Vyhlašujeme Call for Abstracts na konferenci Dějiny ve veřejném prostoru II. Vystavování minulosti

 

Termín: Od 22. 10. 2020 do 23. 10. 2020

Místo konání: Praha, místo konání bude upřesněno

Historie vždy byla v přímém a úzkém kontaktu se současností. Do přítomnosti se nepřetržitě prolamuje i prosakuje, poskytuje živnou půdu pro budoucí úvahy i dění. Tento vztah je pro řadu odborníků zdánlivě zřejmý, ale v širší společenské debatě je mu věnován prostor jen občas, nejčastěji formou dílčích nebo příležitostných počinů. Zástupci Univerzity Karlovy, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Historického ústavu Akademie věd a Ústavu pro studium totalitních režimů se proto rozhodli vytvořit vzdělávací platformu, jež by měla v pravidelných intervalech poskytnout příležitost nejen k mezioborové diskuzi, ale také k obecnější výměně názorů a zkušeností, jež se problematiky zpřítomňování dějin ve veřejném prostoru aktuálně dotýkají.

V roce 2020 se fórum Dějiny ve veřejném prostoru zaměří na vystavování minulosti. Veřejný prostor chápeme v širším slova smyslu. Kromě tradičních paměťových institucí, jakými jsou škola, archiv nebo muzeum, nás bude zajímat, jak s minulostí pracují trh, zábavní průmysl nebo masová a digitální média. Ve všech těchto prostředích je minulost neustále vystavována, přestavována, rozkládána a vykládána. Přestože často slyšíme povzdechy, že neznáme svou minulost, zdá se, že dějiny neztrácejí ve veřejném prostoru svůj význam, spíše naopak. Vzpomeňme jen na poslední „kauzy”, jakými byly spor o společenskou roli Památníku Lidice, veřejné kontroverze kolem pomníku maršála Koněva nebo diskuze o potřebě budovat nová muzea. Kromě sporů o výklad minulosti se stále častěji setkáváme i s dějinami, jež slouží jako dobře promyšlený marketing nebo obchodní komodita a atrakce.

Vyhlašujeme Call for Abstracts

Vyhlašujeme Call for Abstracts na druhý ročník mezinárodní konference Dějiny ve veřejném prostoru na téma Vystavování minulosti, která se bude konat 22.–23. října 2020 v Praze.

Ukončení registrace příspěvků: 30. dubna 2020

Výsledek výběru příspěvků: 18. května 2020

Registrace pro přednášející a posluchače: od 1. června 2020 

Konferenční poplatky (přednášející i posluchači)

Vstup 1 den – 200,- Kč, vstup oba dny – 300,- Kč, studenti – 50,- Kč/den (nutné na místě předložit platný studentský průkaz nebo potvrzení o studiu)

Vybrané příspěvky budou nabídnuty do zvláštního čísla časopisu Dějiny – Teorie – Kritika (v jednání) a pro dvě vybrané studie je vyhrazen prostor v časopise Moderní dějiny. Příspěvkům s popularizačním zaměřením bude nabídnut prostor v časopise Dějiny a současnost (v jednání).

Anonymizované příspěvky bude vybírat Programový výbor.

Do diskuze zveme vystupující, kteří budou se svými příspěvky ochotni jít za prostý popis aktuálních kauz a budou se ptát po zdrojích zájmu o dějiny ve veřejném prostoru. Vítáme sdílení zkušeností z praxe, kdy se někdo pokusil minulost nově a nezvykle vystavit (nebo naopak pobořit). Těšíme se na učitele a pedagogy, kteří ve vzdělávacím procesu pojímají dějiny jako otevřenou otázku a zohledňují aktuální zájem o minulost ve veřejném prostoru. Uvítáme příspěvky, které českou zkušenost zasazují do mezinárodního kontextu. Rádi bychom dali prostor pro prezentaci projektů, jež nově zpracovávají staré artefakty, pomníky a památky. Důležitým kritériem pro výběr příspěvku bude snaha o porozumění, navázání dialogu a (sebe)reflexe. Smyslem fóra je zkoumat zdroje zájmu o minulost a hledat aktuální pozici dějin ve veřejném prostoru.

 Přijímáme příspěvky, jež budou zpracovávat následující témata:

  • Emocionalita a prožitek. Jak prožíváme dějiny? K čemu nám může být „zážitek minulosti?”
  • Dějiny v současném globálním kapitalismu. Jak si dějiny stojí na trhu? Jak současný turismus proměňuje nabídku kulturních institucí?
  • Jak vystavujeme dějiny? S jakými problémy se muzea potýkají při „vystavování dějin”? Čeká Českou republiku muzejní boom podobný tomu v okolních státech?
  • Kulturní dědictví. Jsou prohlídky hradů, zámků a dalších památek jediný způsob, jak udržovat kulturní dědictví stále „živé”? Jak a proč se objekty stávají kulturním dědictvím?
  • Učitel jako kurátor. Jakým různým minulostem jsou žáci a žákyně vystavovány? Jak může učitel pomoci žákům a žákyním s vystavováním dějin?
  • Dějiny a veřejná služba (masová média, veřejné instituce). Jakou roli mají hrát při vystavování dějin masová média? Našly tradiční instituce paměti své místo ve společnosti?

REGISTRACE PRO PŘEDNÁŠEJÍCÍ

Hlavní přednášející

Barbara Kirshenblatt-Gimblett

Akademička a kurátorka. Svou interdisciplinárně pojatou prací se dotýká oborů judaistiky, muzeologie, kulturního dědictví a etnologie. Je členkou poradních orgánů mnoha muzejních institucí světového formátu, např. v Muzeu Holocaustu ve Washingtonu D.C. a v Židovských muzeích v Berlíně, New Yorku a Vídni. Je hlavní kurátorkou muzea polských Židů POLIN ve Varšavě, které bylo v roce 2016 vyznamenáno cenou EMYA (European Museum of the Year). Je autorkou mnoha odborných publikací, mimo jiné knih Destination Culture: Tourism, Museums, and Heritage a The Art of Being Jewish in Modern Times.

Robert Stradling

Historik a didaktik. Profesor historie na univerzitě v Cardiffu, přední odborník na španělskou občanskou válku a hlavní odborný garant portálu Historiana. Je autorem knih History and Legend a Your Children Will Be Next: Bombing and Propaganda in the Spanish Civil War 1936–1939. V rámci vzdělávacího programu Rady Evropy publikoval v roce 2003 příručku pro učitele Multiperspektiva ve vyučování dějepisu, která reagovala zejména na situaci v jihovýchodní Evropě po občanské válce v Jugoslávii. Stradling se v ní pokouší prosadit didaktické metody, které nebudou podporovat monokulturní, exkluzivní a univerzalistické interpretace ve výuce dějepisu. Příručka je dostupná i v českém překladu.

Více informací najdete na webu ForumDVP.

Mediálním partnerem konference je časopis Dějiny a současnost.