ilustrují neutěšený stav zdejšího životního prostředí. Představují však také argumenty, s jejichž pomocí se v době tzv. normalizace vykládalo znečištění životního prostředí jako nepříjemný důsledek trvalého rozvoje socialismu. Navazující ukázky dokumentují posun v oficiálním výkladu, který přineslo období tzv. přestavby. V souvislosti s tématem lesních kalamit zaznívá i hlas politické opozice. Tato ukázka opět zaměřuje pozornost na politický rozměr problematiky.