Charta 77

  1. Analyzujte, z jakých částí republiky bylo nejvíce a z jaké nejméně signatářů Charty 77, pokuste se tento stav vysvětlit.
  2. Popište, jaké proudy společnosti byly uvnitř Charty 77 zastoupeny.
  3. Kdo byl autorem textu Charty 77?
  4. Popište, jak se v počátcích hnutí dívala na Chartu 77 komunistická moc. Koho považovala za autora?

Ukázka z dokumentu Charta 77 přibližuje okolnosti vzniku a zaměření Charty. V první části je podán sugestivní výčet lidí, kteří podepsali Chartu 77 v první podpisové vlně. Z tohoto sumáře je jasně patrné, že podpora pro tuto netradiční formu projevu vlastního svobodného názoru byla na území ČSSR velice nevyrovnaná. Nejvíce signatářů bylo z Prahy a okolí, následoval zbytek Čech; podpora Charty na Slovensku byla marginální. Dále dokument ukazuje, jaká byla taktika při podepisování dokumentu, tzn. že bylo rozhodnuto podepisovat jej ve vlnách, aby počet stoupenců zneklidnil režim. Velice zajímavou částí ukázky je pohled očima oficiální státní moci, která zprvu nevěděla, kdo se za dokumentem skrývá. Díky tomu jej v první části nepovažovala za produkt domácí provenience, ale za výsledek práce zahraničních emigrantů v čele s Pavlem Tigridem. Poslední část ukázky nám přibližuje systém mluvčích, kdy byl počet stanoven na tři zástupce. Tento důvod pregnantně objasňuje PhDr. Ladislav Hejdánek, když odkazuje na Chartu jako na platformu, která zaštiťovala celou řadu lidí různých profesí a orientací. Aby snáze našli společnou řeč, měla Charta 77 tři mluvčí, kteří dokázali lépe zastoupit názorové proudy prostoupené uvnitř Charty. Ukázka má informativní charakter a z tohoto důvodu by měla sloužit jako ilustrace pro pochopení toho, jakým způsobem byla Charta organizována, a též částečně, jak na ni nahlížela komunistická státní moc.

Charta 77 (1996, r. Angelika Hanauerová)

Dokument popisuje vznik a působení Charty 77, její vnitřní prostředí a diskuze, které se v něm vedly. Zachycuje osudy důležitých signatářů a jejich stávající postoje a názory. Ve snímku vystupují i méně známí protagonisté Charty. Rozptyl názorů je mimořádný, vedle "státotvorných" postojů Havla nebo Pitharta najdeme i kritické výhrady Ladislava Lise či Petra Cibulky.