Dobový pohled na pop-music

  1. Jakou hudbu poslouchali lidé na začátku osmdesátých let?
  2. Jaká je tematika písňových textů z ukázky a proč? Odpovídají písně tomu, co se poslouchalo?
  3. Shrňte názory textaře z rozhovoru. Jak na vás působí?

Písně z filmu o mladém muži z vesnice, ze kterého se stane protřelý textař z velkého města, jsou vybrány z reálné dobové produkce. Scéna se odehrává na některém z oficiálních hudebních festivalů, jakými byl třeba Festival politických písní Sokolov nebo Bratislavská lyra. Vyznění samotných textů je doplněno o rozhovor s jejich fiktivním autorem Evženem (hraje Jan Kraus) – ten opakuje dobové floskule o tvrdé práci a opravdovosti textů o životě. V podstatě odhaluje pokrytectví angažované pop-music – texty o metru a pracujících píše na zakázku a tyto životní zkušenosti jsou mu vzdálené. Kolik se v osmdesátých letech ještě našlo lidí, kteří by věřili budovatelské ideologii? Evžen rezignoval na hlubší umělecké vyjádření. Je ovšem možné, že mu v tom zabránil politický systém, realistické nebo kritické texty by nemohl oficiálně prezentovat. Ačkoliv se klip skládá z ukázek z oficiální hudební produkce a jejich autor v rozhovoru reprodukuje loajální názory, cenzoři vytušili ironii ze strany tvůrců a film nebyl na počátku osmdesátých let vpuštěn do distribuce.

Evžen mezi námi (1980, r. Petr Nýdrle)

Absolventský film studenta FAMU Petra Nýdrleho by šlo dnešními slovy označit jako nezávislý studentský snímek, ve kterém autor vyjadřuje znechucení nad normalizační popovou kulturou a jejím zákulisím. Ačkoliv má film z hlediska kvality záběrů i plynulosti scénáře své slabiny, jeho kritické zachycení společnosti přelomu 70. a 80. let je v české kinematografii ojedinělé, což dokládá i fakt, že snímek po své projekci putoval do trezoru a obnovené premiéry se dočkal až po revoluci v roce 1989. Autor dva roky po premiéře emigroval do USA, kde se prosadil jako režisér reklam a hudebních klipů. Spíše než o cílenou satiru jde ve snímku o negaci řady dobových společenských jevů. Nýdrle obsadil Jana Krause do role mladíka Evžena, který se vydá do Prahy, kde se mu podaří dobýt pochybnou slávu textaře. Evžen se z naivního vesnického chlapce probije na výsluní populární tvorby především díky své pragmatičnosti, kterou nejlépe ilustruje závěrečná sekvence Evženových laciných a povrchních veršů. Nýdrle v závěru zpochybňuje, zda úspěch za cenu přijetí soudobých norem lze považovat za úspěch v pravém slova smyslu.