Budoucnost dětí

  1. Popište možnosti dalšího studia, jež mají podle ukázky žáci, kteří úspěšně dokončili základní školu. Kdo všechno se k jejich volbě povolání vyjadřoval? Z jakých škol měli na výběr? Které střední školy byly zvláště doporučovány?
  2. Vysvětlete pojmy „kádr“ a „kádrové předpoklady“.
  3. Popište, jak učitelé a ostatní rodiče reagovali na postoj herečky Alice Povejšové, která si přála, aby její dcera získala umělecké nebo vyšší střední vzdělání. Jakou zprávu tím mohli dávat divákům u televizních obrazovek?

Pakliže existoval moment, kdy se v socialistické škole rozhodovalo o budoucnosti „našich“ dětí, byl to poslední ročník základní školy. Vedle studijních předpokladů a osobního zájmu hrály často významnější úlohu předpoklady kádrové: sociální původ a politická angažovanost. Ve druhé polovině 80. let 20. století se navíc režim potýkal s důsledky štědré populační politiky předchozího desetiletí. Zájem o studium na středních školách mnohonásobně překračoval jejich skutečnou kapacitu, a proto musel být usměrňován již na základních školách. Prioritu měla i nadále dělnická povolání.

V ukázce ze seriálu My všichni školou povinní jsou rodiče žáků osmé třídy informováni výchovnou poradkyní a třídním učitelem o podmínkách přijímání na střední školy.

My všichni školou povinní (1984, r. Ludvík Ráža)

 

Seriál Ludvíka Ráži zachycuje atmosféru socialistické školy. Sledujeme v něm životní příběhy žáků, učitelů i rodičů, které spojuje příslušnost k jedné škole. Pro seriál je charakteristická důkladná psychologizace postav propojených složitou sítí sociálních vztahů, které se často ocitají v mezních situacích. Mladý nastupující učitel Karfík je konfrontován s realitou školní profese, poznává zkušeného a oblíbeného kolegu Lamače, nevyrovnanou učitelku Hajskou, navazuje vztah s aktivní pionýrskou vedoucí Janou – Rážovy postavy dodnes představují ucelenou typologii učitelů, učitelek a potažmo žáků, do nichž si diváci mohou promítnout vlastní prožitek základní školní docházky. Seriál celkem přesvědčivě vykresluje dobové prostředí a vývojové tendence československé společnosti a školství začátku 80. let, např. fungování školy, pionýrského oddílu a základní organizace KSČ, rodičovské schůzky, feminizaci školství, rozpad rodiny nebo nedostatkové zásobování.